Článek
Papež František v pondělí uvedl, že očkování proti koronaviru je „morální povinností“. Dále kritizoval, že se lidé nechávají ovlivnit „nepodloženými informacemi“ a odmítají jedno z nejúčinnějších opatření na záchranu životů.
Františkova pondělní slova byla dosud nejsilnější, co se výzev k očkování proti onemocnění covid-19 týče, poznamenala agentura AP.
Pětaosmdesátiletý František se doposud takovým výrazům zpravidla vyhýbal, přestože jeho poradní orgán o očkování dlouhodobě hovoří jako o „morální odpovědnosti“. František spíše dosud odmítání očkování označoval za „sebevražedné“, očkování v předvánočním projevu označil za „akt lásky“.
V pondělí ale zašel dál a řekl, že jednotlivci mají povinnost starat se sami o sebe, „(to) se promítá i do úcty ke zdraví lidí kolem nás. Zdravotní péče je morální povinností,“ prohlásil papež František. Posteskl si, že lidi od očkování stále více odrazují ideologické rozdíly.
„Často se lidé nechávají ovlivnit momentální ideologií, podpořenou nepodloženými informacemi nebo špatně zdokumentovanými fakty,“ řekl a vyzval k přijetí „terapie realitou“, která by toto zkreslení napravila.
„Vakcíny nejsou zázračným léčebným prostředkem. Vedle dalších léčebných postupů, které je třeba vyvinout, ale představují nejrozumnější řešení prevence této nemoci,“ dodala hlava katolické církve, jež se nechala naočkovat ve Vatikánu v březnu loňského roku.
Distribuce vakcín proti covidu-19 je podle papeže nerovná
Papež František také zopakoval svůj dlouhodobý požadavek na zajištění všeobecného přístupu k očkování, zejména v těch částech světa, kde je proočkovanost nízká. Také vyzval k revizi patentových pravidel, aby chudší země mohly vyvíjet vlastní vakcíny.
„Je vhodné, aby instituce, jako je Světová obchodní organizace (WTO) a Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), upravily své právní nástroje, aby monopolní pravidla nepředstavovala další překážky pro výrobu a organizovaný a konzistentní přístup ke zdravotní péči na globální úrovni,“ řekl.
O Rusku se konkrétně nezmínil, ale apeloval na „přijatelná a trvalá řešení“ pro Ukrajinu a jižní Kavkaz inspirovaná „vzájemnou důvěrou a ochotou vést klidnou diskusi“. Rovněž lidstvo vybídl k otevřenější komunikaci ve snaze vyhnout se kulturním válkám.
Papež: Cancel culture chce přepsat minulost moderní optikou
Papež také řekl, že takzvaná cancel culture neboli kultura rušení je formou „jednostranného myšlení“, jež chce přepsat minulost moderní optikou. Upozornil, že „jakákoli historická situace musí být interpretována v souladu s danou dobou“.
„(Některé postoje) neponechávají prostor pro svobodu projevu a v současnosti nabývají podoby cancel culture, která napadá mnohé kruhy a veřejné instituce. Pod rouškou obrany rozmanitosti nakonec ruší veškerý smysl pro identitu, což s sebou nese riziko umlčování postojů,“ varoval.
„Diplomacie je povolána k tomu, aby byla skutečně inkluzivní, aby nerušila, ale vážila si rozdílů a citlivostí, které historicky poznamenaly různé národy,“ zakončil kritiku fenoménu, jenž stojí za intenzivní a v mnoha případech nepřehlednou veřejnou debatou.
Kromě toho František vyjádřil lítost nad zničenou Sýrií a vyzval k „politickým a ústavním reformám“, aby se země mohla „obrodit“.
