Článek
Během pondělní mimořádné tiskové konference ministr pro komunikaci mezi premiérem, vládou a královským palácem Félix Bolaños uvedl, že k útokům na mobilní telefony premiéra a ministryně obrany došlo v květnu a červnu roku 2021, píše server Politico.
Telefon premiéra Pedra Sáncheze byl pak podle španělské vlády izraelským spywarem Pegasus napadený hned dvakrát. Během prvního útoku bylo z telefonu extrahováno 2,6 GB dat, zatímco ve druhém 130 MB dat, uvádí stanice Onda Cero.
V případě Margarity Roblesové byl její telefon napaden jednou a bylo z něj vytěženo okolo devíti megabajtů dat, dodává stanice. Zatímco objem ukradených dat známý je, nejistoty podle ministra panují ohledně jejich obsahu.
Podle Bolañose mezitím nadále probíhá vyšetřování s cílem zjistit, zda k podobnému útoku nedošlo i u ostatních členů španělské vlády. Jasné je zatím pouze to, že po červnu 2021 nedošlo k dalšímu úniku dat u předsedy vlády ani u ministryně obrany.
Známé schopnosti špionážního nástroje Pegasus.
Na otázky přítomných novinářů pak Bolaños odpověděl, že si je naprosto jistý, že šlo o útok z „vnějšku“, protože ve Španělsku je ke všem podobným zásahům ze strany státu potřeba soudní příkaz, k čemuž podle ministra nedošlo.
„Když říkáme průniky z vnějšku, myslíme tím, že jde o cizí státní orgány, které nemají soudní povolení od žádné státní agentury. Proto je klasifikujeme jako nelegální,“ uvedl Bolaños.
„Jedním ze závěrů tohoto zjištění musí být to, že posílíme všechny bezpečnostní procedury, a proto se vláda chystá dát ostatním institucím k dispozici veškeré znalosti a kapacity, aby tato situace nemohla nastat v žádném telefonu žádného veřejného činitele v této zemi,“ dodal Bolaños.
Vládní koalice chce sice obrnit kybernetickou bezpečnost španělských institucí i politiků, na ustanovení parlamentní vyšetřovací komise se ale dohodnout nedokázala. S návrhem přišla Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž členové v minulosti podle zjištění zahraničních analytiků také čelili sledování za pomoci programu Pegasus.
Proti utvoření vyšetřovací komise se postavila opoziční Lidová strana (PP) i vládnoucí socialisté (PSOE). Opozice ale i s pomocí několika vládních poslanců prosadila žádost, aby kvůli aféře před poslance předstoupil premiér Sánchez.
Podle serveru El Diario bude otázkám poslanců pravděpodobně čelit i španělská tajná služba Národní zpravodajské centrum (CNI). Zásadní otázkou, kterou si teď klade velká část Španělska, bude to, proč došlo k zjištění a odhalení až po roce, kdy ke sledování docházelo. Vláda totiž v pondělí oznámila, že na to CNI přišla na pozadí takzvané aféry CatalanGate.
V kauze jde o sledování šesti desítek katalánských separatistů právě programem Pegasus mezi lety 2017 až 2020, tedy po neústavním referendu o nezávislosti Katalánska. Pomocí programu byli sledováni politici, právníci, IT specialisté i aktivisté, připomíná stanice Onde Cero.
Dosavadní odhalení tajného sledování politiků ve Španělsku jsou ale podle místních médií jen špičkou ledovce. Analytická skupina Citizen Lab, která patří k Torontské univerzitě a v pondělí ji citoval server El Diario, tvrdí, že pomocí softwaru Pegasus bylo sledováno nejméně 1 480 mobilních telefonů se španělskou předvolbou.
Španělské tajné služby přiznaly, že spyware používají, v tomto případě ale podle mluvčí služby nedošlo k jeho použití. Podle CNI za většinou případů použití programu Pegasus na území Španělska stojí jiní aktéři. Španělská média mezitím spekulují o možném konci šéfky CNI Paz Estebanové, podle deníku El Diario má ale stejně jako ministryně obrany premiérovu důvěru.
Přestože vyšetřování celé kauzy nadále pokračuje, odborníci i španělská média hovoří o dvou možných verzích, kdo za špionáží členů vlády stojí. Stále větší stín podezření nicméně padá na Maroko, se kterým Španělsko normalizovalo diplomatické vztahy teprve nedávno. Madrid totiž donedávna podporoval referendum o sebeurčení Západní Sahary, která je pod marockou správou.
Jednou z největších krizí si vzájemné vztahy prošly loni v květnu, kdy Španělsko hospitalizovalo šéfa západosaharských povstalců Ibráhíma Ghálího, který se kvůli nákaze covidem-19 nacházel ve vážném stavu. Maroko tehdy v reakci přestalo bránit migrantům v přechodu hranic do Ceuty, španělského autonomního města v severní Africe.
Obrazu Maroka ve Španělsku pak nepomohlo ani poslední zjištění. Podle deníku El País byla loni ilegálně odposlouchávána i tehdejší španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová Layaová, která umožnila zmíněnou tajnou hospitalizaci povstaleckého lídra Západní Sahary. V případě Layaové sice nešlo o program Pegasus jako u jejích vládních kolegů, podle deníku El País jsou ale maročtí špioni na území Španělska dlouhodobě velmi aktivní.
