Článek
Vojáci ze Severní Koreje jsou už s největší pravděpodobností v Rusku, kde probíhá jejich výcvik a příprava na zapojení do války na Ukrajině.
Kromě řady nyní již velmi otevřených a sebevědomě podávaných výroků ukrajinských, jihokorejských a amerických představitelů tomu nasvědčují i videa z ruských výcvikových center, kde je měly zachytit i satelitní snímky nedávno zveřejněné jihokorejskými zpravodajskými službami.
Zatím sice ještě pořád nejde o stoprocentně průkazné důkazy, ale i s velkou porcí opatrnosti lze chystání se Severokorejců na zapojení do války považovat za téměř jisté.
Ostatně i Rusko už to přestalo popírat. Sám prezident Vladimir Putin v pátek řekl, že záležitost je věcí Ruska a je jen na Moskvě, jestli se severokorejské jednotky rozhodne použít, nebo ne.
Rozšíření spolupráce se Severní Koreou nad rámec dodávek zbraní navíc už dřív naznačilo i nedávné schválení dohody o strategickém partnerství ruskými poslanci.
Obrazovka na vlakovém nádraží v Soulu, kde zrovna v televizi ukazují jeden ze satelitních snímků zveřejněných jihokorejskými zpravodajskými službami.
Podle Jihokorejců bylo do Ruska přesunuto nejméně asi 1500 severokorejských vojáků. Čerstvé prohlášení Pentagonu pak zmiňuje, že americké zpravodajské služby ví už o 10 tisících Severokorejcích, kteří mají do války na Ukrajině zasáhnout v „příštích týdnech“. Starší jihokorejské zprávy pak mluví o údajném plánu na vyslání 12 tisíc vojáků.
Tyto počty jsou ale zatím velmi nejisté a ještě nejistější je plánovaný způsob, jak mají Rusku s jeho válkou na Ukrajině pomoct. Nabízí vesměs tři základní scénáře dalšího vývoje.
První scénář: Tisíce Severokorejců vržených do útoku
„Myslím si, že Rusko doufá, že dostane dobře vycvičené severokorejské jednotky, které si povedou lépe než špatně vycvičení ruští vojáci a pomůžou Moskvě s prorážením ukrajinských obranných linií,“ popsal pro Seznam Zprávy nejvíc znepokojivý scénář Bruce Bennet, expert na KLDR z amerického think tanku RAND Corporation.
Pokud by mělo jít o 12 tisíc lidí, čistě číselně je to podle něj jednoduše proveditelný scénář, protože vojáků má Kim Čong-un k dispozici víc než dost. „Severokorejská armáda má asi 1,2 milionu vojáků. Dvanáct tisíc tedy představuje jediné procento dostupného personálu. To opravdu není moc,“ podotkl.
Zatím se neví, odkud přesně byly nebo budou severokorejské jednotky stahovány. Bennett vyzdvihuje, že v Severní Koreji je společnost režimem tříděná do kast podle loajality. Nejnižší z nich (nejméně loajální) se podle něj během vojenského výcviku ani nedostane ke zbraním, takže cifru 1,2 milionu vojáků je potřeba brát s rezervou.
Na druhou stranu mají ale jen speciální jednotky KLDR (právě ty mají být podle dosavadních zpráv poslány) čítat 200 tisíc lidí.
„Kim může brát z týlu, ale i z přední linie. Podél demilitarizovaného pásma má asi 15 až 20 divizí, které čítají zhruba po 10 tisících vojácích. Pokud nějakou stáhne, co by mu mohlo po vojenské stránce hrozit? Reálně nečelí žádné hrozbě útoku,“ přidal Bennett další argument, proč je představa tisíců Severokorejců bojujících na Ukrajině realistická.
Samozřejmě je otázkou, nakolik by byli v boji efektivní. Jak ale upozorňují vojenští analytici, Rusko nejspíš potřebuje především další vojáky a jejich úroveň nemusí být výsostně důležitá.
