Článek
Po tureckém prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi se role mírotvůrce ve válce na Ukrajině ujímá saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán (MBS). Poté, co loni v září sehrál Rijád nečekanou zprostředkovatelskou roli při jednáních o propuštění zahraničních bojovníků zadržených na Ukrajině (byli mezi nimi mj. dva Američané a pět Britů), přichází další saúdská iniciativa – mírový summit v Džiddě.
„Saúdská Arábie se snaží hrát roli mediátora, inspirovala se tím, co dělal Erdogan. Pokouší se působit jako mediátor mezi různými regionálními a mezinárodními silami, aby posílila svůj status regionální mocnosti. Proto pořádají tento summit. Je to pokus MBS získat stěžejní roli na mezinárodní scéně a posílit jak svou image, tak i image Saúdské Arábie. To zároveň může přilákat pozornost a investice z celého světa,“ řekl Seznam Zprávám politolog Džamál Vakím, expert na mezinárodní vztahy na univerzitě v libanonském Bejrútu.
Už na začátku letošního roku dal saúdský režim najevo, že je otevřený snahám o zprostředkování jednání, která by vedla k ukončení konfliktu, zejména v „důležitých menších otázkách, které mohou nakonec kumulativně pomoci k politickému řešení celého problému“. Právě takovou „menší otázkou“ mohla být loňská výměna zajatců.
Saúdská Arábie si sice během války na Ukrajině udržuje neutrální postoj, přesto ale v únoru slíbila Kyjevu humanitární pomoc ve výši 400 milionů dolarů. Dvě třetiny z toho budou tvořit ropné produkty, zbylá třetina připadne na další humanitární pomoc včetně podpory ukrajinských uprchlíků v dalších státech.
Saúdská Arábie na půdě OSN hlasovala pro rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu i anexi jejího území, zároveň ale pokračovala i ve spolupráci s Ruskem. Konkrétně v případě energetiky, kdy se s Ruskem dohodla na snížení těžby ropy, což velmi nelibě nesly Spojené státy. Washington tehdy prohlásil, že se takový krok rovná „spojenectví s Ruskem“ ve válce.
Rusko se snaží zastavit vývoz obilí ostřelováním přístavů na Dunaji
Po odstoupení od černomořské dohody má Rusko novou taktiku, jak zabránit vývozu obilí z Ukrajiny. Systematicky zaměřuje ostřelování na alternativní cestu přes řeku Dunaj, píše britská BBC.
„Saúdská Arábie z války na Ukrajině na jedné straně těží – díky vyšším cenám ropy, ale mají také zájem o obilné produkty z Ukrajiny. I tím se dá vysvětlit snaha o mediaci tohoto konfliktu,“ vysvětluje libanonský analytik Vakím.
Nemyslí si ale, že by se pouštní království mělo ve válce rozhodovat, na čí straně bude stát: „MBS se snaží diverzifikovat své vztahy na mezinárodní scéně, zvláště s ohledem na špatné vztahy s Bidenovou administrativou. Strategický význam vztahů s USA už ale trvá od roku 1945 a nemyslím si, že by ho MBS mohl opustit na úkor zlepšení vztahů s Ruskem. Vztahy s Ruskem sice může zlepšovat, ale jen do určité míry – vždy zůstane v liniích zájmů NATO a Západu.“
Jednání o Zelenského plánu
O summitu, který se uskuteční ve dnech 5. a 6. srpna v přímořské Džiddě, informoval jako první deník The Wall Street Journal. Zúčastnit by se ho měla třicítka států, mezi nimiž budou figurovat jak západní velmoci – USA, EU, Velká Británie –, tak i státy společenství BRICS, jako jsou Čína, Brazílie nebo Indie.
Pozvány byly stejné země, které se sešly už na předchozím mírovém summitu v Kodani, Rusko mezi nimi ale není. Například Čína účast na summitu zatím nepotvrdila, Česko na něj vyšle náměstka ministra zahraničí Jana Mariana, Spojené státy zřejmě vyšlou poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jakea Sullivana.
Andrij Jermak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, na telegramu napsal, že se bude jednat o Zelenského mírovém plánu. Ten kromě výzvy ke stažení ruských jednotek počítá také s obnovením předválečných hranic Ukrajiny a návratem všech vězňů a deportovaných dětí domů.
Rusko a Ukrajina vedly řadu mírových rozhovorů krátce po ruské invazi v únoru 2022, ale nepodařilo se jim přinést žádnou dohodu. Ukrajina nyní trvá na tom, že se nezúčastní žádných dalších rozhovorů, dokud ruské jednotky neodejdou.
„Válka se vrací do Ruska,“ vzkázal Zelenskyj
Kreml obvinil Kyjev z nedělních dronových útoků na ruskou metropoli. Ten se k odpovědnosti za čin nepřihlásil. Ukrajinský prezident však útoky na území nepřítele označil za „nevyhnutelnou“ a „spravedlivou“ součást války.
Jaký má k případným mírovým jednáním postoj Rusko, jasně naznačil ruský diplomat Andrej Baklanov, bývalý velvyslanec v Saúdské Arábii. Ten v diskuzní show na serveru Arab News prohlásil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou nelze dosáhnout bez „zničení současné vlády v Kyjevě“. Baklanov opakoval ruské výroky o „fašistické vládě“ na Ukrajině a současný konflikt označil za pokračování druhé světové války.
Podobný názor zazněl i od mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, podle něhož Moskva v současné době nevidí žádné důvody pro mírová jednání s Kyjevem. „Kyjevský režim nechce a nemůže chtít mír, pokud je používán výhradně jako nástroj ve válce kolektivního Západu s Ruskem,“ řekl Peskov v telefonátu s novináři.
