Pravidla války a válečné zločiny: Izrael je v „neřešitelné situaci“

Válka mezi Izraelem a Hamásem už trvá déle než dva týdny. Obě strany konfliktu si mezitím vysloužily obvinění z porušování mezinárodního práva. Organizace spojených národů oznámila, že sbírá důkazy o válečných zločinech na obou stranách konfliktu.

Záběry z izraelských kibuců, kam vtrhli palestinští teroristé, i obrazy zkázy v Pásmu Gazy, na které v odvetě zaútočila izraelská armáda, znovu otevírají debatu o pravidlech ozbrojených konfliktů a nutnosti jejich dodržování.

Co jsou to pravidla války a dodržují je Izrael a Hamás? Připravili jsme seznam otázek a odpovědí.

Pravidla ozbrojeného konfliktu se řídí sérií mezinárodně uznávaných zákonů a rezolucí, včetně Charty OSN, která zemím přiznává právo bránit se v případě napadení, zakazuje ale vedení útočných válek.

Za základní dokument pravidel války lze považovat Ženevské úmluvy, které ratifikovalo 196 států světa a které stanovují, jak se válčící strany mají během ozbrojeného konfliktu chovat a co se naopak nepřipouští.

Mezinárodně uznávaná pravidla války jsou navržena tak, aby chránila všechny, kteří se bojů neúčastní, ať už se jedná o civilisty, lékaře nebo humanitární pracovníky, i ty, kteří již nejsou schopni boje, tedy raněné, nemocné či válečné zajatce.

Tato pravidla platí nejen ve válkách mezi dvěma státy, ale také v asymetrických konfliktech, kdy proti státu bojuje jiná entita, jako například v případě války Izraele s palestinským radikálním hnutím Hamás, zdůrazňuje například deník El País.

Základní pravidlo války zní - útočit na civilní cíle je naprosto mimo hru. Civilisté nesmí být na základě mezinárodního práva napadáni, ale musí být naopak chráněni. Válčící země proto nesmí útočit na civilní infrastrukturu, tedy na školy, nemocnice, obytné domy, vodárny, elektrické vedení, jednoduše vše, co civilisté potřebují k životu.

Ačkoli by se to tak mohlo z této definice jevit, útok proti civilnímu obyvatelstvu není vždy válečným zločinem.

K tomu, aby byl čin takto klasifikován, je potřeba splnění několik kritérií. Útok na civilní obyvatelstvo musí být veden úmyslně a nesmí být odůvodnitelný z vojenského hlediska.

„Záměrné útočení na civilisty a civilní cíle, bez potřebného vojenského důvodu, je vždy válečným zločinem,“ vysvětluje David Crane, vrchní žalobce zvláštního soudu OSN pro Sierru Leone, citovaný agenturou AP.

Jak upozorňuje server The Economist, důležitým aspektem je také, zda použitá síla proporčně odpovídá hrozbě, které napadená strana čelí. V případě útoku konvenčními zbraněmi tak například stát nemá právo proti nepříteli zaútočit jadernými zbraněmi a jeho území srovnat se zemí.

Potom, co palestinští ozbrojenci vtrhli na území Izraele, tamní premiér Benjamin Netanjahu slíbil, že izraelská armáda zničí každé místo, kde se skrývají bojovníci Hamásu. Krátce na to zahájila izraelská armáda rozsáhlé letecké útoky na Pásmo Gazy. Na území dopadly už tisíce izraelských bomb.

Izrael zdůrazňoval, že útoky cílily pouze na infrastrukturu, kterou využívá radikální hnutí Hamás. Údery se ovšem nevyhnuly ani civilnímu obyvatelstvu, o život podle úřadů kontrolovaných Hamásem přišlo nejméně 5000 lidí.

Na základě Článku 51 Charty Spojených národů má Izrael právo bránit se proti ozbrojenému útoku. Toto právo je ovšem omezeno mezinárodním humanitárním právem. Při vedení odvetných útoků se tak Izrael musí držet základního pravidla - rozlišovat mezi civilisty a bojovníky a civilními objekty a vojenskými cíli.

Odborník Crane upozorňuje na to, že se „Izrael nachází v neřešitelné situaci“. Podle něj se snaží dodržovat Ženevské úmluvy a pravidla války, ale podmínky, které v Pásmu Gazy panují, mu to znemožňují.

