Oceány zůstávají napospas. Dohoda o ochraně opět selhala

Mezinárodní vody neboli tzv. volná moře tvoří téměř dvě třetiny rozlohy světových oceánů. Procesy, ke kterým v nich dochází, mají vliv nejen na sousední pobřežní vody, ale i na život na souši. Přesto je z nich chráněno jen 1,2 % rozlohy.

Změnit to mohla konference OSN v New Yorku, kde se očekávalo schválení globální dohody o ochraně oceánů. O té už se vyjednává asi 20 let a jedním z jejích hlavních bodů je zavést co nejdřív chráněné rezervace alespoň na 30 % území volných moří.

Ani letos se nicméně státy neshodly, informuje o tom agentura AFP.

Podle předsedkyně konference Reny Leeové sice státy nikdy nebyly blíž dosažení shody nad novou dohodou, ale bude potřeba „ještě trocha času“ k dosažení cíle. Datum další konference zatím nepadlo. Podle BBC byl nejzazší termín stanoven na konec tohoto roku, ale neví se, které státy se dalšího kola budou chtít zúčastnit.

Pro ekology z celého světa a pro mořský život je nicméně výsledek jasným zklamáním. Jedinou jistotou zůstává, že přinejmenším prozatím zůstane v platnosti ochrana jen pro 1,2 % mezinárodních vod. Ve zbývajícím prostoru nebude nadále prakticky možné regulovat rybolov či další zásahy člověka.

Rozloha volných moří. Na mapě zvýrazněno tmavě modrou barvou:

Za volné moře se označují vody vzdálenější než 370 kilometrů od pobřeží a jsou podle mezinárodního práva mimo jurisdikci jakéhokoliv státu. Pro všechny tam tak platí právo na rybolov a další aktivity, které buď nepodléhají vůbec žádné, nebo jen neefektivní ochraně.

Naposledy se právní režim v těchto vodách upravoval v roce 1982 Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS). Od té doby se ale situace v mořích změnila.

Oceány trpí především kvůli rybolovu a dramaticky v nich klesá biodiverzita. Vymření v současnosti hrozí 10 až 15 procentům mořským druhům živočichů a rostlin. Obzvlášť ohrožení jsou například žraloci a rejnoci. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) hrozí vymření asi třetině druhů těchto živočichů.

Průmyslový rybolov nyní ohrožuje 55 % území světových oceánů, přičemž volná moře tvoří 60 % světových oceánů. Jen od doby, kdy se začalo jednat o globální dohodě, podle Greenpeace přibylo na seznamu kriticky ohrožených živočichů přes sto mořských druhů.

Letošní konference vypadala z hlediska dohody nadějně. Podpořit cíl zavést chráněný status pro 30 % území volných moří se už předem zavázalo přes 70 zemí. Kromě toho měla dohoda obsahovat ještě zajištění lepšího vyhodnocování environmentálních rizik v oceánech, finanční podporu rozvojovým zemím a sdílení genetických dat získaných z mořských živočichů. V případě schválení dohody by se značně omezil rybolov i těžba z mořského dna.

Celkem 168 zemí se nakonec podle BBC neshodlo v klíčových bodech, jako jsou práva na rybolov a podpora rozvojových zemí.

Obzvlášť rozdělujícím faktorem bylo podle Jessicy Battleové, expertky Světového fondu na ochranu přírody (WWF), téma Arktidy. „Jak se kvůli klimatické změně stále více otevírá a zimy jsou kratší, přichází úplně nová éra těžby,“ řekla BBC Battleová, která se konference účastnila.