Článek
Americké jednotky v pondělí podle prezidenta Donalda Trumpa znovu zaútočily v mezinárodních vodách na venezuelské pašeráky drog. Tři z nich přišli o život, napsal prezident na své síti Truth Social.
Jde o druhý podobný útok během 14 dní. Kde přesně k němu došlo, Trump nesdělil, napsal ale, že se uskutečnil pod taktovkou velitelství americké armády SOUTHCOM, které má na starosti operace v Karibiku a Střední a Jižní Americe.
„K úderu došlo, když tito potvrzení narkoteroristé z Venezuely přepravovali v mezinárodních vodách drogy a směřovali do Spojených států,“ uvedl šéf Bílého domu.
V pátek pak údajně americké námořnictvo na osm hodin zadrželo venezuelskou loď s devíti rybáři, jak už o víkendu informovala agentura EFE s odkazem na vyjádření venezuelské vlády.
V Portoriku mezitím opět ožívá uzavřená námořní základna Roosevelt Roads. Americká armáda tam soustřeďuje síly v rámci karibské protidrogové mise a zároveň posiluje tlak na režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, píší server The War Zone nebo portorický deník El Nuevo Día.
Letouny páté generace F-35, které přistály na bývalé základně o víkendu, jsou nejnovějším přírůstkem rostoucí americké vojenské přítomnosti na letišti José Aponte de la Torre, které v současnosti slouží jako logistický a operační uzel.
Společně s nimi byly v oblasti zaznamenány i těžké transportní stroje C-5 Galaxy, C-17 Globemaster, konvertoplány MV-22 Osprey nebo vrtulníky CH-53. Vše tak nasvědčuje tomu, že základna Roosevelt Roads, kterou námořnictvo oficiálně opustilo v roce 2004, znovu získává strategický význam.
Další výhodou je, že Portoriko a Venezuela jsou si co do podmínek podobné. Obě země od sebe dělí zhruba 800 kilometrů a sdílejí tropické klima i členitý terén. I díky tomu je z Portorika důležité místo pro americké výcvikové operace.
Zašlá sláva
Základna, rozkládající se na ploše téměř 3500 hektarů na východním cípu hlavního portorického ostrova, vznikla během druhé světové války a byla pojmenována po Franklinu D. Rooseveltovi, který lokalitu považoval za klíčový karibský opěrný bod.
Ve své době disponovala hlubinným přístavem, jedenáctikilometrovou ranvejí a infrastrukturou schopnou podporovat většinu atlantické flotily. Ve své vrcholné fázi byla jedním z největších námořních zařízení na světě.
Zlom nastal po uzavření střelnice Vieques v roce 2003, které vedlo k utlumení aktivit základny a jejímu následnému vyřazení.
Americká armáda znovu začala Roosevelt Roads aktivně využívat od srpna, kdy zde započalo cvičení obojživelného výsadku. Kromě leteckého provozu se do zařízení přesunula i technika a personál, včetně specialistů obnovujících letištní komunikační infrastrukturu.
Ačkoli Pentagon zatím oficiálně neoznámil plány na trvalé znovuotevření základny, její role v současných operacích výrazně roste. Spekulace o možném návratu Roosevelt Roads do plnohodnotného provozu posilují i poslední kroky portorických politiků.
Senátoři z Nové pokrokové strany představili návrh usnesení, které vyzývá k přezkoumání stavu bývalé základny a k posouzení možností jejího opětovného využití americkou armádou. Podle senátorky Nitzy Moránové Trinidadové může zařízení nejen přispět k národní bezpečnosti USA, ale zároveň pomoci s ekonomickou revitalizací regionu Ceiba a okolních obcí.
