Článek
Írán v rozhovorech o dohodě o svém jaderném programu ustoupil od svých předchozích klíčových požadavků. S odvoláním na nejmenovaného amerického představitele o tom informovala agentura Reuters. Íránci podle tohoto zdroje netrvají na tom, aby zahraniční inspektoři ukončili část kontrol íránských jaderných aktivit.
Evropská unie, která je zprostředkovatelem mezinárodních rozhovorů o udržení dohody z roku 2015 označované zkratkou JCPOA, zaslala zúčastněným návrh konečného znění nové dohody. Podle dnešního vyjádření šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella většina účastníků jednání s návrhy EU souhlasí.
„Většina souhlasí, ale stále nemám odpověď USA. Doufáme, že ji dostaneme tento týden,“ řekl Borrell v rozhovoru se španělskou televizí TVE. Írán podle něj požádal o několik změn, které nebyly zveřejněny. Borrell v pondělí íránské požadavky označil za rozumné.
Dohoda z roku 2015 umožnila zrušení protiíránských sankcí výměnou za zpomalení íránského jaderného programu, o jehož účelu panují stále pochyby. Nevylučuje se, že Írán usiluje o jadernou zbraň, což ovšem Teherán popírá.
USA od dohody v roce 2018 odstoupily a nedodržuje ji už ani Írán. Před 16 měsíci začala vyjednávání o návratu k JCPOA, přičemž postoje USA a Íránu byly hlavní překážkou úspěšného ukončení jednání.
Írán a útok na Salmana Rushdieho
Podle zdroje Reuters Teherán ustoupil od svých hlavních požadavků. „Minulý týden se vrátili (Íránci) a vzdali se toho hlavního, co bránilo dohodě. Myslím, že překročili Rubikon a přijali možnost návratu k dohodě za podmínek, které může (americký) prezident (Joe) Biden přijmout. Jsme-li dnes blíž, pak proto, že se pohnul Írán. Ustoupili v tom, co od začátku hájili,“ sdělil zdroj Reuters.
Podle něj Írán zmírnil svůj postoj k tomu, aby USA vyjmuly íránské revoluční gardy ze seznamu zahraničních teroristických organizací. „Řekli jsme, že to za žádných okolností neuděláme, ale oni dále naléhali. Před měsícem v této klíčové otázce začali postoj zmírňovat. Řekli, že gardy mohou na seznamu zůstat, ale musí z něj být odstraněny společnosti na ně napojené, ale my jsme to odmítli,“ citoval svůj zdroj Reuters.
Původně Írán také žádal, aby Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zastavila vyšetřování původu dosud neobjasněných stop uranu v íránských provozech. „Írán chtěl záruku, že MAAE všechna tato vyšetřování zastaví, my jsme sdělili, že na to nikdy nepřistoupíme,“ uvedl zdroj Reuters.
Rada guvernérů MAAE v červencové rezoluci kritizovala Írán za to, že neobjasnil původ stop uranu ve třech původně neohlášených zařízeních.
„Studujeme íránskou odpověď (na návrh EU) a brzo se vyjádříme,“ uvedl zdroj Reutes.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price ale mírnil optimismus. Řekl, že nemůže zaručit, že se podaří dospět k dohodě. „Dohoda je teď blíž, než byla před dvěma týdny, ale výsledek těchto rozhovorů je nejistý, dokud existují názorové rozdíly,“ řekl.
„Pracujeme, jak rychle můžeme, nejmetodičtěji, jak dokážeme, a tak pečlivě, jak dokážeme, abychom zajistili, že naše odpověď bude kompletní,“ dodal Price.
Pokud se USA k dohodě vrátí, budou muset zrušit část sankcí, které od roku 2018 proti Íránu obnovily. Washington ale tvrdí, že návrat k JCPOA je důležitý, aby se předešlo jaderné krizi na Blízkém východě. „Pokud se dohodneme, některé sankce zrušíme, ale Írán musí svůj jaderný program změnit,“ sdělil zdroj Reuters.
Podle zdrojů agentury by Írán nesměl mít zásoby uranu obohaceného na 20 a 60 procent, jaké má nyní, a musel by z provozu vyřadit výkonné odstředivky na obohacování.
