Nový odhad ruských ztrát vysílá zprávu o zoufalé situaci okupačních sil

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dvacet tisíc mrtvých a dalších 80 tisíc zraněných nebo zajatých. To jsou podle nových amerických odhadů ruské ztráty ve válce na Ukrajině, ovšem jen za posledních pět měsíců. V pondělí je zveřejnil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Většina ztrát podle něj připadá na Doněckou oblast, kam patří i Bachmut, o který se v poslední době svádějí nejtěžší boje. Nachází se tam ale i Avdijivka, kde se rovněž ve zmíněném období strhla velká bitva, nebo Vuhledar, kde podle ukrajinských tvrzení proběhla vůbec největší tanková bitva ruské války na Ukrajině.

Ačkoliv Washington neposkytl žádné podrobnosti k tomu, jak k počtu ruských obětí došel, čísla podle něj stojí na informacích amerických zpravodajských služeb. Podobný odhad ztrát již dříve naznačily uniklé americké dokumenty. Počty zemřelých nebo zraněných ruských vojáků za celou invazi tak podle údajů USA už rozhodně překročily 200 tisíc.

Pokud by nová čísla padlých odpovídala realitě na bojišti (což Kreml v úterý popřel), ukazovalo by to, že ruská armáda má velký problém. Počty padlých mužů nejenže stále rostou i oproti nejkritičtějším prvním dnům války, zastiňují ale i spojenecké ztráty z krvavých bitev druhé světové války, upozornil Kirby.

Patří mezi ně například bitva o Guadalcanal, první velká spojenecká ofenziva proti Japonsku, která trvala od srpna 1942 do února dalšího roku, tedy podobně dlouhé období, jakého se týká nový americký odhad. Ruské ztráty v té době pak odpovídají spíše počtu padlých japonských vojáků, jichž zemřelo v boji s přesilou asi 24 tisíc.

„Je to trojnásobek počtu padlých v boji, kterému Spojené státy čelily v kampani na Guadalcanalu za druhé světové války,“ citovala Kirbyho agentura AP. Ani pokud jde o další krvavé bitvy druhé světové války, při kterých padly tisíce vojáků a trvaly po dobu několika měsíců, nedosahují odhady ztrát těch nynějších.

Tolik mužů totiž nepadlo ani na obou stranách bitvy o libyjský Tobruk nebo italské Anzio, přičemž oba střety trvaly taktéž asi pět měsíců.

Ačkoliv nejde přesně porovnávat intenzitu bojů nebo převahu jednotlivých vojsk, nynější odhadované počty padlých na ruské straně stále převyšují řadu ztrát v dalších bitvách nebo konfliktech trvajících podobně dlouho. A zdaleka nejde jen o bitvy druhé světové války.

Tolik mužů totiž nepadlo ani v jedné z krvavých bitev vietnamské války. Střet o Khe Sanh, trvající opět asi pět měsíců, si vyžádal na straně vojsk komunistického Severního Vietnamu podle amerických odhadů nanejvýše 15 tisíc mrtvých. Spojené státy s Jižním Vietnamem zaznamenaly ještě významně méně padlých.

Podobné srovnání nabízí i válka v Perském zálivu, také známá jako Operace Pouštní bouře. Vojenský konflikt mezi mezinárodní koalicí pod vedením USA a Irákem začal v srpnu 1990 invazí iráckých vojsk do Kuvajtu a trval až do února 1991, kdy byl napadený stát osvobozen.

Americké odhady předpokládají, že za necelých šest měsíců konfliktu přišlo o život nejméně 20 tisíc iráckých vojáků. Jde tak o podobné číslo, jako přinesl Bílý dům i v souvislosti s Ruskem. Na straně druhé americké ztráty dosahují jen několika stovek.

„Ztráty Ruska v Bachmutu již přesáhly celkové ztráty sovětské a ruské armády ve všech válkách a konfliktech v letech 1945–2022,“ poznamenal německý expert na Rusko Sergej Sumlenny.

Rusko o svých ztrátách v jím rozpoutané válce na Ukrajině informuje jen zřídka kdy. I takové odhady pak řada odborníků považuje za zkreslené. V posledních měsících je nicméně i z ruské rétoriky znát, že počty mrtvých vojáků neodpovídají představě Kremlu.

Za vysokými ruskými ztrátami stojí podle Kirbyho vysoký počet nezkušených vojáků, které Rusko na frontě využívá. Téměř polovinu z 20 tisíců padlých totiž podle něj v posledních pěti měsících tvořili příslušníci Vagnerovy žoldnéřské skupiny, z nichž mnoho bylo naverbováno z věznic. Na frontu pak odcházeli bez dostatečného výcviku, vedení nebo organizace.

Právě Vagnerova skupina bojuje po boku ruských sil u východoukrajinského města Bachmut, které Moskva ani po urputné několikaměsíční bitvě nedobyla, ačkoliv již několikrát informovala o jeho obsazení. V oblasti nicméně nadále probíhají nejtvrdší boje, při kterých obě strany utrpěly velké ztráty. Agentura Reuters tak nazvala situaci za „opotřebovací“ válku.

„Ruský pokus o ofenzivu v Donbasu, z velké části prostřednictvím Bachmutu, selhal… Rusko nebylo schopno obsadit žádné skutečně strategicky významné území,“ řekl Kirby. Ani zisk Bachmutu by podle amerických představitelů nebyl strategickým vítězstvím, byť z Kyjeva se občas ozývají hlasy o tom, že pád města by Rusům otevřel cestu dál na západ.

Podobně zdůvodnil důvod nárůstu ruských ztrát i vojenský expert David Sharp. „Ztráty jsou po nedávných útocích na Bachmut a okolí vysoké. Vojáci jsou špatně vycvičeni a samotný proces stahování a doprovodného krytí není dobře nastaven,“ vysvětlil pro ruský exilový deník The Moscow Times.

Kreml pondělní odhad Spojených států nicméně rázně odmítl. „(Počet ruských ztrát) je zcela vycucaný z prstu. Washington nemá možnost uvádět jakákoliv správná čísla, takové údaje nemá, takže tak je třeba s nimi zacházet,“ uvedl jeho mluvčí Dmitrij Peskov.

Podle něj by se lidé měli řídit „pouze čísly, která včas zveřejní ruské ministerstvo obrany“. Rusko naposledy zveřejnilo bilanci svých ztrát na Ukrajině v září, kdy ministr obrany Sergej Šojgu sdělil, že od začátku invaze přišlo o život necelých šest tisíc ruských vojáků. Odhady Kyjeva pak představují protilehlý extrém – ukrajinský generální štáb uvádí, že Rusko od loňského února ztratilo 190 tisíc mužů.

Američtí představitelé už v listopadu odhadovali ruské ztráty za prvních osm měsíců války na více než 100 tisíc mrtvých a zraněných. Je to tedy prakticky stejné číslo jako to současné, které zahrnuje období od prosince do dubna.

Už tehdy čísla značně převyšovala počet padlých mužů, které tehdejší Sovětský svaz zaznamenal za deset let války v Afghánistánu zahájené v roce 1979. Rostoucí ztráty přitom pro politiku Kremlu zatím nepředstavují výraznější problém, napsal časopis The Foreign Policy.

Zatímco v květnu 2022 si 73 procent Rusů myslelo, že „speciální vojenská operace“ na Ukrajině probíhá úspěšně, po částečné mobilizaci v září a ústupu z Chersonu v říjnu toto číslo kleslo na 54 procent. V zimě ale podpora válce opět vzrostla, navzdory rostoucím ztrátám.