Západ oznámil další balíček sankcí, zakazuje dovoz většiny ruské ropy

Dva ruští plukovníci Vitalij Kovtun a Maxim Vlasov v uniklé telefonní konverzaci ostře zkritizovali ruského prezidenta Vladimira Putina a další vysoce postavené činitele ruských ozbrojených sil. Během velmi vulgárního rozhovoru, který zveřejnily ukrajinské tajné služby, například konflikt na Ukrajině srovnávají s válkou proti Finsku v letech 1939–1940. „Je to jedno a to samé,“ říká jeden z mužů.

Silná kritika v rozhovoru míří na prezidenta Putina i ministra obrany Sergeje Šojgua. Ministra obrany označili za „amatéra, který se v armádě vůbec nevyzná“, Putina za „sr*če“.

Ostřelování na východní Ukrajině je stále intenzivnější. Slovjansk podle agentury AFP dnes opustilo asi sto lidí, kteří byli bez vody a elektřiny. „Situace se zhoršuje, exploze jsou silnější a silnější a bomby padají stále častěji,“ řekla agentuře AFP 18letá studentka Goulnara Evgaripovová.

Studentka krátce poté nastoupila do jednoho z pěti mikrobusů určených k odvozu lidí z města v Doněcké oblasti, které chce Moskva dobýt, píše AFP. Jeden z ruských útoků tento týden zabil tři lidi a dalších šest zranil, řekli svědci agentuře AFP.

Informoval o tom server Euromaidan. Podle serveru jsou nově ruští vojáci na seznamu mezinárodně hledaných osob.

„Podle vyšetřování od 24. února do 31. března 2022 vojáci jednotky Národní gardy Ruské federace při okupaci Buči drancovali cennosti místního obyvatelstva, a to výhradně za účelem osobního zisku. Ruská armáda zabavila soukromý majetek občanů, který nemohl být použit pro vojenské účely: od spodního prádla a oděvů až po velké domácí spotřebiče,“ uvedl úřad ukrajinského generálního prokurátora.

„Žlutá a modrá, tedy barvy, které zdobí tuto známku, zaplnily balkóny a ulice po celé zemi ve jménu podpory lidí, kteří trpí v důsledku kruté války,“ uvedla pošta.

Únik chemických látek do ovzduší, půdy i vody. Ruská invaze na Ukrajinu vytváří značné škody i na tamní přírodě, která se z následků bude vzpamatovávat ještě dlouho. Mezinárodní právo si mezitím s těmito zločiny příliš neví rady.

Západ se musí na Ukrajině připravit na dlouhou, opotřebovávací válku, varoval dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Náznaky, že by Rusko svou agresi v sousední zemi ukončilo, nevidí, napsala agentura AFP.

„Musíme se připravit na to, že to bude dlouhé. Protože pozorujeme, že se válka stala válkou opotřebovávací,“ řekl Stoltenberg, který se ve Washingtonu připravuje na summit NATO v Madridu. Vrcholné setkání aliance se uskuteční na konci tohoto měsíce.

Stoltenberg dříve uvedl, že válka na Ukrajině „by mohla skončit zítra, pokud by Rusko zastavilo svou agresi“. „V této fázi ale žádné podobné náznaky nevidíme,“ poznamenal šéf NATO.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg řekl, že aliance je v kontaktu s Tureckem, které stále blokuje přijetí Finska a Švédska. O případném pokroku v jednání ale Stoltenberg neinformoval, uvádí deník The Guardian.

Severské státy se podle něj nicméně spolu s NATO snaží najít „společnou cestu“ v tom, jak přesvědčit Ankaru, aby se vstupem Finska a Švédska do aliance souhlasila.

„Společně se Švédskem plníme náš domácí úkol a připravujeme se na otázky ze strany Turecka,“ řekl médiím finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.

Americký řetězec restaurací s rychlým občerstvením McDonald's Corp. bude mít možnost v příštích 15 letech odkoupit zpět do svého vlastnictví restaurace v Rusku. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruského antimonopolního úřadu, který schválil dohodu o prodeji ruských restaurací.

Novým majitelem ruských restaurací McDonald's je Alexandr Govor, jeden z dosavadních ruských držitelů licence na provoz restaurací. Ten nyní restaurace přejmenuje.

