Článek
Izraelská armáda byla zcela nepřipravená na útok hnutí Hamás na izraelské pohraničí ze 7. října, zpočátku neměla jasné rozkazy od vedení a mnozí vojáci se spoléhali několik hodin jen na zprávy z mobilních aplikací WhatsApp či Telegram, aby zjistili, kam mají jet napadeným pomoci.
Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy deníku The New York Times (NYT) založené mimo jiné na rozhovorech s bývalými i současnými důstojníky izraelské armády. Podle NYT důstojníci a záložníci, kteří ten den zamířili na jih pomoci napadeným kibucům, ať už na základě rozkazu, či z vlastní iniciativy, až na místě zjistili, jaký tam vládne chaos.
Až v 7:43 místního času, tedy více než hodinu poté, co několik tisíc ozbrojenců Hamásu proniklo na izraelské území, vydalo podle NYT ústředí izraelské armády v Tel Avivu první instrukce k nasazení vojáků a nařídilo pohotovostním jednotkám zamířit na jih. Ještě několik hodin poté ale na řadě míst zoufalí obyvatelé kibuců bojovali o život s palestinskými ozbrojenci.
Podle NYT byla izraelská armáda v ten den dezorientovaná a špatně organizovaná a několik hodin ani její vedení nechápalo, jak velkého rozsahu útok je. Podle amerického deníku armáda reagovala pomalu a neefektivně a na místa, kde ozbrojenci Hamásu vraždili civilisty, posílala jen malé a špatně vybavené týmy. Mnozí vojáci ten den sami bojovali o holý život místo toho, aby jeli chránit civilisty v pohraničí.
Při tomto bezprecedentním útoku palestinští ozbrojenci zavraždili na 1200 lidí. Izraelská odvetná ofenziva v Pásmu Gazy stála životy víc než 21 500 Palestinců, uvádí úřady v Gaze ovládané Hamásem. Řada nevládních i mezinárodních organizací považuje ale tyto údaje za dosti pravděpodobné.
Několik důstojníků izraelské armády deníku NYT řeklo, že armáda neprošla žádnou obrannou přípravu pro takový útok a neměla žádný obranný plán pro to, co se stalo 7. října. „Co si pamatuju, tak nebyl žádný takový plán. Armáda se nepřipravuje na věci, které považuje za nemožné,“ řekl Jaakov Amidror, bývalý bezpečnostní poradce premiéra Benjamina Netanjahua.
K rozsáhlému útoku na Izrael přispěl i špatný odhad izraelských tajných služeb, které se domnívaly, že Hamás takové akce není schopen, ani na ní nemá zájem. Představa, že by Hamás mohl provést tak velký útok, byla považována za tak nepravděpodobnou, že izraelská rozvědka dokonce omezila odposlechy rádiové komunikace Hamásu. Dospěla totiž k závěru, že je to ztráta času, píše NYT.
Izraelská tajná služba už podle dřívějších zpráv považovala totiž za větší hrozbu radikály na okupovaném Západním břehu než hnutí Hamás, které vládlo v Pásmu Gazy. NYT dnes napsal, že například dva dny před útokem armáda poslala přes sto vojáků na Západní břeh.
Podle NYT i dřívějších zpráv některých izraelských médií civilní obranné jednotky kibuců v izraelském pohraničí na jihu u Pásma Gazy několik let upozorňovaly na to, že jsou špatně vybavené zbraněmi a nedostatečně trénované.
NYT dnes napsal, že ani izraelští rezervisté nebyli dostatečně připraveni na mobilizaci a rychlé nasazení. Někteří popsali, že se v den útoku na jih vydali z vlastní iniciativy. Podle informací amerického listu výcvik záložníků vždy předpokládal, že izraelská rozvědka se o hrozbě dozví předem, což dá záložníkům čas připravit se na nasazení. Postupy byly nastaveny tak, že jednotky budou připraveny k boji za 24 hodin, řekl NYT jeden ze záložníků.
Toho využilo hnutí Hamás, jehož ozbrojenci 7. října také zablokovali klíčové dálniční křižovatky, takže vojáci uvázli v přestřelkách, když se pokoušeli dostat do obležených obcí. Izraelskou reakci ochromilo také obsazení vojenské základny v jižním Izraeli Hamásem.
Podle NYT velitelé také špatně vyhodnotili, co se vlastně děje, a zprvu posílali vojáky jen s nedostatečným zbrojním vybavením, pistolemi či útočnými puškami. Zatímco Hamás zaútočil vybaven těžkými kulomety, raketomety, minami a dalšími zbraněmi a byl připraven bojovat řadu dní.
Vedení armády také zprvu předpokládalo, že ozbrojenci z Pásma Gazy pronikli na izraelské území jen na několika místech. Posléze se ukázalo, že jich bylo více než 30.
Izraelská vláda i bezpečnostní složky čelí od října široké kritice, že nedokázaly útoku Hamásu zabránit. Někteří ministři i představitelé tajných služeb a armády už přiznali díl odpovědnosti za to, že nedokázali zajistit bezpečnost obyvatel Izraele. Premiér Netanjahu nic takového neřekl, naopak se podle místních médií snažil svalovat vinu na ostatní.
Události ze 7. října a to, co jim předcházelo, slíbila izraelská vláda důkladně vyšetřit, ale až po skončení války.