Podle mezinárodního práva je v hustě obydleném a zastavěném Pásmu Gazy téměř nemožné rozlišovat mezi civilními a vojenskými cíli. Tunely, kterými Hamás do oblasti pašuje zbraně, vedou často pod obytnými budovami, velitelství radikálního hnutí jsou často situována v kancelářských či rezidenčních budovách.

Izrael navíc Hamás dlouhodobě obviňuje z toho, že na izraelské území útočí právě z oblastí obydlených civilisty. Izraelská armáda zveřejnila letecké snímky, které ukazují, že palestinští ozbrojenci rozestavěli raketová odpalovací zařízení v těsné blízkosti škol, školek či mešit.

„Pokud Hamás umístí raketová zařízení v civilní oblasti, Izrael má právo na ně zaútočit - i za cenu toho, čemu se tak strašně říká „vedlejší škody“ mezi civilním obyvatelstvem,“ vysvětluje právní expert Stefan Talmon citovaný stanicí Deutsche Welle.

„Pokud se Hamás schovává ve školách, mešitách, nemocnicích a řídí odtamtud velitelská centra, pak se z těchto míst stávají legitimní vojenské cíle,“ dodává.

Krátce po tom, co palestinští ozbrojenci minulý týden zaútočili na izraelské území, zahájil Izrael totální blokádu Pásma Gazy. Enklávu, která má 2,2 milionu obyvatel, odřízl od dodávek jídla, vody, elektřiny i pohonných hmot.

Izraelská lidskoprávní organizace B’Tselem označil zahájení blokády za válečný zločin. Humanitární organizace Doktoři bez hranic obvinila Izrael z toho, že proti Pásmu Gazy uplatňuje kolektivní trest, což je v rozporu s mezinárodním právem.

Na otázku, zda se Izrael blokádou Pásma Gazy dopustil válečného zločinu, však neexistuje jednoznačná odpověď.

Podle právního odborníka Crana blokády nejsou protiprávní, státy, které se k nim rozhodnou přistoupit, by ale měly vzít v potaz vliv, který mají na civilní obyvatelstvo.

„Neexistuje žádná jasná dělicí hranice. Poznáme ale, když situace zajde příliš daleko,“ uvedl Crane pro americkou televizi NBC News. Další expert citovaný touto stanicí, David Scheffer, blokádu označil za „přijatelnou krátkodobou taktiku“, která ale nemůže mít příliš dlouhého trvání. Scheffer v minulosti působil coby zvláštní velvyslanec USA pro otázky válečných zločinů.

Podle doktora Talmona však totální blokáda není v souladu s mezinárodním právem, jelikož se jedná o kolektivní trest, který postihuje obyvatele Pásma Gazy bez ohledu na to, zda mají s útokem proti Izraeli něco společného, či nikoliv.

Talmon pro DW upozorňuje také na to, že mezinárodní právo zakazuje hladovění civilního obyvatelstva. „Pokud zavedu totální blokádu, přijde chvíle, kdy dojdou zásoby jídla a pitné vody, a pak dojde k hladovění civilního obyvatelstva. To mezinárodní právo zakazuje,“ vysvětluje Talmon.

Během útoku na izraelské území, který minulou sobotu podnikli palestinští ozbrojenci, zemřelo 1400 lidí, přes 200 civilistů bylo coby rukojmí uneseno na území Pásma Gazy. Kde se nyní nachází, není známo.

Podle právních expertů je nesporné, že se Hamás dopustil válečných zločinů, když vtrhnul do izraelských vesnic a na festival v blízkosti Pásma Gazy a zabíjel či unášel civilisty.

Ženevské úmluvy mluví o tom, že civilisté by za žádných okolností neměli být bráni jako rukojmí. „Pokud se tak stane, může být takový čin považován za válečný zločin,“ tvrdí právnička francouzské odnože Amnesty International Jeanne Sulzer citovaná deníkem El País.

Scheffer připomíná, že Hamás a palestinští ozbrojenci, kteří mají činy na svědomí, by v budoucnu mohli stanout před mezinárodním soudem v Haagu. Palestina totiž uznává autoritu Mezinárodního trestního soudu, tedy tribunálu, který v současnosti stíhá například i ruského prezidenta Vladimira Putina.