Nový papež? Po staletích mají šanci kardinálové z Afriky nebo Asie

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

O možném nástupci papeže Františka se v souvislosti s jeho pokročilým věkem i zdravotními problémy, jež ho sužovaly, spekulovalo už delší dobu.

V debatách se v minulosti objevila jména několika vlivných kardinálů, kteří by mohli stanout v čele katolické církve –⁠⁠⁠ mezi nimi zástupci liberálnějšího přístupu, který zastával zesnulý František, i tradicionalisté.

O tom, kdo se nakonec stane příštím papežem, v následujících týdnech rozhodne konkláve v Sixtinské kapli. Právo hlasovat během něj má celkem 138 z celkových 252 kardinálů, jelikož podle pravidel nesmějí být volitelé starší 80 let.

Konkláve se tak tentokrát neúčastní žádný Čech. Jedinému českému kardinálovi Dominiku Dukovi je totiž 81 let.

Zahraniční média upozorňují, že papež František, který jmenoval 110 ze 138 způsobilých kardinálů, se zasloužil o to, že skupina volitelů je nyní výrazně rozmanitější než v minulosti. Větší zastoupení zde mají Asie, Afrika i Latinská Amerika, což odráží Františkovu snahu, aby složení odpovídalo celosvětového dosahu církve.

Podle arcibiskupa Jana Graubnera je opět možné, že bude zvolen mimoevropský kandidát, stejně jako v případě Františka, který pocházel z Argentiny. Spekuluje se o tom, že příštím papežem by se poprvé po staletích mohl stát kardinál původem z Afriky, Asie nebo jiného regionu, které bývají tradičně opomíjeny.

Z historické zkušenosti vyplývá, že kardinálové mají tendenci zvolit si Evropana, a vůbec nejčastěji Itala –⁠⁠⁠ z 266 dosud zvolených papežů jich 217 pocházelo z Itálie, připomíná britská veřejnoprávní stanice BBC.

Podle listu The Washington Post v tuto chvíli neexistuje jasný favorit. A i pokud by byl, nic to neznamená, tvrdí odborníci.

„Říká se, že kdo vstupuje do konkláve jako papež, vychází jako kardinál. Favorit nikdy nezvítězí,“ uvedl pro zmíněný list Kurt Martens, profesor kanonického práva na Americké katolické univerzitě.

Podle serveru The Independent, který představil přehled možných nástupců, má nicméně šanci například Pietro Parolin. Kardinál původem z Benátska od roku 2013 vykonává funkci vatikánského státního sekretáře a je nejvýše postaveným kardinálem v konkláve. Dlouhodobě je považován za spíše umírněného představitele církve, jehož politické názory se jednoznačně nekloní napravo ani nalevo.

Stát se příštím papežem by mohl také devětašedesátiletý Matteo Zuppi, který byl kardinálem jmenován v roce 2019 a dlouhodobě platil za jednoho z oblíbenců papeže Františka.

Se zesnulou hlavou církve ho pojil liberálnější pohled na svět. Ve své eseji z roku 2018 ocenil budování dialogu s „LGBT bratry a sestrami“ uvnitř katolické církve.

Od svého jmenování Zuppi podnikl řadu zahraničních cest. Navštívil například Spojené státy, kde se setkal s tehdejším prezidentem Joem Bidenem. Vyrazil i na mírovou misi na Ukrajinu a jednal s Volodymyrem Zelenským.

Názorově blízko k Františkovi měl i další možný nástupce, sedmašedesátiletý Luis Antonio Tagle původem z Filipín. Bývalý manilský arcibiskup klade důraz na sociální spravedlnost. V minulosti například kritizoval postoj církve vůči homosexuálům, neprovdaným matkám a rozvedeným či znovu sezdaným katolíkům.

„Tvrdá slova, která se v minulosti používala na adresu homosexuálů, rozvedených a rozloučených lidí, neprovdaných matek atd., byla v minulosti docela přísná. Mnoho lidí, kteří patřili k těmto skupinám, bylo ocejchováno, což vedlo k jejich izolaci od širší společnosti,“ vzkázal v roce 2015.

Jeho zvolení by bylo přelomové –⁠⁠⁠ vůbec poprvé by totiž v čele církve stanul papež původem z Asie.

Šanci mají i konzervativnější představitelé. Vůdčí pozici mezi nimi má dvaasedmdesátiletý Maďar Peter Erdö, kterého kardinálem v roce 2003 jmenoval Jan Pavel II. a je známý tím, že se staví proti tomu, aby rozvedení nebo znovu sezdaní katolíci přijímali svaté přijímání, jelikož věří v nerozlučitelnost manželství. Spekuluje se o tom, že díky svému původu by mohl církev přiblížit křesťanům z Východu.

Další zástupce konzervativního křídla, který by se mohl stát hlavou církve, je podle agentury AP rakouský kardinál Christoph Schönborn, který však v lednu oslavil své 80. narozeniny a nebude se tak moci zúčastnit konkláve.

Jako o možném nástupci Františka se hovoří také o kardinálovi Raymondovi Leo Burkeovi, který pochází z amerického Wisconsinu a kritiky je považován za vyhraněného tradicionalistu. Kardinál, kterého v roce 2010 jmenoval Benedikt XVI., se v minulosti pustil do otevřeného sporu s liberálně založeným Františkem. Cizí mu byly například jeho názory na práva homosexuálů. Agentura AP se domnívá, že šance na zvolení má i kanadský kardinál Marc Ouellet, který se vymezoval proti liberálnímu směřování církve už při posledním konkláve.

Šanci stanout v čele církve mají i kardinálové z afrického kontinentu. Mezi diskutovanými nástupci se objevuje Peter Turkson původem z Ghany, který dříve působil jako předseda Papežské rady pro spravedlnost a mír, a arcibiskup Kinshasy v Demokratické republice Kongo Fridolin Ambongo.

Server Al-Džazíra připomíná, že oba patří ke konzervativním představitelům církve a ve svých zemích se hlasitě zasazují o mír.