Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tři muži obvinění ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001 na Spojené státy, kteří jsou ve věznici Guantánamo na Kubě, souhlasili s přiznáním viny ze spiknutí a vraždy výměnou za maximálně doživotí namísto hrozícího trestu smrti. Píše to list The New York Times (NYT), podle něhož dohodu s údajným strůjcem útoku Chálidem Šajchem Muhammadem a jeho komplici Valídem Attašem a Mustafou Ahmadem Havsávím schválila vysoce postavená představitelka Pentagonu. Americké ministerstvo obrany předběžnou dohodu s trojicí potvrdilo, konkrétní podmínky nesdělilo.
Případ tehdy zabředl do přípravných řízení, která se soustředila na otázku, zda jejich mučení v tajných věznicích Ústřední zpravodajské služby (CIA) kontaminovalo důkazy proti nim, píše The New York Times.
Informace o dohodě se nyní podle něj objevila v dopise prokurátorů válečného tribunálu příbuzným obětí útoků z 11. září. „Výměnou za odstranění trestu smrti jako možného potrestání tito tři obvinění souhlasili s přiznáním viny ve všech obviněních z trestných činů, včetně vraždy 2976 lidí,“ uvádí se v dopise. Další dva z původně pěti obžalovaných z útoků z 11. září součástí dohody nejsou, podotkl NYT.
Mezi příbuznými těch, kteří 11. září zahynuli, dohoda s obviněnými vyvolala hněv i úlevu. Někteří lidé se obávali, že případ nikdy nedospěje k vyřešení a obvinění zemřou ve vazbě bez odsouzení, píše NYT. Další chtějí pro obviněné trest smrti. „Opravdu jsem (pro ně) chtěla trest smrti,“ řekla Kathleen Vigianová, která kvůli útokům ztratila manžela policistu a švagra hasiče. „Byli zbabělci, když plánovali útok. A zbabělci jsou i dnes,“ prohlásila podle agentury AP na adresu obviněných Terry Stradová, jež vede jednu ze skupin sdružujících rodiny obětí útoků.
Při útocích 11. září 2001 zemřely v USA téměř tři tisíce lidí. Dvě civilní letadla unesená islámskými radikály narazila do mrakodrapů Světového obchodního centra. Další dopravní letoun o několik desítek minut později narazil do budovy Pentagonu a čtvrtý se zřítil do polí v Pensylvánii. Útoky vyvolaly to, co administrativa tehdejšího prezidenta George Bushe mladšího nazvala „válkou proti terorismu“.
K útokům se přihlásil šéf teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin, který se skrýval pod ochranou afghánského radikálního hnutí Tálibán. Následná americká invaze do Afghánistánu přinesla pád tálibánského režimu, bin Ládinovi se ale podařilo uniknout a dalších téměř deset let se skrýval. Američané ho dopadli a zabili v květnu 2011 v Pákistánu. Válka v Afghánistánu skončila stažením amerických sil a jejich spojenců a opětovným obsazením země Tálibánem v roce 2021. Vyžádala si skoro 200 000 lidských životů.
Bývalý člen al-Káidy Chálid Šajch Muhammad je podle amerických vyšetřovatelů strůjcem útoku z 11. září. Podle prokurátorů nápad unést letadla a narazit s nimi do budov představil bin Ládinovi v roce 1996 a poté pomohl vycvičit a řídit některé z únosců, píše NYT. Zadržen byl v únoru 2003 v Pákistánu, v září 2006 byl převezen z některé z tajných věznic CIA do zařízení na americké základně Guantánamo na Kubě.
Věznici Guantánamo zřídila Bushova administrativa v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Američané tam zadržovali přes 780 lidí kvůli podezření z terorismu, většina z nich ale nebyla nikdy obviněna. Podle organizací na ochranu lidských práv byli vězni mučeni a vystaveni nelidskému zacházení. V současné době tam je podle agentury Reuters na 30 vězňů, Muhammad je z nich nejznámější. Nynější prezident Joe Biden už dříve ohlásil záměr zavřít Guantánamo ještě před koncem svého volebního období.
