Objevují se první detaily o nové ruské raketě z Dnipra. O účelu už je jasno

Vše podstatné, co lze v tuto chvíli říct o ruském útoku raketou na Dnipro, který vyvolal mezinárodní rozruch, jsme shrnuli do tří odpovědí na nejpalčivější otázky.

Zatím není jasné, jaký přesně typ rakety Dnipro zasáhl.

Ukrajinské letectvo nejprve uvedlo, že šlo o mezikontinentální balistickou raketu (ICBM).

Média ale následně s odkazem na americké zdroje uvedla, že podle Pentagonu šlo spíš o dosud nepoužitý druh balistické rakety středního doletu (IRBM) založené na designu rakety typu Rubež RS-26 (tuto raketu jsme podrobněji popsali zde).

Sám ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva vypálila typ balistické rakety středního doletu (avšak MRBM, tedy s kratším dostřelem než IRBM) zvaný Orešnik (v překladu Líska).

Takový typ rakety přitom není znám a před Putinovým proslovem se o něm nikde neobjevila ani zmínka. Dodejme však, že prohlášení ruského prezidenta není v přímém rozporu s tím, co míní Washington - nakonec i tento tajemný Orešnik totiž klidně může být založený na raketě Rubež RS-26 zmiňované Američany.

Bližší informace nejspíš přinese až rozbor trosek rakety.

Přestože se neví, co přesně na Dnipro dopadlo, není pochyb o tom, že raketa představuje další úroveň ruského jaderného zastrašování.

Jak napsal na sociální síti X expert na jaderné zbraně z Univerzity v Oslu Fabian Hoffmann, v této otázce není nejdůležitější, zda šlo o raketu mezikontinentální, nebo raketu středního doletu.

Stejně tak není hlavním důvodem ani skutečnost, že tyto rakety mohou nést jadernou hlavici, protože to může i celá řada jiných balistických raket, které Rusko v útocích proti Ukrajině opakovaně používá.

Zásadní je to, že šlo zjevně o raketu, která má primárně sloužit právě jako nosič jaderných raket a při konvenčním boji se běžně nepoužívá.

To se dá říct sice obecně o mezikontinentálních balistických raketách i balistických raketách středního doletu. Raketa použitá v Dnipru měla ale ještě něco navíc.

I díky dochovaným videím panuje přesvědčení, že byla vybavená zařízením schopným nést rovnou několik hlavic. Tento druh zbraně byl přitom navržen, aby zajistil schopnost silného jaderného úderu proti nepříteli i pro případ, že k dispozici bude jen málo raket.

Existují různé verze. První z nich (MRV) „rozsype“ hlavice do širšího okruhu cíle, čímž zajistí zásah většího území, podobně jako to dělá i klasická kazetová bomba. Jsou ale i varianty (MIRV), které jednotlivé jaderné hlavice umí i s přesností poslat na několik vzdálených cílů. Tady už zabíháme do podrobností, které opět nejsou až tak důležité pro celkový význam incidentu.

Podstatné je, že obě tyto varianty jsou jasně určené pro jaderné účely. Podle uznávaného jaderného experta Hanse Kristensena je to vůbec poprvé, co byl tento typ zbraně, byť bez jaderných hlavic, použit v boji.

Pokud by navíc Rusko chtělo jen zničit vojenskou infrastrukturu ve městě Dnipro, mohlo by použít celou řadu jiných a jistě i méně nákladných raket.

To jsou hlavní důvody, proč se útok vykládá jako gesto, které ostatně Kreml doplnil i odpovídající rétorikou.

Ruský prezident po útoku ve výjimečném vysílání mimo jiné řekl, že útok na Dnipro byl proveden v reakci na nedávné ukrajinské útoky americkými raketami ATACSM a britskými Storm Shadow na cíle v Rusku, a dodal, že konflikt na Ukrajině dostává „světový rozměr“.

Nabízí se otázka, jak daleko může mít takový incident ke skutečnému riziku jaderné války.

Je důležité, že obě strany už potvrdily, že Rusko útok dopředu avizovalo Pentagonu skrze příslušné kanály, které mají Washington s Moskvou nastavené pro krizovou komunikaci s cílem eliminovat riziko vypuknutí jaderného konfliktu. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova bylo oznámení o použití balistické rakety středního doletu zasláno „automaticky“ s předstihem 30 minut.

Že nejde o jaderný úder, nicméně USA mohly vědět i z mnoha dalších důvodů. Jak pro SZ už dřív vysvětlil expert na jaderné zbraně Pavel Podvig, předpokládá se, že použití jaderné zbraně by nutně předcházela celá řada přípravných kroků, kterých by si americké i jiné zpravodajské služby jen těžko nevšimly.

Jinými slovy ruská akce stěží mohla vyvolat falešný jaderný poplach a tím spíš jadernou odpověď. Na druhou stranu jde ale jistě o další eskalaci. Rusko útokem přešlo od opakovaných rétorických prohlášení či úprav doktríny k činům a „ukázalo“, jak vypadá v akci jeho zbraň určená ke způsobení jaderné zkázy.

„Hlavním cílem bylo budit strach,“ shrnul NYT závěry jeho zdrojů z americké administrativy i expertů na jaderné zbraně.