Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izraelské bezpečnostní složky zadržují po krvavém útoku ze 7. října, který zosnovala teroristická organizace Hamás, rekordní počty Palestinců. Zatímco loni koncem září jich v izraelských věznicích a dalších zařízeních bylo přes 4700, letos koncem července už přes 9600, často bez soudu nebo právní pomoci.
Zařízení jsou přeplněná, tento týden zveřejněná zpráva izraelské lidskoprávní organizace Be-celem, která situaci palestinských vězňů dlouhodobě monitoruje, navíc poukazuje na špatné zacházení se zadržovanými, z nichž řada skončila za mřížemi bez posvěcení soudu.
Organizace získala svědectví 55 propuštěných vězňů (30 původem ze Západního břehu Jordánu, 21 z Pásma Gazy a čtyř občanů Izraele), která shrnula do dokumentu s názvem „Vítejte v pekle“.
„Svědectví jasně ukazují na systémovou a institucionální politiku zaměřenou na neustálé zneužívání a mučení všech palestinských vězňů zadržovaných Izraelem,“ píše se ve zprávě, kterou hojně citovala světová i izraelská média. Reportéři BBC nebo agentury Reuters pak s některými z nich mluvili osobně.
Izraelská vězeňská služba i armáda obvinění důrazně odmítly. Ve vyjádřeních pro agenturu Reuters uvedly, že se všemi zadržovanými zachází v souladu se zákonem, dodržují jejich základní práva a veškerá pochybení vyšetřují. Obvinění podobného typu, jako popisuje zpráva Be-celem, ale už vyšetřuje izraelská prokuratura.
Příběhy propuštěných rukojmích
Týdny neviděli slunce, přežívali na rýži a chlebu a teroristé jim vyhrožovali smrtí. Rodiny osvobozených rukojmích začaly vyprávět příběhy svých blízkých. Propuštění Thajci líčí, že se Židy Hamás v Pásmu Gazy zacházel hůř.
Realita běžných dnů
Propuštění vězni zpovídaní izraelskou organizací vyprávěli, že proti nim dozorci používali různé formy fyzického násilí i zastrašovacích prostředků. Jejich výpovědi byly překvapivě konzistentní, zdůraznila Be-celem.
„Kdokoliv odmítl, toho zbili. Já jsem odmítl, a tak mi jeden z vojáků strčil hlavu mezi dvě sedadla a udeřil mě do zad a do hlavy. Poté mi řekl, abych po něm řekl větu, a dál mi tlačil na hlavu. Pokaždé přešel k někomu jinému a pak se vrátil ke mně. Řekli nám, že nás vezou do Gazy, aby nás tam zabili,“ vyprávěl Muhammad Srur, který pracoval jako prodejce zeleniny.
Mluvil o situaci, kdy vojáci údajně nutili vězně zpívat izraelskou vlasteneckou píseň. Izraelská armáda Srura v uplynulých letech zadržela pětkrát, vždy na dobu čtyř až šesti měsíců. V jednom případě šlo podle Be-celem o administrativní vazbu (viz infobox níže), v dalším kvůli podezření z podněcování k trestným činům na sociálních sítích.
Zadržení po loňském 7. říjnu ale podle něj bylo výrazně jiné než ta předchozí.
Zpráva dále popisuje, že dozorci k trestání Palestinců běžně používali „pepřové spreje, omračující granáty, hole, dřevěné a kovové obušky, pažby a hlavně zbraně, mosazné klouby nebo paralyzéry“. Využívat měli i psy.
Útoky podle svědectví často vyústily v těžká zranění, ztrátu vědomí, zlomeniny kostí a v extrémních případech i smrt. Opakovanou praktikou také mělo být sexuální násilí. Zpovídaní tvrdí, že „údery do genitálií a jiných částí těla nahých vězňů, používání kovových nástrojů a obušků k působení bolesti na genitáliích, fotografování nahých vězňů, chytání za genitálie a prohlídky za účelem ponížení a pokoření“ patřily k běžným praktikám.
Zadržování bez šance na obhajobu
Izrael s ohledem na dlouhodobý konflikt přijal zákony, které mu umožňují zadržovat lidi, aniž by měli šanci na obhajobu. Používá k tomu zejména dva nástroje.
„Zavedli nás do místnosti, kde byla rozházena spousta oblečení, bot, prstenů a hodinek. Byli jsme svlečeni donaha a museli jsme si dokonce sundat spodní prádlo. Prohledali nás ručním detektorem kovů. Přinutili nás roztáhnout nohy a pak sedět napůl skrčení. Pak nás začali detektorem mlátit do intimních partií,“ popsal pro Be-celem 41letý Sami Khalil.
Ten se dostal do vězení v únoru 2003 a měl si odsedět 22 let. Zatímco do 7. října 2023 byly podle něj podmínky „rozumné“, pak se to změnilo.
