Článek
Laureátem 105. ročníku Nobelovy ceny za mír se stala japonská organizace Nihon Hidankyo, která bojuje proti jaderným zbraním. V norské metropoli Oslo to oznámil Nobelův výbor.
„Toto místní hnutí lidí, kteří přežili atomovou bombu z Hirošimy a Nagasaki, známé také jako Hibakuša, získává cenu míru za své úsilí o vytvoření světa bez jaderných zbraní a za to, že prostřednictvím svědectví prokázalo, že jaderné zbraně již nikdy nesmí být použity,“ stojí ve zdůvodnění ocenění.
Hnutí, které přeživší založili 10 let po svržení atomových bomb, přineslo tisíce svědectví a příbehů, vydalo rezoluce a veřejné výzvy a každoročně také vysílalo delegace do Organizace spojených národů a na různé mírové konference, aby světu připomnělo potřebu jaderného odzbrojení.
Osudy těch, kteří přežili peklo Hirošimy a Nagasaki, byly dlouho utajovány a opomíjeny, poznamenal Nobelův výbor. V reakci na události ze srpna 1945 později vzniklo i celosvětové hnutí, jehož členové neúnavně pracovali na zvyšování povědomí o katastrofálních humanitárních důsledcích použití jaderných zbraní.
Stigmatizace použití jaderných zbraní
Svědectví lidí ze zasažených japonských měst posléze přispělo k šíření dnes uznávané mezinárodní normy, která stigmatizovala použití jaderných zbraní jako morálně nepřijatelné.
Nobelův výbor práci japonské organizace vyzdvihl v době, kdy se svět opět ocitl pod tlakem využití jaderných zbraní.
Jaderné mocnosti modernizují a vylepšují svůj arzenál a nebezpečí použití jaderných zbraní v probíhajících válkách eskaluje. Právě proto se nyní porota rozhodla připomenout zkázu, kterou podobné zbraně způsobily před necelými 80 lety.
Jde o letošní pátou udělenou Nobelovu cenu. Jak připomněla ČTK, na rozdíl od vědeckých cen udělených v uplynulých dnech ji nepředává Královská švédská akademie věd, nýbrž pětičlenný Nobelův výbor složený z norských politiků a dalších osobností.
Loni ocenění dostala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová za svůj boj za práva Íránek. Letos Nobelův výbor vybíral z takřka 300 nominovaných. Byly mezi nimi politické osobnosti jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, humanitární organizace nebo také Mezinárodní soudní dvůr (ICJ).
Nobelovy ceny 2024 na Seznam Zprávách
Nobelova ceny za fyziologii a lékařství
Původní zpráva: Laureáty se stali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun, a to za objev microRNA, velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA). MicroRNA „hrají klíčovou roli v genové regulaci“.
Pohled experta: O jak významný počin jde, pro Seznam Zprávy popsal Pavel Martásek, vědecký ředitel výzkumného centra Biocev. Udělená cena je podle něj příkladem toho, že háďátko obecné z kmene hlístice, které se skládá z přibližně 1000 buněk, pomáhá odkrývat základní tajemství o tom, jak funguje lidské tělo.
Nobelova cena za fyziku
Původní zpráva: Cenu získali John J. Hopfield a Geoffrey E. Hinton, kteří podle Královské švédské akademie věd položili základy současného „mocného strojového učení“ s umělými neuronovými sítěmi a přispěli tak k rozvoji umělé inteligence.
Nobelova cena za chemii
Původní zpráva: David Baker dokázal vytvořit nové proteiny. Jeho objevy využívá farmaceutický průmysl i výrobci nanomateriálů. Demis Hassabis a John Jumper v roce 2020 vytvořili model, který umí předvídat strukturu všech proteinů.
Pohled experta: Přijít na způsob, jak poměrně spolehlivě předpovědět 3D struktury proteinů z pořadí jejich aminokyselin, trvalo vědcům i přes nemalé úsilí více než 50 let, připomněl pro Seznam Zprávy vedoucí laboratoře evoluce makromolekulárních komplexů Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR Ondřej Gahura.
Nobelova cena za literaturu
Původní zpráva: „Za její intenzivní, poetickou prózu, která se konfrontuje s historickými traumaty a odhaluje křehkost života.“ Švédská akademie jmenovala laureátkou Nobelovy ceny za literaturu jihokorejskou spisovatelku Han Kang.
