Nový šéf NASA letěl do vesmíru za vlastní. Mohl by zkazit politikům sny

Výběr hlavy agentury NASA tradičně nepatří mezi hlavní priority nastupujících prezidentů. Zatímco nominace na posty v kabinetu se oznamují dlouho před inaugurací, výběr administrátora NASA se může pořádně protáhnout.

Prezident Joe Biden nominoval Billa Nelsona do čela vesmírné agentury až v březnu 2021, tedy dva měsíce po nástupu, a bylo to relativně rychlé. V roce 2017 čekal Donald Trump více než sedm měsíců, než navrhl za administrátora NASA Jima Bridenstinea.

A tak bylo poněkud překvapivé, když Donald Trump 4. prosince – měsíc a půl před letošní inaugurací – představil svůj návrh na novou hlavu amerického kosmického programu.

„S potěšením jmenuji Jareda Isaacmana, vynikajícího podnikatele, filantropa, pilota a astronauta, administrátorem NASA“, napsal na sociální síti. Hned v den prezidentské přísahy 20. ledna oficiální nominaci dostal i Kongres, a Isaacman tak nejspíše bude v relativně krátké době ve své funkci potvrzen.

Velký veřejný zájem oznámení nevyvolalo, Isaacman není z mediálního hlediska „zajímavý“. Je rozhodně méně kontroverzní než jiní kandidáti.

Ovšem mezi fanoušky kosmonautiky a odborníky se pochopitelně začalo debatovat, co to pro americký vesmírný program může znamenat. A zda například Američané skutečně místo plánovaného Měsíce nezamíří někam jinam. Výběr totiž na první pohled naznačuje, že nastupující Trumpova administrativa má zájem otřást fungováním NASA.

Isaacman je v civilním výzkumu vesmíru outsiderem, který s NASA nemá mnoho společného. Vesmírná komunita ho zná především jako miliardáře, jenž financoval a vedl dvě soukromé mise astronautů na kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX Elona Muska.

Před rokem 2021 o Isaacmanovi v kosmickém průmyslu slyšel jen málokdo. Předčasně ukončil střední školu (později získal bakalářský titul na Embry-Riddle Aeronautical University) a v roce 1999 jako teenager založil ve sklepě svých rodičů společnost na zpracování plateb. Tato společnost, nyní známá jako Shift4, dosáhla v roce 2023 tržeb přes 2,5 miliardy dolarů a v roce 2020 vstoupila na newyorskou burzu, což Isaacmanovi zajistilo odhadované čisté jmění ve výši přibližně 2 miliard dolarů.

V lednu 2021 oznámila společnost SpaceX, že s Isaacmanem uzavřela dohodu o soukromé misi astronautů na své vesmírné lodi Crew Dragon. Čtyřčlenná mise Inspiration4 vzlétla v září 2021, velitelem byl přitom právě Isaacman, který má bohaté zkušenosti s pilotáží vysokovýkonných letadel. Třídenní mise ukázala, že v lodi Crew Dragon mohou bezpečně létat i neprofesionální astronauti.

Několik měsíců poté Isaacman a SpaceX oznámili novou iniciativu nazvanou Polaris Program. Počítá se sérií misí soukromých astronautů na lodích americké soukromé společnosti. První z těchto letů, Polaris Dawn, odstartoval v září 2024, opět pod velením Isaacmana.

Na programu pětidenního letu Crew Dragon byla první soukromá kosmická procházka. Nebyla na pohled nijak ambiciózní: dva astronauti (kromě Isaacmana ještě Sarah Gillis, vedoucí tréninku astronautů ve SpaceX) v podstatě jen „zkoušeli vodu“, svého plavidla se nepustili a drželi se na stupních na boku lodi.

Už samotné otevření lodi ale představuje velké nebezpečí a aktéři letu nepochybně riskovali život. Stát se mohlo leccos, naděje na záchranu v případě vážnějšího problému je prakticky nulová.

Během misí Inspiration4 a Polaris Dawn Isaacman na veřejnosti nedal najevo zájem o státní podporu výzkumu vesmíru a vlastně ani o politiku obecně. Aktivně sice přispíval politickým stranám a kandidátům, ale nevyhraněně: jak republikánům, tak i demokratům (včetně voleb v roce 2024).

V den Trumpova oznámení napsal poměrně vágní vyjádření na sociální sítě, z něhož snad stojí za zmínku jen důraz na roli USA jako premianta kosmického výzkumu: „Protože jsem měl to štěstí vidět naši úchvatnou planetu z vesmíru, vášnivě si přeji, aby v čele tohoto nejneuvěřitelnějšího dobrodružství v dějinách lidstva stála Amerika.“

A pokračoval, že „s podporou prezidenta Trumpa vám mohu slíbit toto: Nikdy už neztratíme schopnost cestovat ke hvězdám a nikdy se nespokojíme s druhým místem.“

K tomuto tématu se vrátil při vystoupení na konferenci Spacepower 11. prosince: „Vím, že nemůžeme být druzí.“ Ale mnoho konkrétního neřekl.