McDonald's vstoupil na ruský trh před více než 30 lety a vlastnil zde zhruba 84 procent z téměř 850 restaurací. Minulý měsíc se ale stal jednou z největších značek, které se rozhodly z Ruska definitivně odejít, ačkoliv svou obchodní známku si tam chce ponechat.

Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk při dnešní návštěvě Berlína vyzval Německo k dodávkám moderních německých tanků Leopard a také obrněnců Marder na Ukrajinu. Tanky přitom mají být podle dosavadních plánů německé vlády pouze součástí výměny, kdy jimi Berlín východním či jižním členům NATO jako Česko nebo Řecko kompenzuje sovětskou výzbroj, kterou tyto země přenechají ukrajinské armádě.

„Samozřejmě potřebujeme především moderní zbraně. Můžeme bojovat a odolávat i se starými zbraněmi ze starých zásob, ale nové zbraně jsou účinnější,“ řekl dnes podle agentury DPA Stefančuk po setkání s poslanci Spolkového sněmu. „Proto požadujeme jak mardery, tak leopardy,“ dodal šéf ukrajinského parlamentu.

Kreml vyzval redakce ruských státních a provládních médií, aby nezveřejňovaly články o délce války na Ukrajině, a nestrhávaly tak k ní pozornost čtenářů, napsal server Meduza s odvoláním na své zdroje. V pátek 3. června válka vstoupí do svého 100. dne.

Administrativa prezidenta Vladimira Putina chce předejít debatám na téma, že za tři měsíce ruská vojska na Ukrajině nedosáhla významného pokroku, podotkla Meduza. O pokynu vydaném Kremlem ji informovaly čtyři zdroje – jeden v nejmenovaném státním médiu, jeden v provládním médiu, osoba z moskevské radnice a pracovník administrativy ruského prezidenta.

„Při debatách o kulatých výročí vždy vzniká otázka, čeho se podařilo zatím dosáhnout,“ řekl internetovému médiu jeden ze zdrojů. „Nyní je to tak, že není skoro nic, co by se dalo k tomuto datu oznámit. Dá se říci, že byly ovládnuty jakési města a obce, ale jejich názvy lidem nic neříkají,“ doplnil stejný zdroj.

Ruští lobbisté už nemají přístup do Evropského parlamentu. Oznámila to dnes podle agentury Reuters předsedkyně EP Roberta Metsolaová. Evropa se podle ní musí chránit před vlivem Kremlu a propagandou ohledně války na Ukrajině.

Rusko vpadlo na Ukrajinu před více než třemi měsíci. Za brutální agresi si už vysloužilo šest balíků sankcí ze strany EU. Právě dnes se velvyslanci zemí EU shodli na podrobnostech šestého balíku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy.

„S okamžitou účinností už zástupci ruských firem nemají povolený vstup,“ oznámila Metsolaová na twitteru opatření Evropského parlamentu. „Nesmíme jim dát žádný prostor k šíření propagandy a falešných, toxických narativů o invazi na Ukrajinu,“ uvedla šéfka europarlamentu.

Ukrajinští vyšetřovatelé ukončili prověřování případu proruského politika a oligarchy Viktora Medvedčuka, který je obviněný z vlastizrady. Případ předali soudu, uvedl dnes ukrajinský národní úřad pro vyšetřování. Medvedčukovi hrozí až 15 let vězení, případně i konfiskace majetku, píše portál Ukrajinska pravda.

Podle zprávy vyšetřovatelů Medvedčuk, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, podporoval ruské vedení při rozvratné činnosti namířené proti Ukrajině. V letech 2015 až 2020 prý například shromažďoval informace o rozmístění vojenských jednotek nebo poškozoval ekonomickou bezpečnost Ukrajiny tím, že nelegálně těžil ropu a zemní plyn na Krymu.

Politik, který stojí v čele Opoziční platformy, popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného. Zadržen byl letos v dubnu. Stalo se tak poté, co krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu utekl z domácího vězení. V tom byl od loňska, kdy ho ukrajinské úřady začaly vyšetřovat kvůli vlastizradě.

Nový balíček sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy postupně ohrozí zásobování středoevropského trhu včetně Česka a následně také slovenského trhu produkty bratislavské rafinerie Slovnaft. Oznámil to dnes podnik v reakci na dohodu velvyslanců zemí EU o podrobnostech šestého balíčku protiruských sankcí vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu. Slovnaft zpracovává hlavně ruskou ropu a značnou část své produkce exportuje.

