Hlavní obsah

Novým šéfem NATO se má stát končící nizozemský premiér Mark Rutte

Foto: Alexandros Michailidis, Shutterstock.com

Končící nizozemský premiér Mark Rutte bude patrně šéfem NATO.

aktualizováno •

Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis, se podle nizozemského zpravodajského webu vzdá kandidatury.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) se stane končící nizozemský premiér Mark Rutte, uvedl server nizozemské televize NOS. Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis, se podle webu kandidatury vzdá. Rutteho kandidaturu podporuje i česká diplomacie.

Končící šéf Aliance Jens Stoltenberg označil Rutteho za velmi silného kandidáta a poznamenal, že výběr nového generálního tajemníka je velmi blízko završení.

„Nyní, když Rutteho kandidaturu plně podporuje i Maďarsko, zbývá jen, aby jediný protikandidát, rumunský prezident Iohannis, odstoupil. Zasvěcené osoby NOS potvrdily, že Iohannis tak učiní v nejbližší době,“ napsal server NOS.

Maďarský premiér Viktor Orbán po delším váhání uvedl, že jeho země už není proti nástupu Rutteho do funkce generálního tajemníka NATO.

„Po dnešním oznámení premiéra Orbána je myslím zjevné, že jsme velmi blízko rozhodnutí… Myslím, že Mark Rutte je velmi silný kandidát,“ poznamenal v tomto kontextu Stoltenberg, kterému mandát vyprší v říjnu.

Mark Rutte

  • Kandidaturu na post generálního tajemníka NATO po Jensi Stoltenbergovi oznámil loni v říjnu.
  • Poprvé usedl do křesla předsedy vlády v říjnu 2010. Stal se prvním nizozemským liberálním předsedou vlády od roku 1918. Velkou popularitu mu zajišťovala image skromného a neokázalého politika, blízkého lidem.
  • Důležitou agendou Rutteho čtvrté vlády se stala ruská invaze na Ukrajinu a pomoc Kyjevu, kterou Nizozemsko plně podporuje.
  • Loni v říjnu odsoudil Rutte útok palestinského Hamásu na Izrael a vyjádřil podporu Izraeli a jeho právu na sebeobranu.
  • Čtyřčlenná nizozemská vládní koalice se loni v červenci rozpadla kvůli neshodám ohledně změn v azylovém a migračním systému. Následně Rutte ohlásil konec domácí politické kariéry s tím, že v dalších volbách se už nebude ucházet o opětovné zvolení do parlamentu a skončí i jako lídr Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD).

Sedmapadesátiletému Ruttemu vyjádřily už loni podporu klíčové alianční země jako USA, Británie, Francie a Německo. V dubnu nizozemského politika podpořilo i Turecko a naposledy mu chyběla deklarovaná podpora už jen ze strany Rumunska a Slovenska. Nový slovenský prezident Peter Pellegrini podle agentury Reuters vyjádřil ochotu Rutteho podpořit. NATO přijímá rozhodnutí konsenzem, takže jakýkoli kandidát potřebuje podporu všech 32 členských států.

Doporučované