Článek
Že se v údolí Upano v Ekvádoru nacházejí pozůstatky starých staveb, se ví už od 70. let minulého století. Ještě dlouho poté, co tam začal systematický průzkum, se však nepředpokládalo, že by jich tam mohly být tisíce.
Odhalil to až letos v lednu publikovaný výzkum vědců pod vedením francouzského archeologa Stéphena Rostaina, který na místě bádá už od poloviny 90. let.
Jeho týmu složeného z vědců napříč mnoha obory se podařilo prokázat, že v údolí se nachází něco, co podle dosavadního vědění historiků v Amazonii nemělo být. Rozsáhlý komplex budov a zemědělských ploch propojených symetrickými cestami. Lidé tu podle archeologů žili po dobu asi tisíce let; se začátkem osídlení v 2,5 tisíce let vzdálené minulosti.
Definitivně to odhalila data získaná technologií LIDAR, která pomocí laserových senzorů převážených letadlem dokáže vytvořit 3D model povrchu země „očištěný“ od veškeré vegetace. Rostain k nim získal přístup v roce 2021, kdy si na pomoc zavolal archeologa a specialistu na interpretaci LIDARových dat Antoina Dorrisona. Ten nyní poskytl exkluzivní rozhovor redakci Seznam Zpráv.
V jednom rozhovoru jste řekl, že před vaším objevem si většina lidí myslela, že Amazonie byla před příchodem Evropanů osídlená lidmi, kteří žili v malých skupinách stavících maximálně chatrče, a živících se lovem a sběrem či maximálně omezeným pěstováním plodin na malých zahradách. Jak moc odlišná musela být civilizace, která dokázala postavit to, co jste zmapovali?
Tohle jsem říkal v rozhovoru s BBC a řekl jsem to proto, že v posledních dekádách jsme historii Amazonie opravdu vnímali hlavně skrze modely založené na antropologii a etnografii. To znamená, že jsme vzali to, co o životě místních zjistili antropologové, a promítali to do hluboké minulosti. Když se do Amazonie antropologové poprvé dostali, viděli lidi, kteří žijí v malých skupinách, příliš neupravují okolní krajinu a často žijí nomádským nebo polonomádským životem.
Jenže naše obrázky z Ekvádoru ukazují něco úplně jiného.
Zmapovali jsme platformy, které sloužily jako základy pro budovy. Ty budovy byly postavené na stálé bydlení. Jednotlivá místa osídlení jsou navíc propojená systémem cest a všude okolo je hodně dokladů o výrazné zemědělské aktivitě. Máme tedy doklad o velké populaci lidí žijící usedlým životem, živící se zemědělstvím a upravující krajinu podstatně agresivněji než obyvatelé Amazonie, na které mohli narazit antropologové.
Že je starý pohled na historii Amazonie nesprávný, se řeší už několik posledních let, ale tento objev potvrzuje, že je potřeba ho od základů změnit.
Kolik tam zhruba mohlo žít lidí?
Zatím vám nemohu dát konkrétní odhad. Můžeme říct jen to, že jsme identifikovali přes šest tisíc platforem, které byly něco mezi 20 až 40 metry dlouhé. Domníváme se ale, že ne úplně všechny sloužily jako rezidenční budovy a část z nich pravděpodobně sloužila ceremoniálním či jiným účelům.
Také se domníváme, že osídlení napříč celým tím prostorem mohlo být dynamické. Trvalo tisíc let a někdy mohli lidé žít například spíš v jedné části, potom zase v druhé a tak dále. I proto je velmi těžké odhadnout počet obyvatel.
Rozložení platforem ve studované oblasti. Každá červená tečka představuje střed dané platformy.
Když zůstaneme ještě u té komplexity: Můžete na základě toho, co o této civilizaci zatím víte, ji přirovnat k nějaké z historie již dobře známé civilizaci?
Víme, že ta společnost byla opravdu komplexní se vším všudy. Musela tam fungovat určitá hierarchie, musely tam být nějaké elity a nižší vrstvy a lidé tam museli mít rozdělené různé role. Určitě to nebyla společnost, kde všichni lidé dělají vesměs to samé. Museli tam být například lidé pracující jako řemeslníci, zemědělci, duchovní a tak dále.
Kdybych to měl přirovnat k nějaké známé civilizaci, jako první mě napadnou ostatní civilizace, které známe z jiných částí Ameriky. Myslím si, že dobrým přirovnáním mohou být Mayové (žili ve Střední Americe na poloostrově Yucatán a jejich první města se datují do zhruba 700 let před naším letopočtem, pozn. red.). Nemyslím si, že se bavíme o úrovni Aztéků (obývali dnešní Mexiko zhruba od 13. století našeho letopočtu, pozn. red.), nebo Inků (žili hlavně v Andách a výšinách dnešního Peru, Ekvádoru, Bolívie a Chile zhruba ve stejné době jako Aztékové, pozn. red.), protože ti vysloveně měli vlastní státy.
