Od schválení migračního paktu uběhl rok. Počty příchozích klesají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V červnu 2026 má začít platit nový unijní migrační pakt, který dodnes na české politické scéně vyvolává vášně.

Rok po jeho schválení Evropským parlamentem zveřejnila pohraniční agentura Frontex migrační statistiky za letošní první čtvrtletí. A vyplývá z nich, že počty ilegálně příchozích na území Evropské unie klesly zhruba o třetinu. Rozdíl tvoří asi 34 tisíc příchozích.

„Je jasné, že sestupný trend z minulého roku pokračuje,“ řekl serveru Politico mluvčí Frontexu Chris Borowski.

Pokles v počtu příchozích zaznamenala agentura na všech migračních trasách do Evropy, nejvíce ale přes západní Balkán, kde došlo k poklesu o 64 procent.

„Pokles je kombinací více faktorů, jedním z nich je vstup Bulharska do Schengenské zóny. Dlouhou dobu panovaly problémy na bulharsko-turecké hranici, kde kapacita bulharských pohraničníků nestačila, plus tam hrála roli i korupce. Vstup do Schengenu byl podmíněný zvláště ze strany Rakouska tím, že Bulharsko zlepší ostrahu svých hranic s Tureckem. Finanční podpora na to přišla od Evropské komise,“ vysvětlil Seznam Zprávám expert na migraci Vít Novotný z bruselského think-tanku Wilfried Martens Centre.

„Dalším faktorem je zlepšení spolupráce s Bosnou a Hercegovinou - díky finanční a logistické podpoře ze strany Evropské komise Bosna lépe navrací lidi do zemí jejich původu. Totéž platí i pro Srbsko. Posledním faktorem je pak zintenzivnění boje s pašeráky,“ uvedl.

Menší pokles nastal i v centrálním Středomoří, kde překročilo hranice o 26 procent běženců méně. „Tam panuje jiná dynamika, počty příchozích stoupají a klesají podle toho, jak se mění situace v severní Africe. Loni došlo k poklesu, protože Unie uzavřela dohodu s Tuniskem,“ podotkl Novotný s tím, že naopak v Libyi, kde dochází ke střetům mezi východem a západem země, se oficiálním orgánům pašování lidí do Itálie kontrolovat nedaří. „Budu trochu spekulovat, myslím si ale, že Evropská komise v tomto okamžiku nemá v této zemi moc s kým jednat.“

Nejfrekventovanějšími trasami jsou v letošním roce ty z východního Středomoří a ze západní Afriky, píše se ve zprávě Frontexu. Nejčastějšími příchozími jsou pak Afghánci, Malijci a Bangladéšané.

Tisíce lidí se i nadále pokoušejí dostat do Evropy po moři. Mezinárodní organizace pro migraci (IMO) odhaduje, že v prvním čtvrtletí roku 2025 přišlo na moři o život 385 lidí, za celý loňský rok jich bylo asi 2300.

Ze zemí, kam migranti a uprchlíci míří nejčastěji, je na prvním místě Francie s více než 40 tisíci žádostí o azyl, na druhém místě je s 39 tisíci Španělsko, až třetí příčku obsadilo s 37 tisíci žádostí Německo, informoval list Welt am Sonntag. V březnu pak v Německu zaznamenali nejméně žádostí o azyl od začátku pandemie koronaviru.

Ze zemí, odkud v posledních letech mířilo hodně běženců do Německa, vyniká Sýrie. Tam se vloni po svržení diktátora Bašára Asada změnil režim a německá vláda proto Syřany podané žádosti o azyl pozastavila.

Méně lidí přichází už od loňska i z Afghánistánu, přestože v zemi vládnou islamisté z hnutí Tálibán. Není pravděpodobné, že by bylo méně lidí ochotných emigrovat, opustit zemi je ale složitější než dříve.

V době, kdy klesají počty příchozích a různé evropské země v čele s Německem zpřísňují své migrační legislativy, se Evropská unie připravuje na zavedení nových pravidel. Ta přinese od června 2026 zmíněný nový migrační pakt, o kterém se často diskutuje i v české předvolební kampani.

Co konkrétně změní? „Pakt se už začíná zavádět, Evropská komise členským státům slíbila tři miliardy eur na zvýšení kapacity ostrahy hranic. Změní se i Frontex, který bude mít roli při screeningu lidí, kteří přicházejí do EU nelegálně, a také při jejich navracení do domovských zemí,“ objasnil Novotný.

„Určité kategorie lidí, které budou procházet pohraničními azylovými procedurami a u nichž je naděje na získání azylu malá, budou umístěni v nějakém detenčním zařízení a v případě neúspěšné žádosti posláni ihned domů. Samotný pakt by tak neměl snížit přímo počet příchozích, ale jejich cesty dál do Evropy z pobřežních států,“ pokračoval.

Záležet podle něj bude i na tom, jak budou jednotlivé členské státy k návratové politice i dalším problémům přistupovat.

Migrační pakt se dočkal kritiky z obou stran - zatímco neziskové organizace a akademici zdůrazňovali, že dohoda vystavuje migranty riziku a že je „krutá a nelidská“, pravicoví politici mluvili o porušení národní suverenity a nesouhlasili s povinností přijímat lidi, pokud úspěšně projdou azylovým řízením.

Země, do nichž migranti poprvé přijdou, budou nově moci přemístit celkem až 30 000 migrantů ročně do jiných členských zemí EU. Pakt zavádí mimo jiné i povinný mechanismus solidarity - všechny členské země musí žadatele o azyl buď fyzicky hostit, nebo pomoci jiným způsobem, například finančně nebo poskytnutím personálu. Země tak může zaplatit 20 tisíc eur za každého migranta, jehož nepřijme.