„Laťka je nízko,“ řekl pro Financial Times (FT) Jack Watling z britského bezpečnostního think tanku RUSI. Severokorejci podle něj mohou disponovat „docela dobrou“ soudržností, morálkou i operační schopností a být tak klidně lepší než nyní dostupní ruští vojáci.
Zmiňovaných 12 tisíc vojáků by činilo něco mezi třetinou až polovinou počtu mužů, které Rusko podle amerických odhadů stíhá měsíčně rekrutovat. Zopakujme ale, že zatím nevíme, jestli se to vůbec naplní, nebo jestli může jít naopak jen o začátek dlouhodobé a větší spolupráce.
Druhý scénář: „Jen obrana Ruska“
Druhým hojně diskutovaným scénářem je nasazení Severokorejců čistě v Rusku, tedy v Kurské oblasti, kde se Ukrajincům po překvapivé letní ofenzivě daří už několik měsíců udržet několik stovek kilometrů čtverečních území.
„(Na jaře podepsaný) obranný pakt volá po vzájemné asistenci v případě ozbrojené invaze, takže by dávalo smysl, kdyby Severní Korea omezila své působení jen na území Ruska,“ napsal v článku pro Lowy Institute Khang Vu, expert z Boston College.
Přesně k tomu se má schylovat také podle ukrajinské vojenské rozvědky. Pro měřítko můžeme dodat, že Rusko mělo podle nedávného prohlášení Kyjeva v Kurské oblasti nasadit asi 50 tisíc vlastních jednotek.
Severní Korea sice už v roce 2022 oficiálně uznala separatistické republiky na Donbase, ale jak připomíná Vu, obranný pakt se týká výhradně Ruska.
Na druhou stranu to nemusí nic znamenat. Jednou z očekávaných verzí je, že Severokorejci budou mít ruské uniformy a zbraně a budou se „maskovat“ jako ruští Burjati, takže KLDR možná ani nebude mít potřebu působení svých vojáků jakkoliv ospravedlňovat.
Třetí scénář: Omezené zapojení bez rizika ztrát
Nejméně výraznou a stále otevřenou variantou je omezení nasazení Severokorejců na pozorovací, zásobovací či další podpůrné role v týlu, případně velmi omezené zapojení do bojů s minimálním rizikem masových ztrát.
To už se ale s největší pravděpodobností děje, takže by šlo spíš o posílení stávajícího způsobu spolupráce.
Rizikem pro Putina je aktivace jihokorejské karty
Když se znovu podíváme na všechny tři scénáře, je jasné, že pro Rusko můžou být výhodné zejména první dva, pro KLDR klidně všechny. Obě strany ale jistě čelí dilematu a musí vážit potenciální negativní dopady.
Pro Rusko mohou být severokorejské jednotky politicky přípustnější, a možná i levnější alternativou k rekrutování z vlastních řad. Případným rizikem může být reakce třetích zemí. Jde zejména o Jižní Koreu, která už avizovala, že v případě nasazení severokorejských jednotek do války zváží přímější formu vojenské podpory Ukrajině.
Pomoc ze Soulu?
Jižní Korea, která je domovem jedněch z nejrychleji rostoucích zbrojovek, dosud posílání smrtících zbraní přímo Ukrajině odmítala a omezila se jen na doplňování zásob spojenců Kyjeva.
„Osobně si myslím, že politicky není zrovna příhodné ani posílání Severokorejců na obranu Kurské oblasti. Umíte si představit, že Putin bude muset přiznat, že k vyřešení problémů v Kursku musel použít Severokorejce?“ přidal další možné riziko pro Rusko Bennett.
Rozhodnutí Soulu posílat Ukrajině zbraně podle něj v budoucnu není nepravděpodobné, obzvlášť pokud se zjistí, že Rusko na oplátku za severokorejské vojáky dodá KLDR vojensky hodnotné technologie a přímo tak ohrozí jihokorejskou bezpečnost.
Nečitelné obavy Kim Čong-una
V případě KLDR je pozadí vyvažování risků a zisků podstatně méně čitelné.
