Článek
Během svého vystoupení na bezpečnostní konferenci v Berlíně německý kancléř Olaf Scholz navrhl, že by se Evropa měla vrátit k předválečným bezpečnostním závazkům a s Ruskem vyřešit všechny otázky vzájemné bezpečnosti. Všechno podmíněné tím, že Putin ukončí válku a vzdá se snahy násilně přeměnit hranice na úkor svých sousedů.
Podle serveru The Times by Scholz podpořil obnovu bezpečnostního řádu, který byl v Evropě vytvořený během studené války a 90. let.
„Musíme se vrátit k dohodám, které platily po desetiletí a byly základem míru a bezpečnosti v Evropě,“ uvedl Scholz na konference, a poté zveřejnil server The Times.
Jedná se o jedno z nejjasnějších vyjádření o budoucí představě koexistence Ruska a zbytku Evropy. Doposud se evropští představitelé neodvážili vyslovit přesnou představu poválečného uspořádání. Jediné, na čem se většina z nich shodne, je to, že jen Ukrajina rozhodne, kdy a za jakých podmínek bude konflikt ukončen.
Na otázku, jak bude Německo po válce na Rusko nahlížet s přihlédnutím k tomu, jak silně ekonomicky byly obě země propojené, Scholz odpověděl: „Řekl bych, že v tuto chvíli to není o partnerství. Rusko zničilo mír, na kterém všichni mnoho let pracovali. Shodneme se, že by se už nikdo nikdy neměl snažit změnit hranice pomocí síly.“
O Bachmutu
Ukrajinský Bachmut, ležící v Doněcké oblasti, se zhruba po devíti měsících od začátku války stal místem destrukce, kde krvácejí armády obou zemí. Obě strany sem po měsíce posílaly masy vojáků i materiálu: Rusové ve snaze město dobýt, Ukrajinci v úsilí jej udržet. Daří se jim to i díky rozsáhlému zákopovému opevnění.
Scholz Rusko během projevu na konferenci označil za imperialistický stát, který se svými praktikami vrací do 19. století.
Podpora návratu k předválečným pořádkům je od kancléře lehkou změnou kurzu. V létě na summitu G7, tvrdil, že návrat k předválečnému uspořádání se nedá očekávat. Informaci uvedla na svém webu agentura Reuters.
„Když se situace změní, musíme se i my změnit,“ prohlásil Scholz na summitu.
Jeho poslední projev byl pod palbou kritiky z řad zemí, které podporují tvrdší kurz vůči Rusku jako Polsko a pobaltské státy.
Jeho myšlenka vychází z předpokladu, že není možné vytvořit udržitelné mírové uspořádání v Evropě bez Ruska, ale je potřeba Rusko do procesu zapojit. Stejný názor zastává Scholzova politická strana – Sociální demokracie (SPD).
Server DW (Deutsche Welle) přišel s informací, že se kancléř v rámci konference sešel se svým norským protějškem – premiérem Jonasem Gahrem Storem. Řešili možnost role NATO při ochraně kritické podmořské infrastruktury jako plynovodů, ropovodů a optických kabelů.
Sabotáže na plynovodech Nord Stream
O tom, že šlo o sabotáž, nikdo z odborníků nepochybuje:
Podle agentury Reuters se generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil k možné roli NATO při ochraně podmořské infrastruktury pozitivně.
Scholz na konferenci mluvil také o dalším vývoji války. Podle něj ukrajinské zisky na bojišti a západní podpora znamenají, že Rusko válku na bojišti nemůže v žádném případě vyhrát.
„Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude potřeba,“ uvedl kancléř Olaf Scholz na svém twitteru.
