Článek
Konference o přezkumu úmluvy o konvenčních zbraních v rámci OSN v Ženevě chtěla schválit vyjednávací mandát vedoucí k právně závazné smlouvě. Podle deníku The Guardian mezinárodní snahy však skončily v sobotu těsně před 5. hodinou ranní poté, co celonoční jednání nedokázala překonat ruské námitky.
Kvůli nutnému konsensu všech států, musela konference nakonec přijmout mnohem slabší variantu dohody, než bylo původně zamýšleno. Schválený mandát žádá země, aby „vypracovaly konsensus“, což je nástroj, který nemusí nést žádné právní závazky.
Rusko vedlo již od začátku konference obstrukční zdržovací taktiky. Další vojenské mocnosti, které masivně investovaly do válčení s pomocí umělé inteligence, například USA, se rovněž zdráhaly podepsat právně závazný protokol, který by chránil civilisty před robotickými drony a dalšími autonomními zbraněmi.
Někteří aktéři konference tvrdili, že mezinárodní humanitární právo je pro danou problematiku dostatečné. Více než 100 států prosazovalo nový zákon s tím, že tyto zbraně představují zcela nové výzvy. Evropské státy a státy NATO, včetně Ukrajiny, stejně jako Čína a Írán, vyjádřily podporu nebo ochotu k vytvoření nového protokolu.
Jižní Korea, Japonsko, Turecko, Spojené království, Francie a Německo patřily mezi mocnosti, které zkoumaly zbraně s umělou inteligencí a zároveň vyjádřily odpor k tomu, aby se nenechaly vázat novými pravidly a místo toho prosazovaly nezávaznou dohodu.
Úmluva o kazetových zbraních je specifické fórum OSN, které funguje na základě naprostého konsensu, což znamená, že všech 128 stran úmluvy se musí jednomyslně shodnout na schválení prohlášení. Vysoký práh pro přijetí má za následek, že v posledních 30 letech fórum nepřijalo žádné nové zákony regulující zbraně a státy hledají cesty k přijetí smluv jinde, jako je například zákaz kazetové munice z roku 2008.
„Zabijáčtí roboti jsou již tady“
Max Tegmark, předseda organizace Future of Life Institute, uvedl, že světoví lídři tento týden promarnili příležitost. „Zabijáčtí roboti (slaughterbots) jsou již tady,“ řekl. „Přesto se státy shodly na tom, že stačí o tom jen mluvit, a to už čtrnáctým rokem.“
Diplomaté zapojení do jednání uvedli, že Rusko úmyslně obstruovalo jednání a nejednalo v dobré víře, na rozdíl od amerických delegátů, kteří hledali cestu k dosažení konsensuálního prohlášení.
Vyloučení několika nečlenských zemí z jednání také vyvolalo v zasedací síni v poslední den konference neobvyklý protest, kdy egyptská delegace křičela na předsedu konference.
Bývalý poradce USA pro národní bezpečnost John Bolton na jiné konferenci pořádané magazínem The Atlantic řekl: „Blížíme se k téměř zcela bezposádkovému válčení na bojišti. Nejsem si jistý, zda ještě potřebujeme pilotovaná letadla, pokud máme správnou dronovou technologii.“
Izrael a USA také použily systémy zaměřené na cíl s podporou umělé inteligence k provedení desítek tisíc úderů v Gaze a Íránu, které si vyžádaly masové oběti.
Hlavní poradkyně pro zbraně z Human Rights Watch Bonnie Docherty, která se přímo účastnila předchozích úspěšných smluv o zákazu kazetové munice a jaderných zbraní, pro The Guardian uvedla, že autonomní zbraně vyžadují závazné právo. Poznamenala, že smlouvy by mohly být vyjednány během 15 měsíců, a odmítla návrh USA, které požadovaly pět let na vyřešení mandátu.
Blok sedmi zemí :Rakousko, Belgie, Brazílie, Irsko, Mexiko, Nový Zéland a Panama vedl snahu o sjednání závazné smlouvy do jednoho roku.
„Nejde tu o zbraně budoucnosti, ty se teprve diskutují, tyto už jsou v provozu a dále se vyvíjejí. Jsme pozadu s vývojem těchto norem a pravidel pro regulaci těchto smrtících autonomních zbraňových systémů,“ řekl ve středu brazilský delegát.













