Nová vlna MeToo? Hollywoodem hýbají další obvinění ze sexuálního obtěžování

Tehdy Sharon Stone začínala svou kariéru v americkém filmovém průmyslu. Dnes známá holywoodská herečka se ucházela o roli ve filmu produkovaném studiem Sony Pictures a schůzka s šéfem divize měla jen finálně potvrdit, že ji získala. Místo toho se ale herečka stala obětí sexuálního obtěžování.

„Je pravda, co se o vás říká. Všichni o vás mluví a podívejte se na sebe. Jste tak chytrá a krásná - a ty vlasy,“ vzpomínala Sharon Stone na slova muže, který měl rozhodnout o tom, zda roli dostane.

„Pak přišel přímo ke mně a rozepnul si před mým obličejem kalhoty,“ popsala letos na podzim zkušenost z 80. let. Podobně nepříjemné věci se jí prý stávaly během kariéry opakovaně. Herečka zpanikařila, na muže zařvala a ten ji v místnosti nakonec nechal samotnou.

S podobnými zkušenostmi vycházely i loni na veřejnost další a další ženy. Jen namátkou z podzimu - americká herečka Julia Ormond přidala svou zkušenost k četným obviněním ze sexuálního obtěžování ze strany producenta Harveyho Weinsteina. Francouzská umělkyně Hélène Darras podala stížnost na herce Gérarda Depardieua.

Hvězda filmu Rychle a zběsile Vin Diesel pak čelí obvinění ze strany své bývalé asistentky. Herec měl Astu Jonasson na podzim roku 2010 sexuálně zneužít, když pro něj pracovala.

Ženy i muži se totiž v současnosti o svých zkušenostech se sexuálním obtěžováním odvažují mluvit, aniž by se báli, že přijdou o zaměstnání, vysvětlila pro Seznam Zprávy reportérka serveru The Hollywood Reporter Kim Mastersová.

Vlna otevřenější diskuze o sexuálním obtěžování a násilí i zneužívání moci vysoce postavenými lidmi se spustila už koncem roku 2017, kdy se zrodilo společenské hnutí MeToo. Na počátku stála desítka obvinění směřujících k již zmíněnému někdejšímu filmovému magnátu Weinsteinovi. Z Hollywoodu se ale otevřenost žen přesunula i do dalších sfér a pokračuje v jistém smyslu dodnes.

Podmínky v americkém filmovém průmyslu se pak v reakci na hnutí začaly otáčet k lepšímu a vznikla řada iniciativ, která měla zajistit bezpečnější filmové prostředí. V Hollywoodu tak nyní funguje například komise pro odstranění sexuálního obtěžování a prosazení rovnoprávnosti. Při natáčení sexuálních scén asistují koordinátoři intimity, kteří mají hercům i celému týmu pomoci se vyhnout nepříjemným zážitkům.

„Lidé, kteří zažili sexuální obtěžování, měli pocit, že to prostě patří k průmyslu. A museli se s tím smířit. Poté, co začalo hnutí MeToo, je mnohem větší pravděpodobnost, že lidé podobnou zkušenost nahlásí,“ vysvětluje Kim Mastersová.

Ani nová opatření ale podhoubí pro sexuální obtěžování zcela nezničila a nezmizelo ani nerovné zacházení ve filmovém průmyslu.

„Před šesti lety byl náš průmysl nucen vyrovnat se se svými selháními a zneužíváním. Přestože jsme v tomto odvětví v uplynulých letech zaznamenali zlepšení, nelze popřít, že diskriminace, obtěžování a další pochybení jsou stále rozšířené,“ poznamenala podle serveru Variety generální ředitelka organizace Women In Film Kirsten Schafferová.

Podle nejnovějšího průzkumu této organizace se 59 procent respondentů shodlo na tom, že se kultura sexuálního zneužívání, obtěžování a nevhodného chování na hollywoodských pracovištích za rok od vydání páté výroční zprávy #MeToo v září 2022 zlepšila. Zároveň ale 46,2 procenta respondentů uvedlo, že oni nebo někdo, koho znají, zažili v posledním roce zneužívání nebo nevhodné chování při práci v zábavním průmyslu.

„Stále ovšem existují lidé, kteří se bojí, že pokud něco podobného nahlásí, poškodí to jejich kariéru. Nejbezpečnějším prostředníkem pro ně paradoxně nejsou samotní zaměstnavatelé, ale média,“ říká Mastersová.

„Předpokládalo se, že v průmyslu vzniknou nějaká všeobecná pravidla a instituce. Ukázalo se, že je to ale velmi obtížné. A ačkoliv nějaké změny proběhly, stále chybí systémovější snaha o zlepšení situace,“ dodala novinářka.

Hnutí nicméně zasáhlo zejména ve Spojených státech i do oblastí, kde stávající politika a právní předpisy z hlediska ochrany přeživších selhávají. Šest let po #MeToo přijalo 24 amerických států více než 80 zákonů proti obtěžování na pracovišti, vyplývá ze zprávy Národního centra pro ženská práva (NWLC).

„Někteří lidé sice mohou namítat, že #MeToo je mrtvé nebo že už není potřeba, ale pravdou je, že změny v jakémkoli společenském hnutí jsou pomalé, nelineární a neprobíhají najednou. Je zřejmé, že sexuální obtěžování není jen individuálním problémem, ale také systémovým problémem. Vyžaduje ochranu v podobě zákonů, které by pomohly zabránit tomu, aby k němu vůbec docházelo, nebo zavést lepší struktury pro vytvoření odpovědnosti,“ napsala ve svém komentáři pro časopis Forbes novinářka zabývající se nerovnostmi Holly Corbettová.

Ačkoliv se tedy společenské hnutí propsalo svým způsobem i do veřejné debaty, za více než šest let od svého největšího rozmachu ztrácí podle některých na síle a v celé společnosti se nijak zvlášť nepropsalo.

Například v průzkumu organizace UN Women spadající pod OSN z roku 2021, kterého se zúčastnilo tisíc žen ve Velké Británii, 71 procent všech respondentek a 97 procent žen ve věku 18-24 let uvedlo, že zažily nějakou formu sexuálního obtěžování nebo zneužívání na veřejném místě. Ve stejném průzkumu 96 procent respondentek uvedlo, že obtěžování, kterému čelily, nenahlásily, protože si myslely, že to nic nezmění.