Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Investigativní projekt All Eyes on Wagner, který dlouhodobě monitoruje aktivity Vagnerovy skupiny, spolu s běloruským opozičním serverem Naša Niva odhalili totožnost nového šéfa ruských žoldnéřů v Bělorusku.
Do země se na základě údajné dohody s Kremlem měli po červnové vzpouře proti ruskému velení přesunout vagnerovci, kteří se nechtěli přidat k ruské armádě. Samotný zakladatel a šéf skupiny Jevgenij Prigožin tam ale podle mnoha indicií není (více zde).
Velení běloruských vagnerovců minulý týden předal jinému muži. Jak píše ukrajinský server Kyiv Post, na setkání s členy skupiny v Asipovičy, asi 80 kilometrů od Minsku, symbolicky předal vagnerovskou vlajku muži známému pod přezdívkou „Pionýr“.
Podle novináři se velitel ve skutečnosti jmenuje Sergej Čubko. Narodil se v roce 1976 v Černovicích, centru dnešní ukrajinské oblasti na hranicích s Rumunskem a Moldavskem.
Už na počátku 90. let se ale s rodiči přestěhoval do Ruska. Sedmačtyřicetiletý žoldnéř působil před vstupem do Vagnerovy skupiny osm let v ruském letectvu, od roku 1994 do roku 2002.
Prigožin je v Petrohradu
Zatímco účast afrických prezidentů na summitu Rusko-Afrika je dost omezená, v Petrohradu zřejmě nechybí vůdce žoldnéřské Vagnerovy skupiny, který nedávno vyvolal v Rusku vzpouru.
Podle portálu Naša Niva se Čubko zúčastnil ruských válečných operací v Čečensku v roce 1994. Po ukončení služby u letectva byl v roce 2003 jmenován do funkce předsedy správního výboru ve městě Novorosijsk, přestože neměl vyšší vzdělání. V roce 2005 pak zaujal pozici zástupce vedoucího správy okresu.
Do Prigožinových služeb vstoupil v lednu 2017 a obratem byl poslán do Sýrie, aby tam hájil ruské zájmy. Rychle stoupal v hierarchii skupiny a v roce 2019 ho převeleli do Libye, kde již velel tamní divizi vagnerovců.
V roce 2020 se Čubko vrátil do Ruska, když Prigožinovy žoldnéře v Libyi napadlo americké letectvo. O rok později se na měsíc vrátil do Sýrie, aby ho pak zase přeložili do Středoafrické republiky, kde mají vagnerovci dlouhodobě výrazný vliv.
Podle americké neziskové organizace ACLED, která monitoruje válečné konflikty a politické násilí, byli v době Čubkova vedení vagnerovci v této africké zemi zapletení do 137 násilných incidentů proti civilistům. V důsledku toho zemřelo 686 lidí, píše Kyiv Post.
Objevily se i případy mučení, nezákonného zadržování osob a systematického teroru.
