Článek
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev získal podle volební komise více než 92 procent hlasů. V čele země tak bude stát už páté po sobě jdoucí funkční období. Alijev se utkal s šesti dalšími kandidáty, žádný z nich však nebyl kritický k jeho vládě a podle nezávislých pozorovatelů ani jeden neměl velké šance na úspěch, informuje BBC.
Právě absenci kritických hlasů nebo politických alternativ kritizuje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle jejích pozorovatelů také docházelo ke vhazování více hlasovacích lístků do uren najednou. Podle Artura Gerasymova, který vedl pozorovatelskou misi OBSE, byly přípravy na volby sice efektivní a profesionální, ale postrádaly skutečný pluralismus. To ázerbájdžánští představitelé odmítají.
Prezident Alijev vyhlásil předčasné volby poté, co jeho popularita v loňském roce prudce vzrostla v důsledku úspěšného vojenského tažení na sporném území Náhorního Karabachu. Blesková ofenziva v září ukončila tři desetiletí trvající vládu etnických Arménů v regionu, který je mezinárodně uznáván jako ázerbájdžánské území.
Alijev se poprvé ujal úřadu v roce 2003 po smrti svého otce Hejdara Alijeva. Jeho rodina se chopila moci v roce 1993, dva roky poté, co Ázerbájdžán získal nezávislost na bývalém Sovětském svazu. K dalšímu volebnímu vítězství poblahopřála Alijevovi řada zahraničních představitelů včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a íránského prezidenta Ebrahima Raisiho, uvádí agentura Reuters.
V posledních měsících ázerbájdžánské úřady zesílily tlak na nezávislá média a zatkly několik novinářů. Ázerbájdžán si vysloužil kritiku ze strany organizace na ochranu lidských práv Amnesty International, která obviňuje úřady z potlačování svobody projevu a z útoků na hlasy kritické vůči prezidentovi.