Vojenští analytici se shodují, že velmi ceněným ziskem jsou nepochybně zkušenosti pro severokorejskou armádu, která po nich už desítky let jistě touží. Součástí navíc můžou být nové informace o západních zbraních. Dalším nesporným ziskem je to, co Rusko za vojáky KLDR dá. Ať už to budou „jen“ peníze, nebo technologie.
Otázkou jsou ale rizika. Například Joseph Bermudez z think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se domnívá, že pokud by šlo jen o vyslání většího množství poradců a podpůrného personálu, bude prohloubení spolupráce s Moskvou čistou výhrou pro Kim Čong-una.
„Je to win-win situace. Dostane zaplaceno, dostane přístup k zahraniční technologii a dostane přístup k informacím o reálném boji, které mu pomůžou vylepšit jeho obranné i útočné schopnosti,“ řekl uznávaný expert na Severní Koreu pro Business Insider.
V případě druhého a třetího scénáře už ale Kimovi hrozí ztráty a je těžké odhadnout, jak moc se jich obává.
Například analytik Go Myong-Hyun pro FT řekl, že severokorejský vůdce „vždycky“ chtěl poslat své vojáky na Ukrajinu, protože díky tomu nabyde většího potenciálu pro vliv na Rusko a možná mu i pomůže získat sofistikovanou technologii pro balistické rakety, vesmírný program nebo jaderné zbraně.
Podle Bennetta tomu ale tak vůbec nemusí být. „Mám podezření, že Kimovi začíná docházet munice k posílání do Ruska. Někteří lidé v Severní Koreji si přitom už mohli zvyknout na o něco lepší život zaručený ruskými penězi nebo potravinami. Když je život v zemi hrozný, pak se o něco zlepší, a potom má být znovu hrozný, není to dobré pro žádného diktátora,“ vyslovil svou teorii, proč Kim Čong-un přechází v podpoře Ruska od zbraní k vojákům.
Důvodem k obavám s posíláním vojáků do Ruska na Ukrajinu přitom podle amerického experta nejspíš není vnější nebezpečí, ale vnitřní ohrožení stability režimu v případě, že tisíce rodin budou marně vyhlížet návrat svých synů.
„Tohle se nedá utajit. Pokud z rodiny odjede syn na Ukrajinu a zemře tam, dřív nebo později se to rodina dozví,“ řekl Bennett. Vzhledem k tomu, jak je v KLDR režimem rozdělená společnost, se podle něj navíc dá očekávat, že do války půjdou synové elit z Pchjongjangu, které si Kim Čong-un nechce znepřátelit.
„Nemyslím si, že Rusko bude se severokorejskými jednotkami nakládat obzvlášť dobře. Těmto rodinám ale nikdo neřekne, že jejich syn bude obětován na ruské frontě. Myslím si, že až se dozví, že se to děje, budou zuřit. Ztráta syna pro ně bude mnohdy znamenat konec rodu,“ dodal Bennett s tím, že instituce rodiny je v severokorejské společnosti (i přes snahy režimu to zvrátit) velmi důležitá.
Názory expertů se tedy v této věci velmi různí, což ale v případě KLDR a jejích vnitřních procesů není nic neobvyklého. Jde ostatně o nejizolovanější zemi světa a informací o jejím fungování je velmi málo.
Například Vu soudí, že ztráty na životech pro KLDR jistě představují riziko, ale nikdo nedokáže odhadnout, jak velké se může jevit v očích Kima.
„Experti na Severní Koreu si nejsou jistí, jak moc je Kim Čong-un ochoten riskovat. Kolik mrtvých může tolerovat? Jak daleko na ukrajinské území je bude ochoten poslat? Poslal by je i proti jiným než ukrajinským jednotkám, kdyby došlo k eskalaci? O tom nechci spekulovat, protože si myslím, že odpověď nezná nikdo,“ napsal expert Seznam Zprávám.
„Zdá se, že nezbývá než počkat a sledovat, jak se budou věci dál vyvíjet,“ dodal.