V údolí Upano to asi nebyl stát, ale spíš něco jako království.
Když bych to měl přirovnat ke starým společnostem v Evropě, asi by se to komplexností společnosti dalo přirovnat do jisté míry ke středověkým městům. Pořád je ale hodně dalších oblastí k prozkoumání, takže to, co vidíme, může být jen špička ledovce.
Z čeho vlastně usuzujete tu existenci společenské hierarchie? Hádám, že bez ní asi tak rozsáhlé osídlení ani není možné vybudovat?
Tady si vypůjčím slova mého kolegy a vedoucího studie Stéphena Rostaina. Jde o to, že když žijete v Amazonském pralese, nepotřebujete k tomu, abyste se dostali z místa A do místa B, cesty. I když je prales hustý, lidé ho dokážou jednoduše projít. Budování cest na dlouhé vzdálenosti je tedy v tomto smyslu velmi důležitým ukazatelem.
Ty cesty navíc byly velmi rovné a kříží se v pravých úhlech. Je tedy jasné, že lidé, co je stavěli, se museli řídit pokyny někoho, kdo to všechno naplánoval a měl geometrické znalosti. Zajímavé je i to, že tito lidé zároveň pravděpodobně měli i znalosti astronomie. Orientace cest je totiž velmi specifická a zároveň všude totožná napříč celým údolím. Není to severo-jižní nebo západo-východní orientace. Jde trochu zkoseně, ale pokaždé pod stejným úhlem, což nás vede k hypotéze, že lidé je orientovali podle hvězd nebo souhvězdí. Snažíme se zjistit, jaké souhvězdí to mohlo být, ale ještě jsme ho nenašli.
Původní zpráva o objevu
Víte, jak moc odlišná byla tehdy v daném místě krajina? Byl tam vůbec deštný prales?
Tady se dostáváme do souladu s mnoha dalšími objevy z ekologických, půdních a dalších disciplín. Ty už dekády poukazují na to, že Amazonský prales, nebo lépe řečeno některé jeho části, zřejmě nejsou úplně původní a nedotčené, ale spíš znovu zarostlé, nebo nějakým způsobem ovlivněné minulou aktivitou člověka.
V našem údolí jsme našli důkazy o značné míře úprav terénu a je jasné, že tam muselo docházet k odlesňování. Možná nešlo o tak absolutní deforestaci, jakou provádíme za účelem získání zemědělské půdy dnes, ale předpokládáme, že v době této civilizace bylo v údolí podstatně méně vegetace a stromů. Pokud tam nějaké stromy byly, dost pravděpodobně měly jiné druhové složení, protože je známo, že když původní obyvatelé Amazonie kácí stromy, zbaví se těch nepotřebných a těch, co na nich rostou plody, nechávají být.
Zmínil jste, že je ještě potřeba prozkoumat víc území. Kolik?
Naše studie vycházela ze sedmi let vykopávek a dalších prací, ale co se týče LIDARových dat, ta shromáždila skupina ruských vědců poté, co k tomu dostala možnost od ekvádorského Úřadu pro národní dědictví v roce 2015. Šlo o data z 600 kilometrů čtverečních. My jsme k nim dostali přístup v roce 2021 a zatím prozkoumali první polovinu, tedy 300 kilometrů čtverečních.
Už začínáme pracovat na prozkoumávání druhé půlky a rovnou vám mohu říct, že tam všude jsou platformy, cesty a další archeologicky významné struktury.
Mohu také říct, že ani tím to nekončí. Máme totiž i důkazy o tom, že osídlení se táhlo ještě dál na východ a pravděpodobně i na západ.
Mohlo by vás zajímat
Tvrdí, že do Amazonie přijíždí tamním komunitám především pomáhat. Ve skutečnosti je jejich hlavním cílem šířit víru. Evangelikálních misionářů v opomíjeném brazilském regionu v uplynulých letech výrazně přibylo.
Co můžete říct o tom, jak mohla tato civilizace zaniknout? V médiích se píše hlavně o možném důsledku erupce nedalekého vulkánu…
Vulkanická činnost je první teorií, kterou navrhl Stéphen Rostain, protože na několika místech narazil na vrstvu tmavé zeminy a geologové mu potvrdili, že jde o vulkanickou půdu plnou popela. Vulkanologové pak tyto vrstvy změřili a zjistili, že pochází z různých období, takže to nevypadá, že by civilizaci mohla zničit jedna velká exploze.
Přesto je ale možné, že sopka hrála roli. Jde o to, že sopečná půda je na jednu stranu velmi úrodná, ale když dojde k další erupci, je vám to k ničemu a může vás to donutit k přestěhování se jinam.
Je ale samozřejmě mnoho jiných teorií. Nabízí se například ještě klimatická příčina, protože se ví, že ke konci této civilizace Jižní Ameriku sužovala silná sucha, nebo třeba vypuknutí nějaké epidemie.
