Článek
Americký prezident Joe Biden dva měsíce před svým odchodem z Bílého domu svolil, aby Ukrajina v omezené míře použila rakety dlouhého doletu k úderům na ruském území.
Informovaly o tom deníky The New York Times a The Washington Post.
Podle nejmenovaných amerických představitelů budou zbraně zpočátku zřejmě použity proti ruským a severokorejským jednotkám při obraně ukrajinských sil v Kurské oblasti, napsaly NYT.
The Washington Post označil rozhodnutí za „významný obrat v politice USA“, který přichází v době, kdy bylo do Kurské oblasti podle dostupných zpráv vysláno přibližně 10 tisíc elitních severokorejských vojáků, aby pomohli moskevským silám získat zpět území získané Ukrajinou.
Jeden z amerických představitelů se nechal slyšet, že zelená k použití systému ATACMS má částečně za cíl odradit Pchjongjang od vyslání dalších vojáků. „Kim Čong-un musí pochopit, že počáteční nasazení bylo ‚nákladnou‘ chybou,“ řekl pod podmínkou anonymity.
O vojácích KLDR v Rusku
Otázkou zůstává, o kolik vojáků půjde a jak budou použiti. Že jich bude hodně a půjdou přímo do boje, je jen jednou z variant. Ne však nepravděpodobnou.
Kyjev o souhlas Washingtonu a dalších západních spojenců usiluje už řadu měsíců, dosud ale bezúspěšně.
Institut pro studium války (ISW) v září identifikoval okolo 245 ruských vojenských a polovojenských objektů, na které by Ukrajina mohla zaútočit.
Pokud by ukrajinská armáda na ruské území mohla mířit střelami Storm Shadow, byla by schopná zasáhnout zhruba 200 ruských základen. Na zbývající objekty by pak dosáhla díky americkým střelám ATACMS, které mají dolet 300 kilometrů a jsou v současné době zbraněmi s nejdelším doletem, kterými Ukrajina disponuje.
Mapa potenciálních cílů na ruském území
Střelami Storm Shadow a ATACMS dodanými Západem by Ukrajina mohla zasáhnout zhruba 245 základen, ze kterých Rusko útočí na její území. Je ovšem na spojencích, jestli jí k tomu dají svolení a budou riskovat eskalaci konfliktu.
Server The Kyiv Independent v minulosti napsal, že mezi možnými cíli by mohlo být několik míst, která se v minulosti stala terčem dronových útoků.
Mezi nimi například letecká základna Lipetsk, na kterou ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily v srpnu, vojenské letiště Millerovo v Rostovu nad Donem, poškozené při červencovém útoku, i vojenské letiště Jejsk v Krasnodarském kraji, na které drony udeřily v červnu a dubnu.
Cílem útoků by se mohla stát i letecká základna Šatalovo, logistické a řídicí centrum v Rostově na Donu, které se stalo ústředním velitelstvím ruské invaze na Ukrajinu, i letecká základna Primorsko-Akhtarsk v Krasnodarském kraji, odkud ruská armáda vysílá nad Ukrajinu drony Šáhid.
Co na to Rusko?
Spojence od postoje k užití dalekonosných zbraní odrazovalo zejména riziko ruské odvety, která by mohla vtáhnout země NATO do války, nebo v krajním případě vyprovokovat i jaderný konflikt.
Ruský prezident Vladimir Putin k tématu prohlásil, že ukrajinské útoky vysoce přesnými západními zbraněmi na ruské území by znamenaly, že země NATO jsou přímo zapojeny do války. Zdůraznil, že takový krok „změní samotnou podstatu a povahu konfliktu“.
