Objevy roku 2024: nejstarší rtěnka, Dalí v garáži i neznámý Chopin

Jedna z nejzajímavějších záhad archeologie začala psát novou kapitolu, když amatérští archeologové v Anglii našli velký dvanáctistěn. Podle Richarda Parkera, mluvčího skupiny Norton Disney History and Archaeology Group, která předmět objevila, je to jeden z největších dosavadních exemplářů. „Je kompletní, nepoškozený a ten, kdo ho vyrobil, i ti, kdo ho používali, ho zjevně považovali za velmi cenný.“

Římský dvanáctistěn zůstává záhadou, Parker se však domnívá, že šlo o náboženský předmět. „Je to poměrně složitý příběh, který teprve začínáme rozplétat,“ řekl k objevu.

V roce 1962 našel italský obchodník s veteší ve sklepě vily na ostrově Capri srolované plátno s asymetricky namalovanou ženou v modrých šatech. Aniž by o podpisu příliš přemýšlel, nechal ho zarámovat a věnoval ho své ženě, které se nelíbil. Takto visel v jejich rodinném domě a později v restauraci, kterou vlastnili několik desetiletí. Nyní se odborníci po dlouhém úsilí syna pokoušeli ověřit pravost umělcova podpisu a domnívají se, že jde o originál v hodnotě šest milionů eur.

Vědci objevili v Íránu nejstarší známou rtěnku na světě, je z doby před 5000 lety. Tmavě červená barva na rty v kamenné nádobce se našla na dávném pohřebišti v roce 2001, ale až nyní se podařilo zjistit, o co se vlastně jedná, informoval zpravodajský server BBC News. Mezinárodní tým vědců uvedl, že se barva patrně nanášela štětečkem. Analýzy nádobku spojily s mocnou civilizací Marhaši z doby bronzové, která v této části Mezopotámie tehdy vzkvétala, napsala BBC. „Když jsme do otvoru nádobky vsunuli dláto, vysypal se sypký, homogenní prášek tmavě šedofialové barvy,“ řekl profesor Massimo Vidale.

Tým vyschlý prášek analyzoval a zjistil, že obsahuje hematit, který „dodává hmotě sytě červenou barvu“. Ten v kombinaci s dalšími složkami, včetně rostlinných olejů a vosků, vytvořil „přesně to, co bychom očekávali v moderní rtěnce“, dodal profesor Vidale.

Pracovník Morganovy knihovny a muzea v New Yorku objevil v archivech dosud neznámou kompozici polského skladatele Fryderyka Chopina. Partitura s nadpisem valse (valčík ve francouzštině) je podle analýzy papíru i stylu notového zápisu opravdu dílem tohoto skladatele, který ji vlastnoručně psal. Vznikla pravděpodobně mezi lety 1830 a 1835, informovala agentura AFP.

Štíhlý profil, neporušená hlava a neposkvrněný mramor charakterizují sochu, kterou odkryli archeologové z ruin starověkého města Heraclea Sintica na jihozápadě nynějšího Bulharska. Socha byla pohřbená v podzemí a působí jako vyobrazení panovníka s božskými rysy. Odolala působení času, zemětřesením i záplavám nejspíše díky tomu, že socha coby symbol pohanských časů byla do kanalizace ukryta v době násilného obracení na křesťanství v Římské říši.

Socha vytesaná z jednoho bloku mramoru a vysoká přibližně 2,10 metru pochází pravděpodobně ze 2. století.

Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Mezi pestrobarevné nástěnné malby patří například obraz sexuálního setkání satyra a nymfy na posteli nebo obraz spoře oděné Faidry a jejího nevlastního syna Hippolyta, kterého podle řecké legendy obvinila ze znásilnění, když odmítl její návrhy. Na další fresce jsou zobrazeni bohové, o nichž se předpokládá, že jsou to Venuše a Adonis.

Dům je ve srovnání s jinými stavbami v Pompejích poměrně malý a nemá atrium ani studnu na dešťovou vodu. Přesto je velmi bohatě zdobený freskami vysoké kvality, srovnatelnými s výzdobou v bohatších okolních domech. Atrium bylo nedílnou součástí římských domů od 6. století před naším letopočtem a jeho absence v tomto domě svědčí o změnách ve společnosti, které bude díky nálezu možné lépe zkoumat, uvedli archeologové v tiskové zprávě.

Stavební dělník zažil své životní překvapení, když při stavbě parkoviště na venkovském sídle z 16. století v anglickém městě Peterborough náhodou objevil mramorovou hlavu ženy. Ukázalo se, že jde o 1800 let starou římskou sochu. To však nebylo jediné překvapení - když archeologové začali o dva týdny později na místě pracovat, objevilo se nedaleko záhadné tělo sochy dámy bez hlavy.

Těsně před Halloweenem oznámila organizace English Heritage, která spravuje řadu historických památek po celém Spojeném království, patřičně strašidelný nález: na stěnách tudorovského sídla v Lincolnshire bylo objeveno „ohromující množství“ čarodějnických značek.

Londýnská aukční síň našla při rutinní prohlídce starožitností 10 podepsaných litografií Salvadora Dalího - poté, co byly 50 let zapomenuty v garáži. Neznámý majitel je koupil během výprodeje jedné z galerií v 70. letech, vypráví Chris Kirkham, zástupce ředitele Hansons Richmond, který díla objevil.

Téměř 700 kilometrů jihozápadně od Buenos Aires objevili archeologové z Argentiny a Chile nejstarší známé jeskynní malby v Jižní Americe. 895 uměleckých děl, starých 8200 let, pochází z jeskyně Huenul o rozloze asi 6700 metrů čtverečních.

Britský badatel v oblasti výtvarného umění Adam Busiakiewicz učinil překvapivý objev, když náhodou zahlédl malbu tudorovského panovníka Jindřicha VIII. na fotografii zveřejněné na platformě X. Snímek zachycoval recepci v anglickém hrabství Warwickshire. Busiakiewicz tam za usmívajícími se hosty spatřil portrét Jindřicha VIII., který se dlouho nedařilo „dohledat“.

Hrobka stará více než 4300 let odhalila okno do tehdejšího každodenního života Egypťanů, když v ní archeologové našli řadu barevných maleb. Hrobka známá jako mastaba se nachází na pyramidové nekropoli v Dahšúru, kterou Německý archeologický ústav v Káhiře vykopává od roku 1976.

Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. Jeden ze svitků podle nich popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně. Navzdory tomu, že Platón v ten moment bojoval s horečkou a byl na pokraji smrti, ve svitku kritizoval hudebnici za nedostatek rytmu.

Kanadská společnost Lucara Diamond objevila ve svém dole Karowe v Botswaně diamant o hmotnosti 2492 karátů. Je to zřejmě druhý nejtěžší diamant, který byl dosud objeven.