Článek
V noci na úterý spustila ruská armáda na území Ukrajiny další velkou ofenzívu, tentokrát má však její pozornost východ země. Ruské síly již dobyly zhruba osmnáctitisícové město Kreminna v Luhanské oblasti a podle tamního gubernátora Serhije Hajdaje armáda nepřítele útočí ze všech stran. Ruské útoky již podle všeho probíhají po celé délce východoukrajinské frontové linie.
Za další fázi „speciální vojenské operace“, která má za úkol „osvobození“ dvou separatistických lidových republik, již nejnovější dění označil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Jsem si jistý, že půjde o velmi důležitý okamžik celé operace,“ pronesl politik v rozhovoru s India Today.
„O další fázi se bezesporu jedná, po prohlášení ruského generálního štábu na konci března a stažení ruských vojsk ze severu Ukrajiny bylo zřejmé, že se ruské snahy napnou především tímto směrem a Donbas se skutečně stane hlavním bojištěm následujících týdnů,“ potvrdil pro Seznam Zprávy také výzkumný pracovník Institutu politologických studií FSV UK Michal Smetana.
Dlouho očekávaný důsledek ruského neúspěchu
Koncem minulého měsíce Rusko snížilo svou vojenskou aktivitu v okolí Kyjeva, Černihivu a Sum. Ruští představitelé již tehdy také nezapomněli připomínat, že „osvobození“ Donbasu pro ně vždy bylo cílem číslo jedna. Jak ale upozorňovali bezpečnostní experti, důvodem ke změně strategie byly nejspíše dosavadní vojenské neúspěchy ruské strany.
„Pro ruskou armádu bylo klíčové dobytí města Izjum, odkud se bude dále snažit vést hlavní ofenzivní operace, především směrem na Slovjansk. Současně s tím se Rusko pokoušelo v posledních týdnech dobýt Mariupol a uvolnit si tak síly k postupu na sever od města, což se ale dodnes nepodařilo a zbytky obránců města stále vážou část ruských jednotek ve městě,“ uvedl dále Smetana.
Po reorganizaci jednotek a jejich přesunutí na východ Ukrajiny si Rusko v mnoha ohledech usnadnilo situaci. Jeho armáda nyní bude schopná soustředit své síly na mnohem menším území a dostane šanci poučit se z řady dřívějších taktických chyb. Jak ale upozorňuje český odborník, i nadále se bude potýkat s nízkou bojovou morálkou a nedostatkem lidských zdrojů.
Povolat posily, nebo posílit morálku?
Bez všeobecné mobilizace ovšem Rusko druhý zmíněný faktor nejspíše nebude schopné zásadním způsobem změnit. V případě jejího zavedení zase úřady pravděpodobně nevyřeší problém s morálkou.
Již delší dobu navíc část Rusů dává najevo obavy kvůli nasazování ruských branců na Ukrajině, které ještě posílily jarní odvody do armády zahájené na začátku dubna. Ostatně i na potopeném křižníku Moskva podle všeho působili i vojáci plnící základní vojenskou službu.
Na donbaské frontě má Ukrajina kvůli separatistům dlouhodobě vázané početné a velmi zkušené jednotky. Podle Smetany se navíc dá očekávat, že dojde k jejich dalšímu posílení jednotkami, které před útočícím Ruskem bránily nyní relativně klidný sever Ukrajiny.
Cílem ruské armády teď pravděpodobně je obklíčení či vytlačení ukrajinských jednotek rozmístěných na Donbase a dobytí celého území Doněcké a Luhanské oblasti v jejich administrativních hranicích z roku 2014.
„Následně by mohlo přijít vyhlášení úspěšného ukončení dané fáze operace, po kterém bude následovat buď snaha o uzavření dohody o příměří, rozšíření bojových operací nad rámec Donbasu, nebo táhlý ozbrojený konflikt připomínající situaci na východní Ukrajině mezi roky 2014 a 2022,“ zhodnotil situaci Smetana. Výsledek celé akce se však dá v tuto chvíli jen velmi těžko odhadovat.
„Bezesporu se jedná o výrazně realističtější politické zadání, než bylo dobytí Kyjeva a změna vlády na Ukrajině a zahraničně-politické orientace státu. Nicméně i tak bude velmi záležet na ukrajinské schopnosti efektivně využít dodávek zbraní ze Západu, bránit se a následně vést úspěšnou protiofenzívu proti ruským a povstaleckým jednotkám,“ domnívá se analytik.
