Strach Tchaj-wanu. Rozhodnout může každá věta z Trumpových úst

Když na čínské půdě přistál americký prezident naposledy, Peking vytáhl všechny trumfy. Psal se rok 2017 a Donaldu Trumpovi a jeho ženě Melanii se dostalo velkolepé čtyřhodinové soukromé prohlídky Zakázaného města a tradičního představení pekingské opery. Číňané událost popsali jako „státní návštěvu plus“.

Od té doby však čínsko-americké vztahy poznamenaly dvě obchodní války, pandemie covidu a vzájemná nedůvěra. Trump se do Pekingu po více než osmi letech chystá znovu a témata k jednacímu stolu jsou více méně předem jasná: obchod, cla, vzácné zeminy, umělá inteligence, jaderné zbraně, Írán a v neposlední řadě Tchaj-wan.

Zařazení Tchaj-wanu do takto širokého diplomatického balíčku nemusí pro ostrov věstit nic dobrého - zvlášť bude-li Trump usilovat o ústupky z čínské strany.

Pro Si Ťin-pchinga je navíc jen málo otázek důležitějších než právě Tchaj-wan. Čínský ministr zahraničí Wang I minulý týden prohlásil, že jde o „největší riziko“ ve vztazích mezi USA a Čínou. Peking považuje Tchaj-wan a jeho 23 milionů obyvatel za součást svého území a slíbil, že nad ním převezme kontrolu - v případě nutnosti i za použití síly.

Postoj Spojených států k Tchaj-wanu se již desítky let opírá o složitou síť opatření, jejichž cílem je podporovat demokracii na ostrově, aniž by se s ním oficiálně zacházelo jako s nezávislým státem – což v Pekingu pravidelně vyvolává rozhořčení. Přestože Tchaj-wan formálně neuznávají, jsou jeho nejdůležitějším mezinárodním podporovatelem a dodavatelem zbraní. V posledních letech navíc hrozba vojenského konfliktu s Čínou v indicko-pacifickém regionu povzbudila Washington k intenzivnějším snahám o omezení čínské vojenské moci.

Článek přetištěný na Sina News z časopisu Xinmin Weekly rámuje „tchajwanskou nezávislost“ jako jednoho ze „společných nepřátel“ Číny a USA. Při této návštěvě Číny by se Trump měl „jednoznačně a jasně postavit proti tchajwanské nezávislosti“, uvádí text, který zároveň argumentuje, že i z pohledu USA by konflikt v průlivu poškodil dodavatelské řetězce, finanční trhy a geopolitický řád - podobně, jako se děje při aktuální válce v Íránu.

Je přitom nepravděpodobné, že by během setkání dvou prezidentů došlo k zásadnímu posunu od dosavadního nastavení. Důležité by však mohly být i malé změny ve formulacích a rétorice.

Washington dlouhodobě říká, že „nepodporuje“ nezávislost Tchaj-wanu. Peking však podle médií tlačí na tvrdší formulaci, podle níž by USA tchajwanskou nezávislost přímo „odmítaly“. Taková změna by Číně umožnila tvrdit, že se americká pozice přiblížila jejímu výkladu principu jedné Číny - i kdyby Bílý dům trval na tom, že politika USA zůstává beze změny.

Pro Tchaj-pej je tak nebezpečný každý spontánní výrok, nejasná formulace či diplomatické gesto, které by Peking mohl doma i navenek prezentovat jako americký ústupek.

O budoucnosti Tchaj-wanu se navíc bude jednat za zavřenými dveřmi. Podle agentury Reuters může pro 23 milionů Tchajwanců jít o nejdůležitější diplomatické setkání roku - u kterého však jejich zástupci nebudou přítomni.

„Dnešní Čína se velmi liší od země, s jakou se Trump setkal během svého prvního funkčního období,“ řekl Wu Jung-pching, děkan Ústavu pro studium Tchaj-wanu na Univerzitě Tsinghua. Dodal, že Američané spolupráci s Čínou potřebují na několika frontách.

„V této souvislosti se zdá, že otázka Tchaj-wanu ztratila v Trumpově politice vůči Číně na významu. Spojené státy nemají žádný důvod nechat Tchaj-wan, aby tyto širší strategické zájmy zkomplikoval nebo ohrozil,“ uvedl Wu pro South China Morning Post (SCMP).

Američtí spojenci tak budou nejpozorněji sledovat jakékoli zprávy, které by naznačovaly, že Trump uznal výsady nebo zájmy Si Ťin-pchinga v otázce Tchaj-wanu, uvedla podle deníku The Guardian Mira Rapp-Hooperová, která byla za éry Joea Bidena hlavní poradkyní Bílého domu pro tuto oblast.

„I kdyby k tomuto ústupku došlo neformálně nebo spontánně, nebo že prezident Si přesvědčil prezidenta Trumpa, aby odložil či jakýmkoli způsobem změnil povahu prodeje zbraní Tchaj-wanu,“ dodala.

Právě oproti Bidenovi zaujímá Trump vůči Tchaj-wanu evidentně méně vstřícný postoj. Spíše než jako demokratického spojence jej popisuje jako ekonomického konkurenta, zejména v odvětví polovodičů. Před summitem byl navíc údajně pozastaven balíček zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě 11 miliard dolarů.

Tchajwanské úřady mají obavy, že se Čína během summitu pokusí v otázce Tchaj-wanu „manévrovat“. Zároveň ale zdůrazňují, že Washington je veřejně i neveřejně ujišťuje o kontinuitě své politiky.