Spojené státy dnes oznámily nové sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajině. Opatření se dotknou spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, majetku nejbohatších Rusů nebo vládních činitelů, napsal server CNN. Cílem je podle Bílého domu mimo jiné zvýšit tlak na Putina a jeho okolí.

Velvyslanci zemí Evropské unie schválili šestý balíček sankcí proti Rusku, ale po námitkách Maďarska došlo k vyškrtnutí patriarchy pravoslavné církve Kirilla, uvádí stanice BBC. Hlava ruské pravoslavné církve Kirill je přitom blízkým přítelem Vladimira Putina a obhájcem invaze na Ukrajinu.

Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na podrobnostech šestého balíku sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy. Novinářům to sdělily diplomatické zdroje, podle nichž ostatní země v zájmu konečného schválení opět ustoupily Maďarsku.

Budapešť si nejprve vymohla několik ústupků u ropného embarga a dnes na její popud EU z navrhovaného sankčního seznamu odstranila ruského patriarchu Kirilla. Unijní země by měly sankce formálně potvrdit do pátečního rána, platit by mohly začít ještě téhož dne.

Vedle dovozu ropy se vztahují také na největší ruskou banku Sberbank, trojici médií šířících válečnou propagandu Kremlu či pět desítek činitelů, oligarchů a subjektů.

Turecký výrobce dronů Baykar předal bojový dron Bayraktar TB2 Litvě s tím, že bude darován Ukrajině na pomoc v boji proti ruským silám, píše BBC.

Istanbulská firma uvedla, že stroj TB2 předala poté, co Litva oslovila společnost s finančními prostředky získanými speciálně na nákup dronu pro Ukrajinu. Výrobce nakonec nabídl dron zdarma pod podmínkou, že finanční prostředky budou poskytnuty na podporu „humanitární pomoci“ na Ukrajině.

Dron TB2 se v průběhu tříměsíční války na Ukrajině ukázal jako velmi úspěšný při zaměřování a ničení ruských dělostřeleckých systémů a obrněných vozidel. „Je to nelegální invaze, TB2 pomáhá lidem Ukrajiny bránit jejich zemi,“ řekl minulý měsíc agentuře Reuters výkonný ředitel společnosti Selcuk Bayraktar.

Ruský ministr hospodářství uvedl, že zemi hrozí snížení počtu pracovních míst a pokles investic, protože se ocitne pod západními sankcemi kvůli Ukrajině. Maxim Rešetnikov řekl, že nezaměstnanost je na pouhých 4 procentech, „ale tato situace by neměla klamat“, řekl na tiskové konferenci.

„Dlouhotrvající krize poptávky“ by mohla podle něj „vést ke snížení zaměstnanosti“, řekl. „Vidíme, že tady jsou rizika,“ dodal Rešetnikov.

Švédsko pošle na Ukrajinu další zbraně a navýší finanční pomoc vládě v Kyjevě o 578 milionů švédských korun (1,4 miliardy Kč). Oznámili to dnes ministři financí a obrany Mikael Damberg a Peter Hultqvist. Na Ukrajinu zamíří dodávka s 5000 protitankovými střelami, poloautomatickými puškami, municí a protilodní zbraní Robot 17.

Další peníze mají podle Stockholmu „v kritické chvíli posílit schopnost Ukrajiny vzdorovat ruské agresi“, uvedla vláda v prohlášení.

Podle ministra obrany Švédsko posílá zbraně, o které Ukrajina požádala. Už dříve skandinávská země dodala na Ukrajinu například 10 000 protitankových střel.

Luhanský gubernátor Serhij Hajdaj dnes řekl, že se v podzemí severodoněcké průmyslové továrny Azot ukrývá 800 lidí. Uchýlili se do bunkrů ze sovětské éry. Ruská palba dnes zasáhla administrativní budovu továrny a sklad s metanolem. Při úterním útoku Rusové zasáhli nádrž s kyselinou dusičnou, ale podle Hajdaje to lidi v podzemí neohrozilo. Továrna je podle něj v soukromých rukou a majitel řekl, že na místě je malé množství chemikálií.