Jeden hovor a je po „převratu“. Otázky a odpovědi k dění v Rusku

Jevgenij Prigožin a jeho vagnerovci hráli dlouhé měsíce důležitou roli v ruské invazi na Ukrajinu. Dlouho byl však majitel ruských žoldnéřů také v otevřeném sporu s vojenskými veliteli, kteří válku vedli, což přerostlo až v sobotní dění, které pozorně sledoval celý svět.

Nyní je ale, jak se zdá, po všem. Šlo o pokus o převrat? A jak reagoval Putin? Seznam Zprávy připravily odpovědi na ty nejdůležitější otázky, které byste měli vědět.

Jak vypadala sobota v Rusku?

Lídr vagnerovců Jevgenij Prigožin v pátek obvinil vedení ruské armády z útoku na své jednotky, při kterém mnoho členů skupiny údajně zemřelo. Na fatální bombardování slíbil odpovědět a hlásal také to, že je potřeba zastavit „zlo ruského armádního vedení“, k čemuž skrze audionahrávku vyzval i další Rusy.

Jednotky Vagnerovy skupiny následně překročily původní hranici se separatistickými republikami na východě Ukrajiny a vstoupily do ruského města Rostov na Donu. Odtud pak Prigožin oznámil, že jeho jednotky mají pod kontrolou vojenská zařízení ve městě, a pohrozil pochodem na Moskvu, pokud s ním nebude jednat ministr obrany Sergej Šojgu a šéf generálního štábu Valerij Gerasimov.

Jednotky povstalecké Vagnerovy armády byly během dne spatřeny severně od města Voroněž, v Lipecké oblasti, a zdálo se tak, že směrem na Moskvu opravdu postupují. Voroněžský operační štáb tak podle ruských médií doporučil obyvatelům, aby nevycházeli z domovů a nejezdili autem ani veřejnou dopravou.

Ve Voroněžské oblasti byl navíc, stejně jako na územích Moskvy a Moskevské oblasti, zaveden režim protiteroristické operace. Ten umožňuje ruským úřadům výrazně omezit práva občanů, hlídat jejich komunikaci i obsazovat jejich majetek. V Moskvě se pak pohybovaly také posílené policejní hlídky.

Stovky kilometrů na dálnici M-4 mezi Moskvou a Rostovem na Donu byly neprůjezdné a na sociálních sítích se šířila videa a fotografie zachycující vojáky v terénu. Lidé díky nim identifikovali třeba čečenské jednotky, které měly vyjet do Rostova, aby se postavily proti Prigožinovým vojákům.

S příchodem večerních hodin se však situace obrátila o 180 stupňů. Prigožin totiž přijal návrh běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, aby pozastavil postup svých jednotek na Moskvu, a zároveň souhlasil s tím, že podnikne další kroky k deeskalaci napětí.

Posléze mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov oznámil, že trestní řízení proti Prigožinovi bude zastaveno a on sám odjede do Běloruska. Peskov také řekl, že část vagnerovců, která se neúčastnila vzpoury, podepíše smlouvu s ministerstvem obrany.

Šlo o pokus o převrat?

Prigožin odmítal jakákoliv obvinění, že by se v Rusku pokoušel o převrat, a jak upozorňuje například web BBC, činy vagnerovců této definici opravdu neodpovídaly. V zemi totiž nedošlo ke snaze o převzetí politické moci, žoldáci si žádali„pouze“ ministra obrany a šéfa ozbrojených sil.

Svými činy nicméně zpochybnili autoritu prezidenta a Prigožin jako by dal najevo, že ani Vladimir Putin nad ním už nemá kontrolu. Otázkou ovšem i nadále zůstává, proč se takto rozhodl jednat nyní a co to pro něj znamená do budoucna.

„Těžko říct, co se tam stalo, proč se rozhodl právě v tento okamžik k takhle zásadnímu vystoupení. Jestli kvůli jeho neochotě podřídit se tlaku, kterému byla Vagnerova skupina vystavena ze strany ministerstva obrany, jestli mu došla trpělivost, nebo jestli mu, jak se říká lidově, teče do bot,“ uvedl v sobotu dopoledne v rozhovoru pro Seznam Zprávy politický geograf specializující se na Rusko Michael Romancov.

Podle toho šéf vagnerovců s největší pravděpodobností hrál o svou budoucnost a nebylo zcela jisté, zda a jaký má připravený plán B. „Můžeme spekulovat o tom, že by se mohl pokusit o divoký útěk, čert ví jak a čert ví kudy. Takže on z toho může vyváznout se zdravou kůží, to se pořád stát může. Ale tam, kde by byl v bezpečí, je to všechno nešikovně daleko,“ dodal odborník.

Jak reagoval Putin?

I když Prigožin své kroky od začátku rámoval tak, že Putin a Rusko jsou klamáni ministerstvem obrany a on nevystupuje proti režimu, ruský prezident nenechal nikoho na pochybách, že jeho kroky nevítá. Ve svém projevu jednání vagnerovců dokonce označil za zradu a prohlásil, že povstalci budou neutralizováni.

„Je to bodnutí do zad naší zemi a našemu lidu,“ prohlásil Putin s tím, že jakýkoliv spor během „speciální operace“ na Ukrajině musí být potlačen. Prigožin se proti jeho slovům ohradil s tím, že se prý prezident „hluboce zmýlil“. Odmítl také, že by se on a jeho muži přišli udat „na žádost prezidenta, FSB nebo kohokoli jiného“.

„Snažil se vystupovat nesmírně rozhodně. Upřímně řečeno, ten tón řeči byl téměř stejně dynamický, jako když vyhlašoval válku na Ukrajině. Tedy speciální vojenskou operaci. Už dlouho jsem ho neviděl v takové rétorické pozici,“ zhodnotil Putinovo vystoupení Romancov.

Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova Putin v sobotu úřadoval ze své pracovny v Moskvě. Na sociálních sítích však kolovaly zprávy o tom, že jedno z prezidentských letadel opustilo moskevské letiště Vnukovo, a ruská hlava státu tak mohla odcestovat například do některého ze svých sídel v jiném regionu.

Důležité přitom podle odborníků bylo, aby Putin jednal co nejrychleji a nevypadal v očích ostatních jako slabý vůdce.

Jak reagoval Zelenskyj a svět?

Jak ale na telegramu prohlásil Volodymyr Zelenskyj, slabost Ruska se ukázala. „Čím déle bude Rusko držet své vojáky a žoldáky na našem území, tím větší chaos, bolest a problémy si způsobí,“ uvedl ukrajinský prezident a zopakoval tradiční tvrzení, že Ukrajina dokáže Evropu ochránit před šířením „ruského zla a chaosu“.

Situaci na sociální síti Twitter pak analyzoval i poradce prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Podle toho následujících 48 hodin určí nový status Ruska - buď bude následovat kompletní občanská válka, nebo vyjednané převzetí moci, nebo dočasný odklad, než nastane další fáze pádu Putinova režimu.

Vyjádřit se pak stihli i čeští představitelé. „Koukám, že moje letní dovolená na Krymu se přibližuje,“ napsal na twitteru ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) pak zase „ocenila“, že lidé už konečně vědí, čemu se v Rusku říká speciální operace - po šestnácti měsících války na Ukrajině vede válku Rusko s Ruskem.

Nespala však ani „druhá strana barikády“ a Putin hovořil třeba se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Během telefonátu ho prý informoval o vývoji situace a turecký prezident podle ruských státních médií „krokům ruského velení“ vyjádřil plnou podporu.

Kdo je vlastně Jevgenij Prigožin?

I když se to nyní nejspíše změní, Jevgenij Prigožin je jeden z ruských oligarchů, který má blízko k prezidentovi Vladimiru Putinovi, a často se mu coby vlastníkovi sítě restaurací a ruské cateringové společnosti, která dodávala jídlo i pro Kreml, přezdívá „Putinův šéfkuchař“. Mimo to je však také zakladatelem a šéfem privátní armády nazývané Vagnerova skupina.

Prigožin na sebe dlouho neupozorňoval a vlastnictví vagnerovců přiznal až minulý rok. Od té doby je však mnohem hlasitější a v uplynulých měsících například kritizoval ministerstvo obrany a vedení ruské regulérní armády za pochybení na Ukrajině a nabádal politiky, aby šli místo řečnění v parlamentu raději bojovat na frontu.

V západních médiích se Prigožinovo jméno více skloňuje až v posledních letech - kvůli sankcím USA za to, že údajně řídil snahy o manipulaci amerických prezidentských voleb v roce 2016 a o dva roky později i voleb kongresových. Podle amerických úřadů totiž stál za petrohradskou „trollí továrnou“, která používala falešné internetové účty.

Působení Prigožinových internetových trollů se neomezovalo jen na USA. Britská stanice BBC například před třemi lety upozornila, že podle analýzy společnosti Facebook a Stanfordské univerzity existovaly desítky ruských internetových účtů, které byly zaměřené na skryté ovlivňování událostí v několika afrických zemích.

Během války na Ukrajině byl hojně probírán Prigožinův rostoucí vliv, který si zřejmě uvědomoval on sám i ruské vedení. Nedávno tak například přišlo oznámení, že „dobrovolnické skupiny“, které bojují na straně Ruska, musejí do konce měsíce podepsat smlouvu a začlenit se do armády.

To Prigožin rázně odmítl, postavil se tak ale na odpor samotnému Putinovi, který návrh posvětil.

Kdo jsou vagnerovci?

Vagnerova skupina je seskupení ruských žoldnéřů, kterému je často přezdíváno soukromá armáda Vladimira Putina. Vojáci figurovali a figurují ve válečných konfliktech po celém světě (v Sýrii, Africe či Latinské Americe) a nesčetněkrát byli obviněni z páchání válečných zločinů i porušování lidských práv.

Vagnerovci údajně během války na Ukrajině dostali za úkol zlikvidovat prezidenta Zelenského, za jehož smrt byla vypsána vysoká finanční odměna. V zemi, přesněji na Donbase, ale působí již od roku 2014, kdy Moskva anektovala Krym. Odkud se berou peníze na financování skupiny, se nicméně nedá věrohodně zjistit. Nicméně řada analytiků upozorňuje na obchodní aktivity vagnerovců v Africe, kde se podílejí na obchodech s řadou surovin.

Potřebu soukromé armády Prigožin zdůvodňuje hlavně tím, že se v bojích zužitkuje nadbytečná agresivita některých lidí. Do svých řad pak vagnerovci verbují třeba i trestance, kterým slibují například to, že pokud budou šest měsíců bojovat na ukrajinské frontě, mohou se vrátit zpět do Ruska s čistým trestním rejstříkem.

Uskupení prý nese název podle Dmitrije Utkina, který je považován za jeho vojenského velitele a který používá krycí jménoWagner. Sám se inspiroval jménem německého skladatele Richarda Wagnera, jehož dílo obdivoval také Adolf Hitler. Utkin je ostatně označován za příznivce nacistů a nejen v médiích se často objevuje fotografie jeho tetování říšské orlice či symbolu jednotek SS.

Aktualizace: do textu jsme doplnili informaci o Prigožinově obratu a návratu vagnerovců do polních táborů