Určitým vodítkem mohou být jeho vyjádření na sociálních sítích. Jedním z opakujících se témat je nespokojenost s výkonem mnoha hlavních dodavatelů v oblasti letectví a obrany. Isaacman si několikrát stěžoval na to, co nazval „nadměrnou konsolidací“ mezi těmito společnostmi v desetiletích od konce studené války, která dle něj vedla k tomu, že toto odvětví je méně efektivní, než by mohlo být.

Co se týče jeho vztahu k NASA, před svou nominací se s agenturou dostal do nejužšího kontaktu během přípravy společné studie NASA a SpaceX o možnostech opravy Hubbleova vesmírného teleskopu. NASA tuto studii, prováděnou na základě dohody Space Act, oznámila v září 2022 a Isaacman se zúčastnil brífinku k jejímu oznámení. Tehdy navrhl, že součástí jeho programu Polaris by mohla být mise Crew Dragon, jejímž cílem by bylo znovuobnovení nebo dokonce oprava Hubbleova teleskopu.

Isaacman se stal jedním z nejhlasitějších zastánců komerční servisní mise k „Hubbleovi“. Když koncem roku 2023 krátce přešel do nouzového režimu kvůli problému s jedním ze tří gyroskopů, Isaacman se ozval znovu, že NASA by měla o soukromém letu rychle rozhodnout, protože podklady má k dispozici a proces by tedy neměl být nijak složitý.

Když v červnu 2024 onen vadný gyroskop definitivně vypověděl službu, NASA se rozhodla – mise nebude. Agentura dospěla k závěru, že riziko „předčasné ztráty vědeckých poznatků“ z Hubbla, pokud by se při takové misi něco pokazilo, převažuje nad jakýmkoli přínosem zvýšení oběžné dráhy teleskopu nebo provedení opravy.

Byť Isaacmanova nominace zatím nezpůsobila žádný rozruch, vlastně prošla téměř bez komentáře, ať už ze strany odvětví, tak členů Kongresu, potenciální spor kolem jeho jmenování se přece jen rýsuje.

Prosincový návrh nového rozpočtu NASA totiž zdůrazňuje pokračování podpory programu návratu lidské posádky na Měsíc s názvem Artemis (který mimochodem má své potíže a jeho klíčové mise se odkládají). Jinak řečeno, projekt má podporu v Kongresu, jenž rozhoduje o financování NASA.

Návrh obsahuje kapitoly pro další pokračování vývoje klíčových prvků Artemis, jako jsou loď Orion a raketa SLS. A klade NASA za úkol, aby připravila zprávu, zda by nebylo možné zajistit dva starty nové rakety ročně (plány NASA počítají s jedním). Vlivní senátoři vnímají návrh jako záruku „stability a jistoty“ pro NASA a celý americký vesmírný program.

Bidenův administrátor NASA Bill Nelson zatím ve své funkci skončil k 20. lednu a v dopise svému nástupci zdůrazňuje důležitost kontinuity a vyzývá k pokračování v programu Artemis. Nelson vyzdvihuje dosažené úspěchy, jako je start mise Artemis 1, a zdůrazňuje, že podobné projekty rozsahem a významem přesahují funkční období jednoho administrátora.

Agentura v každém případě prozatím pokračuje v projektu Artemis beze změny. V druhé polovině ledna vybrala devět společností pro výzkum lunární logistiky a povrchové mobility pro pozdější fáze projektu, kdy NASA počítá s dlouhodobější přítomností na Měsíci. Studie se budou týkat různých témat, od manipulace s nákladem až po nakládání s odpadem.

Zda tento zjevný apel na kontinuitu a další tlaky nového administrátora přesvědčí, nebo se americký vesmírný program dočká nečekaných otřesů a nejistoty, zatím ale těžko soudit. Isaacmanovy záměry nadále zůstávají zahaleny tajemstvím – a v případě jeho nadřízeného to je podobné.

Donald Trump během kampaně mluvil o vesmíru jedině v souvislosti s možností letu posádky k Marsu a vztyčení americké vlajky na této planetě. Ale to je pro následující volební období nereálný slib.

Ačkoli pilotovaný let k Marsu v příštích čtyřech letech není technicky vzato v rozporu s fyzikálními zákony, z praktického hlediska je vyloučený. K Marsu je nutné se s dnešní technologií rozumně rychle dostat jen v případě, že obě planety jsou ve vzájemně vhodném postavení.

Nejbližší startovací okno pro misi na Mars je na konci roku 2026, což je příliš brzy na to, aby i Musk uvažoval o misi s posádkou: loni řekl, že místo toho uvažuje o startu lodi Starship bez posádky.

Následující okno, o dva roky později, by bylo příliš pozdě na to, aby se lidé dostali na Mars před 20. lednem 2029, kdy by měl do Bílého domu nastoupit nový prezident, i kdyby se do té doby podařilo překonat všechny ostatní překážky, jež stojí v cestě pilotovanému letu.