Nový Putinův velitel na Ukrajině. Sovětská škola a postrach civilistů v Sýrii

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do širšího povědomí se generál Alexandr Vladimirovič Dvornikov poprvé dostal před osmi lety. Tehdy dostal od prezidenta Vladimira Putina zlatou hvězdu Hrdiny Ruské federace za úspěšné velení ruským jednotkám v Sýrii.

Pod Dvornikovovým vedením se ruská vojska podstatnou měrou zasloužila o to, že se udržel u moci syrský diktátor Bašár al-Asad. Ten čelil nejen teroristům z Islámského státu nebo ze syrské odnože organizace Al-Káida, ale také umírněným povstalcům, opozici.

„Základem úspěchu vojenské operace proti teroristům byla koordinovaná práce ruského letectva ve vzduchu s jednotkami vládních a vlasteneckých sil na zemi,“ řekl generál v rozhovoru pro vládní list Rossijskaja Gazeta v březnu 2016. 

Pochlubil se také „zničením infrastruktury“ nebo zásobovacích kanálů teroristů. Opomněl však upřesnit, že ono ničení zahrnovalo také bombardování obydlí, nemocnic a škol a vyžádalo si tisíce civilních obětí.

„Spolu se syrskými silami používal teroristické nástroje, mučící zařízení, systematické znásilňování, nervově paralytické látky. Je nejhorší z nejhorších,“ nešetřil Dvornikova bývalý americký admirál James Stavridis, který pro ruského generála použil dokonce označení „řezník ze Sýrie“.

Z opačné strany ovšem zní na Dvornikovovu adresu slova uznání. „Byl to skutečný velitel, velmi důstojný, hrdý na ruskou armádu a její vojenskou historii,“ citoval list New York Times nejmenovaného velitele syrských křesťanských milic, které bojovaly na straně ruských a Asadových vojsk. „Moc nespí, ale tráví dlouhé hodiny cvičením. Je velmi organizovaný, s dobrou pamětí,“ řekl o generálovi.

Systematický a zároveň bezohledný způsob válčení, jaký generál naordinoval v Sýrii, má nyní ruským vojskům pomoci dosáhnout aspoň částečného vítězství na Ukrajině.

Podle vysokých amerických vládních úředníků byl šedesátiletý Dvornikov jmenován velitelem „speciální vojenské operace“, jak Putinův režim oficiálně nazývá invazi na Ukrajinu.

Kreml informaci o Dvornikovově jmenování bezprostředně nepotvrdil, ani nevyvrátil. Je zřejmé, že sází na osvědčeného a zároveň schopného generála, který by mohl dosáhnout vítězství v bojích o vládu nad regiony na východě a jihovýchodě Ukrajiny.

Právě tam nyní Rusko přesouvá své síly poté, co v minulých týdnech ztroskotal jeho pokus o rychlé ovládnutí větší části Ukrajiny včetně jejího hlavního města Kyjeva (podrobněji zde).

„V Moskvě se generál těší dobré pověsti. „Bojovný generál, zkušený vůdce, profesionál ve svém oboru,“ vyzdvihl jeho přednosti ministr obrany Sergej Šojgu, když Dvornikovovi v červenci 2016 svěřil velení Jižního vojenského okruhu, tedy jednoho z pěti regionálních uskupení ruských ozbrojených sil, pod který patří i Černomořská flotila nebo jednotky rozmístěné na anektovaném poloostrově Krym.

Podle toho, co je o Dvornikovovi známo, se dá vytušit, že si je vědom některých handicapů ruské armády, které se projevily v prvních týdnech ukrajinského tažení.

Když západní vojenští analytici zkoumali, proč ruské jednotky oproti některým očekáváním selhaly a nedokázaly rychle převálcovat slabší Ukrajince, upozornili mimo jiné na velmi slabé zastoupení poddůstojníků v ruské armádě. Rusové spoléhají hlavně na masu povolaných branců a důstojníky. Podcenili však důležitý mezičlánek – zkušené vojáky, kteří jsou schopni velet menším jednotkám.

„Nižší důstojníci, kteří nejsou dobře zběhlí, stejně jako v naší armádě, zažívají boj poprvé. A místo toho, aby se mohli obrátit na seržanta své čety, který se obrátí na velitele jejich týmu, musí to všechno udělat sami,“ řekl americký generál Mark Hertling.

V květnu 2019 se v ruských médiích objevila zpráva, že Dvornikov v Jižním vojenském okruhu zavedl novou poddůstojnickou hodnost vrchního seržanta neboli nadrotmistra. Mělo jít o volenou funkci, kterou vybírali na shromážděních nižší poddůstojníci. Nadrotmistři měli mít specifické povinnosti i výsady. Ministerstvo obrany nicméně celou záležitost dodatečně zlehčilo tím, že ji označilo za pouhý „experiment“.

Podle analýzy, ve které americký Institut pro studium války (ISW) hodnotil nasazení ruských vojsk v Sýrii, Dvornikov kladl na Blízkém východě důraz na efektivní způsoby velení a po následných vojenských cvičeních zdůrazňoval klíčový význam digitální komunikace.

Generálův přístup k velení na Ukrajině mohou podmiňovat i další faktory. Například ten, že se narodil v Ussurijsku na Dálném východě, tedy v regionu, který patří k těm nejvzdálenějším od evropské části Ruska.

Střední vojenskou školu a akademii absolvoval ještě za sovětské éry.

Na přelomu let 1999 a 2000 se Dvornikov zúčastnil druhé války v Čečensku, kde došlo k vraždám a násilnostem na civilním obyvatelstvu, jaké vyšly najevo i nedávno po stažení ruských vojsk z okolí Kyjeva. Dvornikov tehdy velel motostřeleckému pluku, který útočil na Groznyj, hlavní město této kavkazské republiky.

Ještě před svým jmenováním do čela ruské operace v Sýrii prošel několika velitelskými funkcemi v různých regionech, naposledy byl náčelníkem štábu a prvním zástupcem velitele Centrálního vojenského okruhu. V roce 2000 ho prezident Putin povýšil do hodnosti armádního generála.

Před třemi lety se Dvornikov ocitl na sankčním seznamu Evropské unie. Jako velitel Jižního vojenského okruhu byl zodpovědný za akce Černomořské flotily a dalších vojenských sil Ruské federace, které v listopadu 2018 zabránily ukrajinským plavidlům v přístupu na jejich pobřeží v Azovském moři.