V tomto s ním souhlasí také Firas Hassan, s nímž mluvila britská BBC. Palestinec nepopírá, že byl dříve „aktivní“ a od počátku 90. let pobýval ve vězení. Dvakrát byl obviněn z členství v teroristické organizaci Palestinský islámský džihád.
Na pobyt ve vězení byl zvyklý, ale na to, co přišlo po 7. říjnu, prý nebyl připravený. „Byli jsme surově zbiti 20 dozorci, maskovanými muži, kteří používali obušky a hole, psy a střelné zbraně,“ řekl.
„Svázali nás zezadu, zavázali nám oči a surově nás bili. Z obličeje mi tekla krev. Mlátili nás 50 minut. Viděl jsem je zpod pásky přes oči. Při bití nás natáčeli,“ dodal.
Mnoho svědků zpovídaných organizací Be-celem uvedlo, že dozorci i zdravotnický personál neposkytovali základní lékařskou péči nebo ji odmítli poskytnout, a to i v situacích ohrožení života.
Třeba 42letý Sufian Abu Salah vyprávěl o rostoucí bolesti nohy. Ačkoli to nahlásil a měl horečky, trvalo prý týden, než se dočkal pomoci. „Vojáci mě odvezli mikrobusem do nemocnice ve vyšetřovacím centru a cestou mě bili obušky a pistolemi do zraněné nohy a šlapali mi na nohy. Křičel jsem bolestí. Jeden voják se mě zeptal: Která noha tě bolí? A začal mi tu nohu silně a brutálně bít.“
Nakonec mu ji museli amputovat. Po návratu do detenčního zařízení už ho prý dozorci nebili, ale zase marně žádal o léky proti bolesti.
Děti v Pásmu Gazy
Podobně jako izraelské děti unesené teroristy z hnutí Hamás i ty v Pásmu Gazy přichází o rodiče, sourozence i domovy. Nemohou chodit do školy a válka se podepisuje na jejich duševním zdraví. A není kam uniknout.
Zařízení Sde Teiman
Někteří z lidí zpovídaných organizací Be-celem byli drženi v detenčním zařízení Sde Teiman v Negevské poušti. Vojáky, kteří tam slouží, už kvůli podezření ze zneužívání a mučení Palestinců vyšetřují i izraelské úřady.
Hlavní izraelská vojenská prokurátorka Jifat Tomerová-Jerušalmiová koncem května podle agentury ČTK informovala o zahájení vyšetřování 70 případů, u nichž je podezření ze spáchání trestného činu.
V souvislosti s touto kauzou izraelské úřady koncem července zadržely deset vojáků v záloze, některé pak z vazby zase propustily. Důvodem zadržení je incident, po kterém byl zadržený muž podezřelý z terorismu převezen ze základny do nemocnice se známkami vážného týrání, mimo jiné i zranění řitního otvoru.
Podle IDF byli vojáci podezřelí ze sodomie s přitěžujícími okolnostmi (což se rovná znásilnění), ublížení na zdraví za přitěžujících okolností, zneužití za přitěžujících okolností a chování nevhodného pro vojáka. Jejich zadržení vyvolalo odpor izraelské krajní pravice, když několik aktivistů, ale i poslanců napadlo základny, kde byli vojáci drženi.
Zadržení rezervisté
V Izraeli koncem července stoupenci krajní pravice, ale i někteří poslanci vtrhli na dvě vojenské základny. Protesty podnítilo zatčení devíti rezervistů, kteří měli znásilnit a jinak zneužívat palestinského vězně podezřelého z terorismu.
Hlavní vojenská prokurátorka Jifat Tomerová-Jerušalmiová, která o zadržení rezervistů rozhodla, čelí útokům a úřady musely posílit její ochranu. Ministr obrany pak žádá o vyšetřování, zda jeho vládní kolega policii nařídil proti radikálům nezasahovat.
Na rozsáhlé mučení vězňů v tomto zařízení už v květnu na základě informací od tří izraelských whistleblowerů i bývalých trestanců upozornila také investigativní reportáž americké televize CNN. Svědectví o mučení zadržovaných přinesl v červnu i německý časopis Der Spiegel.
Že podmínky ve Sde Teiman nejsou ideální, připouští i izraelská armáda. Trvá ale na tom, že dlouhodobá omezení nebo zavazování očí vězňů jsou v souladu se zákonem a v zájmu bezpečnosti dozorců.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) pak ve zprávě ze 31. července informoval „o svévolném, dlouhodobém a nekomunikovatelném zadržování izraelskými úřady, které se od října loňského roku týká tisíců Palestinců“.
Mezi nimi i zdravotnického personálu, pacientů, obyvatel prchajících před konflikty nebo zajatých bojovníků, obvykle v poutech a se zavázanýma očima. K zadržení tisíců lidé došlo také na Západním břehu Jordánu a v Izraeli. OHCHR upozorňuje, že řada z nich nezná důvod svého zadržení a nemá přístup k právníkovi.