Nová krev podle Zelenského: Kariérní diplomat, který má blízko k vlivnému hráči

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Cílem největší politické rošády na Ukrajině od začátku ruské invaze je podle prezidenta Volodymyra Zelenského klást „poněkud jiný důraz“ v domácí a zahraniční politice. Mluvil také o potřebě „nové energie“.

Končící ministr zahraničí Dmytro Kuleba je jednou z nejznámějších tváří Ukrajiny na mezinárodní scéně a ve funkci je přes čtyři roky. Argument vládních poslanců a politických analytiků blízkých prezidentovi, že za jeho koncem je právě snaha získat novou krev, proto může dávat smysl.

Z ukrajinské opozice ale zaznívá, že prezident chce centralizovat moc do svých rukou. Kuleba totiž podle interních informací nebyl zcela „jeho“ člověk. Jeden z bývalých vysoce postavených ukrajinských zástupců, se kterým mluvili novináři serveru Politico, si myslí, že byl Kuleba sesazen kvůli rozporu s mocným šéfem Zelenského kanceláře Andrijem Jermakem.

„Všichni věděli, že jsou v konfliktu. Jednou jsem byl dokonce svědkem takové epizody,“ říká s tím, že prezidentův tým zřejmě Kulebovi, který si vydobyl na mezinárodní půdě vlivnou pozici, plně nedůvěřoval, a proto se ho raději rozhodl odstavit.

Zdroj serveru The Kyiv Independent, který má mít blízko prezidentské kanceláři, tvrdí, že Kuleba sám „chtěl odejít“. „Musel být velmi unavený a potřebuje alespoň krátkou pauzu,“ myslí si pak ukrajinský profesor a expert na mezinárodní vztahy Volodymyr Dubovyk, kterého oslovily Seznam Zprávy.

Novou krví podle představ Zelenského je dosavadní Kulebův první náměstek Andrij Sybiha. O jeho jmenování do funkce mluvil už ve středu v ukrajinském parlamentu představitel Zelenského strany David Arachamija, ve čtvrtek Zelenskyj požádal poslance o jeho schválení.

„Je to poměrně očekávaná volba,“ okomentoval střídání ve vládě v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinský reportér a politický analytik Sergej Sydorenko, který je spoluzakladatelem serveru Evropská pravda.

Devětačtyřicetiletý Sybiha je ukrajinský seniorní diplomat. Než letos v dubnu nastoupil na pozici Kulebova náměstka, působil od roku 2021 v Zelenského administrativě. Zastával funkci zástupce zmíněného šéfa prezidentské kanceláře Jermaka a dohlížel na zahraniční politiku a strategická partnerství.

Jermak je v ukrajinské politice známý jako mocný hráč, jehož vliv přesahuje i některé ministry. V souvislosti s Kulebou agentura Bloomberg připomíná, že ho Jermak často zastiňoval v zahraniční politice, například v otázkách bilaterálních bezpečnostních záruk a hledání podpory ze strany globálního Jihu.

Sybiha sbíral diplomatické zkušenosti už před válkou. V letech 2016 až 2021 byl velvyslancem v Turecku. Působil také na ambasádě v Polsku, které patří k jedněm z nejhlasitějších podporovatelů Ukrajiny.

„Je to respektovaný kariérní diplomat. Není to člověk jenom s politickým backgroundem. Uvidíme, jak se s tím vypořádá. Rozhodně bych ale nebil na poplach, že se děje něco špatného,“ podotkl Sydorenko.

Analytici neočekávají, že by výměna ministrů vedla ke změně v ukrajinské zahraniční politice. Znovu přitom připomínají, že ministerstvo zahraničí hraje v dobách války s Ruskem často v zahraničněpolitických otázkách druhé housle, důležitější jsou lidé přímo z prezidentské kanceláře, jako Jermak.

Jak upozorňují ukrajinská média, pochybnosti vyvolalo zejména načasování změn ve vládě. Ukrajina v poslední době čelí zintenzivněným útokům na energetickou infrastrukturu a připravuje se na nadcházející zimu, která, jak si politické vedení i běžní obyvatelé uvědomují, nebude snadná.

Ukrajina je také pod silným ruským tlakem na frontě. Navzdory úspěchu ukrajinské ofenzivy do ruské Kurské oblasti Moskva ve větší míře nestahuje jednotky z části fronty, na které jí nejvíc záleží. Ruské síly tak dál postupují Donbasem, kde hrozí pád strategicky důležitých měst.

Do čela ukrajinské diplomacie tak Sybiha nastupuje v nelehkou chvíli. Země na mezinárodní scéně momentálně usiluje o to, aby jí Západ umožnil údery západními zbraněmi hlouběji v ruském území.

Podle ukrajinské poslankyně Kiry Rudik jde o otázku přežití a Ukrajina musí maximálně usilovat o to, aby spojence přesvědčila k uvolnění restrikcí na použití západních zbraní.„Pro nás všechny je tohle jedním z hlavních cílů," uvedla v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy a spojencům vzkázala, aby Ukrajině dovolili „používat (zbraně) moudře a ochránit všechny“.

Další výzvou pro Sybihu budou zřejmě jednání o dalších dodávkách zbraní na Ukrajinu. Z některých zemí, například Polska, přicházejí zprávy o tom, že v podstatě nemají, kde brát, a mluví se o chystaném útlumu vojenské pomoci.