Článek
Sdružení na ochranu přírody a zvířat naléhají na islandskou prezidentku, aby zasáhla a zastavila plány premiéra, který chce vydat licenci poslednímu evropskému velrybáři, a to ještě před listopadovými parlamentními volbami, napsal The Guardian.
Řeč je o společnosti Hvalur, která začátkem roku získala povolení, aby v letošní lovecké sezoně ulovila více než 100 plejtváků myšok. Loni přitom obavy z krutosti vyústily k dočasnému pozastavení lovu a mezi ochránci přírody zavládla naděje, že by mohla být činnost zakázána.
Hvalur vede osmdesátiletý Kristján Loftsson, který je posledním lovcem velryb v Evropě. Společnost nyní požádala o časově neomezenou licenci k lovu.
Mezinárodní skupiny, mezi které patří OceanCare, Whale and Dolphin Conservation, Orca, Nadace kapitána Paula Watsona a Environmental Investigation Agency prezidentce Halle Tómasdóttir napsaly dopis, v němž nad problémem vyjádřily hluboké znepokojení. Rozhodnutí o lovu velryb v období před volbami by podle nich bylo v rozporu s principem demokracie, zejména když podle průzkumů veřejného mínění je většina Islanďanů proti.
Premiér a předseda Strany nezávislosti Bjarni Benediktsson oznámil, že žádost Hvaluru přezkoumá Jón Gunnarsson, jehož jmenoval svým zvláštním zástupcem na ministerstvu pro potraviny, zemědělství a rybolov. „Pokud bude čas, může se to stát,“ odpověděl Benediktsson na otázku, zda licenci povolí.
Pře o zákaz
Jón Gunnarsson byl jedním z nejhlasitějších kritiků dočasného zákazu lovu velryb, k němuž loni v červnu přistoupila tehdejší ministryně rybolovu Svandís Svavarsdóttir z Levicově-zelené strany.
Stalo se tak poté, co se zjistilo, že lov v roce 2022 nebyl v souladu s právními předpisy Islandu o dobrých životních podmínkách zvířat. Usmrcení kytovců trvalo příliš dlouho - až dvě hodiny.
Dočasný zákaz později parlamentní ombudsman označil za nezákonný.
„Naléhavě vás žádáme, abyste zvážili možný dopad ukvapeného rozhodnutí na ekologické dědictví Islandu a jeho vztahy s celosvětovým společenstvím,“ stojí v dopise prezidentce.
„Odložení rozhodnutí o jakýchkoli nových velrybářských licencích do doby, než bude ustavena vláda s plným mandátem, by bylo poctou demokratickým procesům Islandu a podpořilo by pověst země jako odpovědného správce mořských ekosystémů,“ dodaly organizace.
Velrybáři v Japonsku:
Kangei Maru je novou „vlajkovou lodí“ japonských velrybářů. Plavidlo o hmotnosti 9300 tun a celkové délce přes 112 metrů vyplulo 23. května ze západního Japonska. Je větší a modernější než jeho nedávno vyřazený předchůdce. Má soukromé kabiny pro členy posádky, Wi-Fi a drony pro sledování lovených savců.
Snímek ze 40 metrů dlouhé spodní paluby, kam se vytáhnou ulovené velryby výkonným navijákem, který utáhne břemeno až o hmotnosti 70 tun.
Pracovníci poté naporcují velryby pomocí 30 centimetrů dlouhých nožů připevněných na dřevěných tyčích. Zhruba polovinu z celkové hmotnosti zvířat vyhodí jako odpad.
Zbytek velryby se zpracuje, zabalí a uloží do 40 mrazicích kontejnerů, každý o kapacitě 15 tun. Maso je pak po návratu do přístavu připravené k distribuci po Japonsku.
Kangei Maru má nosnost necelých 10 tisíc tun. Velikost plavidla znepokojuje aktivisty bojující za práva zvířat.
Na začátku května japonská vláda oznámila, že na seznam lovených velryb přidá plejtváky myšoky o průměrné hmotnosti necelých 50 tisíc kilogramů. (Na snímku Hideki Tokoro, šéf japonské firmy, která plavidlo provozuje, 23. května v Tokiu.)
Japonsko konzumaci velrybího masa hájí jako součást své kultury. Řadu let se neúspěšně pokoušelo přesvědčit Mezinárodní velrybářskou komisi (IWC), aby komerční lov velryb umožnila.
„Japonsko po desetiletí předkládalo falešné argumenty o potravinové bezpečnosti, aby ospravedlnilo svůj lov velryb, i když jeho veřejnost nad velrybím masem ohrnovala nos,“ řekl Patrick Ramage z Mezinárodního fondu na ochranu zvířat. (Na snímku balicí místnost na palubě lodi Kangei Maru, 23. května.)
Ochránci přírody také dlouhodobě zpochybňují argumenty Japonska, že velryby soupeří s lidmi o mořské zdroje, a tvrdí, že tito savci ve skutečnosti zlepšují stav oceánu, a tím i rybí populace.
V roce 2019 Japonsko IWC opustilo a obnovilo komerční lov ve svých výsostných vodách a výlučné ekonomické zóně, tzn. zhruba v okruhu 200 kilometrů okolo japonského pobřeží.
