Nová čínská základna v Pacifiku? Proti tomu zasáhneme, varují USA

Spojené státy ještě přisadily k varovné rétorice, kterou už několik týdnů směřují do Pacifiku a východní Asie. „Bezpečnostní“ dohoda mezi Šalomounovými ostrovy a Čínou je jim už dlouho trnem v oku.

Američané se stejně jako Austrálie a Nový Zéland obávají, že ujednání povede ke stavbě čínské vojenské základny na souostroví. „Austrálie a Nový Zéland to vidí jako naprostou změnu rovnováhy v Pacifiku a hrozbu pro svou existenci,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy novinář Tomáš Etzler.

Premiér ostrovů Manasseh Sogavare opakovaně ujišťoval, že dohoda nepovede ke vzniku žádné základny, a podobně se vyjádřila i Čína. Americké obavy tím ale nerozptýlili. Do Pacifiku minulý týden dorazila z Washingtonu delegace v čele se zástupcem náměstka amerického ministra zahraničí, který má na starosti východní Asii a Pacifik, Danielem Kritenbrinkem.

Diplomat prý tlumočil premiérovi Šalomounových ostrovů americké obavy během hodinu a půl dlouhé „konstruktivní a upřímné“ schůzky.

„Premiér Sogavare naznačil, že z pohledu Šalomounových ostrovů má dohoda čistě domácí dopady. Dali jsme jasně najevo, že to potenciálně bude mít bezpečnostní dopady i na region, nejenom pro nás, ale i pro naše spojence a partnery v regionu,“ prohlásil Kritenbrink podle listu The Guardian.

Spojené státy by v případě zřízení čínské základny musely jednat, dal diplomat na srozuměnou. „Měli bychom závažné obavy a přirozeně bychom na ně museli reagovat,“ prohlásil v úterý s tím, že Američané „samozřejmě respektují“ suverenitu ostrovů.

Jak by taková odpověď vypadala, už Kritenbrink nechtěl upřesnit. „Nebudu spekulovat. Nejsem v pozici, ze které bych mohl mluvit o tom, co Spojené státy v takové situaci udělají nebo neudělají,“ řekl.

Na otázku, jestli může vyloučit americký vojenský zásah proti Šalomounovým ostrovům a jestli mu nevadí australský komentář, že zřízení základny je pro Canberru „červenou čárou“, odpověděl: „Nemám co dodat k tomu, co už jsem řekl.“ Američané každopádně budou situaci dál bedlivě sledovat.

I Austrálie tento týden zostřila rétoriku, když ministr obrany Peter Dutton v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině a čínskou rozpínavostí v Pacifiku řekl, že „jediný způsob, jak můžete zachovat mír, je připravit se na válku“. Vicepremiér Barnaby Joyce pak varoval Šalomounovy ostrovy, že „pokud si do země pozvou totalitní režim, samozřejmě to bude mít vliv na jejich suverenitu“.

Možná bezpečnostní hrozba ze strany 2 tisíce kilometrů vzdáleného souseda se stala jedním z hlavních témat kampaně před volbami, které Austrálii čekají už za necelý měsíc. Opozice tlačí na vládu premiéra Scotta Morrisona kvůli tomu, že neudělala víc, aby dohodě zabránila.

Přesné znění dohody mezi Šalomounovými ostrovy a Čínou zůstává tajné, a to navzdory výzvám ostrovní opozice. Tamní premiér dal najevo, že bude obsah s třetími stranami sdílet jedině, pokud k tomu dostane svolení Pekingu. Dohodu ale označuje jen za doplněk obdobné smlouvy uzavřené s Austrálií, která umožňuje například přítomnost australských policistů v hlavním městě Honiaře.

Nejistota ještě zvyšuje obavy Američanů a jejich spojenců. „Jaké jsou přesně motivace k té dohodě? Jaké jsou čínské cíle?“ ptal se Kritenbrink.

Návrh dohody už na konci března unikl na internet. A vyplývalo z něj, že by dokument fakticky otevřel dveře do tichomořského ostrovního státu čínským vojákům i námořním válečným lodím. Mimo jiné by Čína měla mít možnost v celé řadě případů na ostrovy vysílat policii, ozbrojené síly, vojenský personál a další donucovací orgány.

Minulý týden pak Peking potvrdil spolupráci s Honiarou „na udržování sociálního pořádku, ochraně bezpečnosti lidí, pomoci v boji proti přírodním katastrofám a pomoci při zajišťování národní bezpečnosti“.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin tehdy dodal, že spolupráce bude „transparentní a nepostihne žádnou třetí stranu“. Americkou snahu o torpédování dohody označil za „záměrné pokusy o nafouknutí napětí a mobilizaci konkurenčních táborů odsouzené k neúspěchu“.

Dosud není příliš jasné, co přesně jedna či druhá strana dohodou získá. „Čína i Šalomounovy ostrovy původně tvrdily, že půjde čistě o policejní spolupráci. Příliš nechápu, na co by měla Čína tak daleko od svých břehů na nějakém ostrově jen svou policii,“ uvedl Etzler a připomněl, že Číňané před nedávnem dodali Šalomounovým ostrovům makety policejních zbraní, na kterých už cvičí místní policisté.

Díky úniku části dokumentu přímo z ostrovního parlamentu se však ukázalo, že spolupráce bude daleko širší a umožňovala by čínským plavidlům přebývat v hlubokomořském přístavu, kde mohou být i těžkotonážní lodě.

„Šalomounovy ostrovy přitom celkem nedávno požádaly Austrálii o vybudování námořní základny. Australané to odmítli s tím, že by to bylo strategicky nediplomatické, protože mají tutéž dohodu s Papuou Novou Guineou, která leží kousek vedle,“ připomíná Etzler.

„Nediplomatického“ kroku se však Čína nezdráhala. S Austrálií už několik let bojuje ekonomicky. „Čína napřed bojkotovala australské víno, pak uhlí, na což pak sama strašně doplatila. Ty vztahy nejsou vůbec dobré. Austrálie má z rostoucí asertivity a armády Číny pochopitelně strach. A řekla explicitně, že nemá zájem o to, aby necelých 2 tisíce kilometrů od jejích břehů stála čínská základna,“ řekl v rozhovoru Tomáš Etzler.

„Je to diplomatická bitva Austrálie a Nového Zélandu proti Číně. I Spojené státy během posledních pár týdnů oznámily, že na Šalomounových ostrovech otevřou velvyslanectví. Sledujeme geopolitickou bitvu o západní Pacifik v přímém přenosu,“ dodal.

A zmíněnou Papuu Novou Guineu se teď v této bitvě snaží „využít“ i Spojené státy. Kritenbrinkova delegace zavítala i tam a má zájem o rozšíření bezpečnostní spolupráce s touto zemí. Připravuje proto další jednání.