Článek
Vůbec jako první úřadující prezident Československa se do Bílého domu podíval v roce 1943 Edvard Beneš coby šéf československé exilové reprezentace. Jednal tehdy s americkým prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem, 12. května 1943. Před Benešem byl v Bílém domě za vlády Woodrowa Wilsona i Tomáš Garrigue Masaryk. V červnu 1918 ale ještě nebyl prezident.
Představitelé komunistického Československa logicky hosty amerických prezidentů nebývali. To se ale změnilo po sametové revoluci. Prvního prezidenta polistopadového Československa Václava Havla přijal republikán George Bush starší. Snímek je zobrazuje na jižním trávníku Bílého domu, 22. října 1991.
Havel byl poměrně častým hostem americkým prezidentů, do Bílého domu se podíval i jako první prezident samostatné České republiky, třeba v době vlády demokrata Billa Clintona, který ho považoval za svého osobního přítele. Na snímku Havel s tehdejší první dámou Hillary Clintonovou na státní večeři v Bílém domě, 16. září 1998.
Havla si pozval i Clintonův nástupce republikán George Bush mladší. Tento snímek nicméně nepochází z Bílého domu, ale z Miami, kam Havel s manželkou Dagmar zavítal v září 2002 po jednání právě v Oválné pracovně.
A Havel se do Bílého domu vrátil i po konci svého prezidentského mandátu. George Bush mladší ho na snímku objímá poté, co mu předal prezidentskou medaili svobody, 23. července 2003. Havel byl oceněn za mnohé oběti a zásluhy, které měl o rozvoj svobody a spravedlnosti.
Během éry Bushe mladšího patřili čeští politici mezi časté hosty Bílého domu. Miloš Zeman tam zavítal 9. listopadu 2001. Bush se tou dobou setkával se spojenci, aby vybudoval mezinárodní koalici proti teroristům v Afghánistánu. Reagoval tak na šokující teroristické útoky na New York a Washington z 11. září 2001.
Václav Klaus se do Bílého domu podíval už jako premiér, kdy ho tam pozval Bill Clinton. Na tomto snímku už ho coby prezidenta přijal George Bush mladší, 8. března 2005. I tehdy byla tématem válka s terorismem, při které Česko Spojené státy podporovalo.
Bush pozval do Bílého domu i premiéra Vladimira Špidlu, 15. července 2003.
Na snímku vlevo je jeho manželka Viktorie Špidlová, povídá si s americkou první dámou Laurou Bushovou (vpravo), 15. července 2003. Až do Oválné pracovny se tehdy podíval například i ministr zahraničí Cyril Svoboda.
To už je takřka závěr Bushova mandátu a tisková konference v Oválné pracovně s Mirkem Topolánkem, 27. února 2008. Topolánek byl tehdy předsedou Evropské rady, zvýraznil se například dojednáním dohody o exportu ruského plynu přes Ukrajinu. V Bílém domě ale jednal hlavně o instalaci americké raketové základny v Česku, k níž nakonec nedošlo.
To za Bushova nástupce prezident přijal v Oválné pracovně českého politika pouze jednou. Barack Obama pozval Petra Nečase, snímek z 27. října 2011. S prezidentem Klausem i jinými českými premiéry se ale viděl při jiných příležitostech. Do Bílého domu se podíval například i premiér Bohuslav Sobotka, ale toho tam přijal „jen“ tehdejší viceprezident Joe Biden.
Zatím posledním českým politikem v Bílém domě byl premiér Andrej Babiš. Přijal ho republikán Donald Trump. Na snímku ze 7. března 2019 jsou oba s manželkami, Melanií Trumpovou a Monikou Babišovou.
Babiš po schůzce řekl, že si s Trumpem notovali. O návštěvu Bílého domu údajně dlouhá léta usiloval prezident Miloš Zeman, ale ani jeden z jeho amerických protějšků mu pozvánku neposlal.
