Článek
Norsko se stává pro pašeráky drog vstupní branou do Evropy. Každý týden projdou přístavem v Oslu tisíce kontejnerů, přičemž nejméně sto z nich převáží banány hlavně z Ekvádoru a Kostariky. Právě v tomto přístavu celníci bojují s takzvanou „kokainovou tsunami“, která zasáhla Evropu, informuje britský deník The Guardian.
Ačkoliv se norský celní úřad snaží kontrolovat lodě připlouvající do přístavu, celou situaci komplikuje nedostatečný počet zaměstnanců a vybavení.
Podle listu mají ke kontrole kontejnerů k dispozici pouze jeden mobilní skener, který dokáže analyzovat celý kontejner najednou. Musí se o něj navíc dělit s dalšími dvěma přístavy. Když není k dispozici, musí celníci použít ruční skenery, které podle nich nejsou tak účinné.
V zemi proto panují obavy, že v důsledku zpřísňování hraničních kontrol na území Evropské unie využijí pašeráci Norsko coby zemi mimo EU k přesunu drog do Evropy. Vzhledem k nedostatkům by se nemuselo podařit většinu zásilek odhalit.
V loňském roce zadržely norské celní úřady 1847 drogových zásilek, což je víc než v předešlých deseti letech dohromady.
Zátah na pašeráky drog
Na jihu Francie četníci zajistili více než milion tablet extáze. Objemově zásilka odpovídá zhruba dvěma třetinám této drogy zabavené ve Francii za celý rok 2022.
Například v březnu loňského roku ve skladu banánů na předměstí Osla Groruddalen zabavily přibližně 800 kilogramů kokainu, což překonalo dosavadní rekord. O několik týdnů později se na stejném místě našlo dalších 900 kilogramů kokainu a v červenci dalších 600.
Generální ředitel norské celní správy uvedl, že pašeráci neustále mění metody. Podle něj je proto nezbytné na hrozbu reagovat široce a dynamicky. „Pokud se budeme soustředit pouze na jedno místo, pašeráci se zkrátka přesunou jinam,“ dodal Oystein Bormer.
Podle vedoucí norského odborového svazu celníků Karin Tanderové Schaugové využívaly gangy k přepravě drog například méně střeženou pozemní hranici mezi Švédskem a Norskem za použití sněžných skútrů a saní. Navrhuje proto posílit ostrahu i tam.
Na nedostatečný počet zaměstnanců a vybavení upozornil také vedoucí nákladní sekce norské celní správy Per Olav Sonju. I v situaci, kdy mají k dispozici velký skener, se stává, že zase na místě není dost lidí, kteří by ho mohli obsloužit. Kontejner je totiž nejdříve zapotřebí zvednout, a až poté ho umístit na skener. „Kontejnerů je příliš mnoho na to, aby se to dalo dělat pořád,“ uvedl.
Starostka norské metropole již ke konci července uvedla, že z města se stává pro zločinecké gangy preferovaný přístav do Evropy. Podle ní není přístav dobře střežený.
Norská vláda v revidovaném rozpočtu na rok 2024 vyčlenila 118 milionů norských korun (přes 250 milionů českých korun) na posílení práce celních orgánů v boji proti pašování drog. V rozpočtu na rok 2025 se tato částka zvýší na více než 200 milionů norských korun (přes 430 milionů českých korun), dodává The Guardian.
