Obří demonstrace. V Izraeli vyšly do ulic stovky tisíc lidí

V sobotu v Izraeli vyšly do ulic stovky tisíc lidí. Demonstrovali proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, který podle mnohých ohrožuje demokracii a k jehož zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog.

Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se dnes účastnilo půl milionu lidí a že jde o největší protest v historii země.

Největší manifestace se opět konala v Tel Avivu, kde demonstrovalo nejméně 200 000 lidí. To bylo nejvíc od ledna, kdy protesty v tomto městě začaly, posléze se rozšířily do dalších měst, včetně Jeruzaléma. Asi 50 000 lidí manifestovalo dnes podle serveru The Times of Israel v Haifě a na 10 000 v Beerševě, protesty se konaly ale i v dalších izraelských městech.

V Tel Avivu na demonstraci dav nadšeně přivítal oblastního policejního šéfa Amichaje Ešeda, jehož se tento týden pokusil odvolat z funkce ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir kvůli nedostatečně rázným zásahům vůči demonstrantům.

Krajně pravicový ministr protestující, kteří svými akcemi někdy blokují hlavní tah z Tel Avivu, označuje za anarchisty. Odvolání Ešeda ale zablokovala generální prokurátorka, která tento krok označila za politicky motivovaný.

Velké demonstrace se konaly v posledních týdnech i v Jeruzalémě, kde lidé protestovali před parlamentem. V něm má většinu vládní koalice, která navzdory kritice z širokých vrstev izraelské společnosti i výzvě prezidenta Herzoga pokračuje ve schvalování soudní reformy. Podle místních médií se ji chystá přijmout do konce měsíce.

Navrhovaná reforma by vládě dala větší vliv na jmenování soudců a omezila by pravomoce nejvyššího soudu. Nesouhlas s návrhem kromě prezidenta vyjádřila opozice, řada expertů i mnoho vojáků izraelské armády v záloze. Někteří dokonce označili změny za konec demokracie a nástup diktatury.

Lidé v ulicích Tel Avivu v sobotu opět nesli izraelské vlajky a různé transparenty, například s nápisem Zachraňme demokracii. Dorazila i čtyřiašedesátiletá žena na invalidním vozíku. „Je to moje první demonstrace. Ale co se nyní děje, je hrozné, nechci žít v diktatuře,“ citoval ženu deník Haarec. „Moje dvě děti žijí v USA, teď jsem poprvé ráda, že žijí tam,“ dodala.

Organizátoři demonstrací před dnešními manifestacemi vydali prohlášení, v němž uvedli, že pokud vláda nezastaví proces schvalování reformy, protesty v příštích dnech ještě zintenzivní. „Nebudeme souhlasit s tím, aby soudnictví bylo podřízeno vládě,“ citoval z prohlášení deník The Jerusalem Post (JP). „Nesouhlasíme ani s tím, aby zločinci sloužili jako ministři,“ uvedli mimo jiné s odkazem na trestní stíhání premiéra Netanjahua.

Deník JP připomněl, že protesty začaly ještě před oznámením návrhu soudní reformy a že mnoha Izraelcům vadí i další kroky této vlády, například zákon, který má zabránit nejvyššímu soudu zasahovat do jmenování ministrů. V lednu nejvyšší soud rozhodl, že lídr ultraortodoxní strany Šas Arje Deri nemůže být ministrem, jelikož byl v minulosti několikrát odsouzen, mimo jiné za korupci. Netanjahu Deriho posléze odvolal, ale spekuluje se, že se do vlády vrátí po přijetí příslušného zákona.

Předchozí velký protest se konal ve čtvrtek a organizátoři ho nazvali „den odporu proti diktatuře“. V Jeruzalémě během něj mimo jiné desítky aut blokovaly příjezd k Ben Gurionovu mezinárodnímu letišti ve snaze zabránit Netanjahuovi v odletu do Říma. Premiér se nakonec na letiště dopravil vrtulníkem.

Podobně chtějí demonstranti blokovat ve středu odlet Netanjahua do Berlína. Další velká demonstrace se má konat opět ve čtvrtek, tentokrát pod heslem „Den stupňujícího se odporu“. „Toto jsou nejdůležitější týdny v boji za záchranu izraelské demokracie před těmi, kteří ji chtějí zničit,“ uvedli organizátoři v prohlášení.