Článek
Nově zveřejněná studie tvrdí, že pokud „budou globální emise CO2 pokračovat podobným tempem“, hlubokomořské proudy u Antarktidy do roku 2050 zpomalí o 40 %. Důsledky pro klima budou podle vědců katastrofální.
„Je ohromující vidět, s jakou rychlostí se to děje. Zdá se, že to nabírá tempo. Tohle by se mělo dostat do titulků novinových článků,“ napsal v reakci na studii klimatolog Alan Mix z univerzity v americkém Oregonu, který je spoluautorem nejnovější hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Na zmiňovaném výzkumu se nepodílel.
Podle studie australských vědců, kterou ve středu zveřejnil prestižní časopis Nature, hrozí, že se hlubokomořské antarktické proudy, které pohánějí oceánské proudy, do roku 2050 zpomalí až o 40 %. Vědci se domnívají, že k tomu dojde, když „budou globální emise CO2 pokračovat podobným tempem“ jako doteď.
Pokud se propočty ukážou jako pravdivé, ocitneme se „na trajektorii vedoucí ke kolapsu“, tvrdí profesor klimatologie Matthew England z australské University of New South Wales (UNSW), který se na studii podílel. Poukazuje přitom na to, že hlubokomořská cirkulace má velice důležitou úlohu. Po celé zeměkouli rozšiřuje životně důležité teplo, kyslík, uhlík a živiny.
„Kdyby měly oceány plíce, tohle bude jedna z nich,“ dodal England podle stanice BBC.
Tání ledovců může mít také další negativní dopady:
Příští pandemii by na svědomí nemuseli mít netopýři nebo ptáci, ale tající ledovce, naznačuje nový výzkum. Vědci upozorňují, že viry a bakterie, které byly po léta skryté pod nánosem ledu, mohou znovu ožít a nakazit divokou zvěř.
Na fungování systémů podmořských proudů se zčásti podílí klesání studené a husté slané vody ke dnu oceánu u Antarktidy. Podle vědců byly hlubokomořské proudy na severní a jižní polokouli po tisíce let relativně stabilní. Nyní se na nich ovšem začíná podepisovat globální oteplování.
Hlubokomořskou cirkulaci začínají ovlivňovat rychle tající ledovce. Sladká voda, která z nich vzniká, slanou vodu ředí a zajišťuje, že klesá pomaleji.
Důsledků je hned několik. Zpomalené proudění snižuje schopnost vody absorbovat oxid uhličitý, protože voda saturovaná CO2 se drží u hladiny déle. Vede také k tomu, že k živočichům se nedostává tolik živin, které se drží u dna. Teplejší voda u hladiny také přispívá k dalšímu tání ledovců, připomíná agentura ČTK.
Ještě donedávna panovalo ohledně dopadu snižující se hlubokomořské cirkulace mnoho nejasností, upozorňuje server Al Džazíra s odkazem na Johna Churche, emeritního profesora z University of New South Wales.
„Zdá se však téměř jisté, že pokračování v cestě vysokých emisí skleníkových plynů povede k ještě hlubším dopadům na oceán a klimatický systém. Svět musí naléhavě a drasticky snížit emise, aby se dostal z cesty, po které v současnosti jdeme,“ domnívá se Church.
