Článek
Tehdejšímu hlavnímu ruskému vyslanci pro Ukrajinu Dmitriji Kozakovi se na začátku války podařilo s Kyjevem zajistit provizorní dohodu, která měla zabránit tomu, že Ukrajina vstoupí do NATO. Údajná „hrozba“ přiblížení Aliance k ruským hranicím byla ostatně jednou z hlavních záminek, kvůli které ruský prezident Vladimir Putin Ukrajinu napadl.
Když ale dohodu na stole s Ukrajinou měl, odmítl ji a trval na „vojenské operaci“. Dění v kremelských kuloárech na začátku války popsaly pro agenturu Reuters tři zdroje z Putinova okolí, které svou identitu chtěly tajit z bezpečnostních důvodů.
Na Ukrajině narozený vyslanec Dmitrij Kozak v únoru Putina informoval, že by možná dohoda s Ukrajinou mohla zabránit rozsáhlé invazi. Proto mu doporučil, aby dohodu přijal, uvedly zdroje.
Dva ze tří zdrojů Reuters potvrdily, že finalizace dohody měla proběhnout ihned po začátku ruské invaze na Ukrajinu (24. února). Kozakovi se podle jejich slov během několika dnů podařilo, aby součástí dohody byly podmínky, které Rusko požadovalo, a navrhl Putinovi, aby ji podepsal.
„Po 24. únoru dostal Kozak volnou ruku: dali mu zelenou. Měl dohodu. Přinesl ji zpátky a oni mu řekli, aby vypadl. Všechno se zrušilo. Putin prostě za pochodu změnil plán,“ řekl jeden ze zdrojů.
Poslední vývoj války na Seznam Zprávách
Třetí zdroj, jenž se dozvěděl o dění zprostředkovaně od lidí, kteří dostali informace o diskusi mezi Putinem a Kozakem, popisuje časovou souslednost jinak. Putin podle něj odmítl poradcův návrh ještě před invazí.
Všichni tři se shodují, že Putin argumentoval tím, že dohoda nedošla dostatečně daleko a že své cíle rozšířil tak, aby zahrnovaly anexi ukrajinských oblastí. Právě proto dohodu shodil ze stolu.
Moskva popírá, Kyjev mlčí
Moskva nicméně tento scénář ze začátku války popírá. „Tohle nemá naprosto nic společného s realitou. K něčemu takovému nikdy nedošlo. To je naprosto špatná informace,“ reagoval na zjištění Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že Rusko vyjednávání použilo jako zástěrku pro přípravu invaze. Na otázku, co bylo předmětem rozhovorů, neodpověděl a ani nepotvrdil, jestli se podařilo dosáhnout předběžné dohody. „Dnes už chápeme, že ruská strana nikdy neměla zájem o mírovou dohodu,“ řekl.
Zda byli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další vysoce postavení představitelé svolní dohodu podepsat, se nicméně nezávisle potvrdit nepodařilo ani samotným novinářům.
Kozak v ústraní
Putina a 63letého Kozaka pojí dlouholeté pracovní pouto ještě z dob, kdy ruský prezident působil na radnici v Petrohradu. V roce 2020 ho Putin pověřil, aby řídil rozhovory s ukrajinskými protějšky ohledně budoucnosti Ruskem podporovaných separatistických útvarů na Donbase.
Ještě při posledním kole jednání Kyjeva a Moskvy, zprostředkovaného Francií a Německem 10. února, to byl právě Kozak, kdo uvedl, že vyjednávání skončilo bez průlomu.
Pohled zevnitř: Člen SBU o charkovské ofenzivě
Exkluzivní rozhovor Seznam Zpráv s příslušníkem ukrajinské civilní kontrarozvědky SBU. Do detailu v něm popisuje, jak se připravovala charkovská ofenziva, jak se podařilo zmást nepřítele a jak osvobozování Ukrajiny probíhá.
Tři dny před začátkem invaze se také zvláštní vyslanec zúčastnil schůzky svolané Putinem, kam dorazili i vysoce postavení vojenští a bezpečnostní představitelé i klíčoví kremelští poradci. Část jednání bezpečnostní rady odvysílala ruská státní televize a Putin v ní představil plány na formální uznání separatistických území na východě Ukrajiny.
Mimo kamery se podle zdrojů Kozak vyslovil proti tomu, aby Rusko podnikalo jakékoliv další kroky k eskalaci situace na Ukrajině.
Aktuálně Kozak zastává pozici zástupce šéfa kremelské prezidentské kanceláře. „Podle toho, co vnímám, Kozaka není nikde vidět,“ řekl další zdroj Reuters z blízkého okruhu separatistického vedení na východní Ukrajině.
Samotný Kozak na dotazy novinářů neodpověděl.