„Udržujeme také neustálou komunikaci se Spojenými státy - ať už prostřednictvím veřejných prohlášení americké vlády, nebo prostřednictvím neveřejných kanálů. Jsme přesvědčeni o stabilním vývoji vztahů mezi Tchaj-wanem a USA,“ řekl v pondělí ministr zahraničních věcí Lin Chia-lung. „Americká vláda opakovaně vyjádřila, že její politika vůči Tchaj-wanu se nezmění,“ dodal.

Nejistotu před summitem mírní i američtí představitelé. Tchaj-wan podle nich sice bude tématem hovorů, ze strany USA se však „nic nemění“. Právě mezera mezi formální kontinuitou a možnými spontánními výroky prezidenta je však důvodem, proč Tchaj-pej summit sleduje s mimořádnou nervozitou.

Spojené státy navíc tlačí na Tchaj-wan, stejně jako na své hlavní spojence po celém světě, aby více investoval do obrany. Minulý týden však tchajwanský parlament ovládaný opozicí ke zklamání Washingtonu schválil nižší zvláštní rozpočet na obranu, než požadovala vláda.

Právě hrozba sloučení silou nutí ostrov zůstávat neustále ve střehu. Možné scénáře války o Tchaj-wan se mezi analytiky objevují už roky a ostrov je často vnímán jako nejpravděpodobnější ohnisko případného konfliktu mezi USA a Čínou.

Podle analytiků oslovených americkou CNN Čína vybudovala armádu, která se může rovnat jak Spojeným státům v oblasti špičkových přesných zbraní, tak Íránu v oblasti levné a masivní války s využitím dronů.

„Čínští výrobci civilní techniky jsou schopni během méně než jednoho roku přejít na novou výrobu a ročně vyprodukovat miliardu ozbrojených dronů,“ uvádí zpráva z roku 2025 o čínském programu dronů na analytické platformě War on the Rocks.

Tchaj-wan by takové početní přesile sám nejspíš nebyl schopen čelit. Podle nedávné zprávy vládního kontrolního orgánu jsou současná protiopatření tchajwanské armády proti dronům „neúčinná“ a představují „závažné bezpečnostní riziko“ pro kritickou infrastrukturu a vojenské základny.

Také Spojené státy si uvědomují, že v případě konfliktu v Tichomoří by se mohly ocitnout v roli obránce, nikoli útočníka. Drony navíc výrazně zvyšují náklady na válčení pro útočící stranu - každá loď či letadlo, stejně jako vojáci, které přepravují, jsou nesrovnatelně dražší než drony, které by je mohly zničit.

Čínská lidová osvobozenecká armáda na druhou stranu postrádá důležité zkušenosti z přímého boje - aktivně se zapojila naposledy v únoru 1979 do války s Vietnamem. Tchaj-wan je navíc díky geografii a dalším okolnostem svým způsobem pevností. Podle vojenských analytiků by invaze na Tchaj-wan byla nejsložitější vojenskou operací v dějinách a kvůli výzvám souvisejícím s novými technologiemi by komplexností překonala i vylodění v Normandii za druhé světové války.

Tchaj-wan také pořádá pravidelná celostátní cvičení, jejichž cílem je otestovat odolnost civilní společnosti. Intenzivní přípravy probíhají i na Pescadorských ostrovech ležících asi 50 kilometrů západně od hlavního ostrova Tchaj-wanu. Pro Čínu by mohly představovat snadný a prioritní cíl.

Těmto cvičením nedávno přihlíželi novináři Sky News, kteří hovořili i s nepříliš přesvědčenými místními a politiky. „Myslíte si, že stačí jen personál, který je tu teď?“ zeptal se jeden z vysokých vládních úředníků v obecním sále, kde asi tucet zaměstnanců nacvičovalo rozdávání jídla a zásob. „Samozřejmě, že ne! Ve frontě bude stát více než 7 tisíc lidí. Budou čekat od rána do odpoledne a nic nedostanou. To je naprosto nemožné.“

„Lidé už nesmí být naivní jako v minulosti,“ dodal tchajwanský náměstek ministra zahraničí Wu Chih-chung. „Tchaj-wan sám proti Číně - na to nikdy nebudeme připraveni,“ přiznal Wu. „To není možné, Čína je tak velká, tak obrovská.“

I proto hrají Spojené státy v obraně Tchaj-wanu zásadní roli. Stejně jako většina zemí, ani Američané nemají s ostrovem formální diplomatické vztahy, jsou však zákonem zavázáni dodávat mu obranné zbraně a předchozí prezidenti naznačovali, že v případě potřeby by udělali i více.

Trump však nedávno obvinil Tchaj-wan z „krádeže“ amerického polovodičového průmyslu, uvalil na něj (dnes už opět pozastavené) 32procentní clo a odmítl se vyjádřit, zda by se postavil na obranu ostrova.

Na baseballovém zápase v severním městě Tchao-jüan se lidé se svými názory na Trumpa nijak netajili. „Myslím, že je docela blázen,“ uvedla pro Sky News jedna z místních žen. „Pořád mění názor, vůbec mu to nedodává na důvěryhodnosti,“ doplnil další Tchaj-wanec. „Vždycky je to ‚America First‘, na žádné jiné země se nebere ohled.“

Moderní svět by však bez tchajwanských polovodičů nemohl fungovat. Tchaj-wan vyrábí více než 90 % nejpokročilejších čipů na světě a tento průmysl je považován za jeden z hlavních důvodů, proč by se Západ mohl postavit na jeho stranu.

„Amerika nám také hodně dala,“ zdůraznil náměstek ministra zahraničí Wu. „Americká armáda se intenzivně zasazuje o udržení míru v regionu. Donald Trump jistě ví, že bez tchajwanských čipů nemůže Ameriku znovu učinit velkou,“ dodal.