Článek
Nobelovský týden odstartoval udělením ceny za fyziologii a lékařství pro vědce z USA a Maďarska - Drewa Weissmana a Katalin Karikóovou.
„Objevy obou laureátů Nobelovy ceny byly klíčové pro vývoj účinných mRNA vakcín proti covidu-19 během pandemie, která začala na začátku roku 2020,“ hlásá o nových laureátech oficiální web Nobelovy ceny.
„Svými převratnými objevy, které zásadně změnily naše chápání interakce mRNA s naším imunitním systémem, přispěli laureáti k bezprecedentnímu tempu vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době,“ dodává text o úspěšné dvojici vědců.
Katalin Karikóová se narodila v roce 1955 v maďarském městě Szolnok a je historicky třináctou ženou, která Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala. Drew Weissman se narodil v roce 1959 v Lexingtonu ve státě Massachusetts v USA.
Minulý rok cena zůstala doma ve Švédsku, když ji získal tamní biolog Svante Pääbo za objevy týkající se vyhynulých předků a příbuzných moderního člověka. Sedmašedesátiletý vědec totiž například sekvenoval genomy neandertálců a přispěl tím k objevu do té doby zcela neznámého druhu denisovanů.
The discoveries by Katalin Karikó and Drew Weissman – awarded the 2023 #NobelPrize in Physiology or Medicine – were critical for developing effective mRNA vaccines against COVID-19 during the pandemic that began in early 2020.
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 2, 2023
Through their groundbreaking findings, this year’s… pic.twitter.com/LCdXLnOQMI
Nobelovy ceny jsou udělovány každoročně od roku 1901 za zásadní výzkumy, objevy či přínosy lidské společnosti. Vznikly díky Alfredu Nobelovi, „otci dynamitu“, který ve své poslední vůli kromě jejich zřízení také výslovně určil instituce, které budou za ceny zodpovědné. Ta za fyziologii a lékařství připadla švédskému Institutu Karolinska.
Nobelových cen za medicínu bylo s tou letošní uděleno už 114, přičemž převážnou většinu získali muži - laureátek bylo až dosud pouze 12. Mezi dosud oceněné výzkumy patří kromě již výše zmíněných například objev inzulínu nebo rozvoj v oblasti umělého oplodnění. Nikdo pak - na rozdíl od ostatních kategorií - cenu nezískal více než jednou.
O loňském laureátovi Nobelovy ceny za medicínu
Bádání, za které švédský biolog Svante Pääbo loni získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, trvalo desítky let. Karolinský institut mu ji udělil za objevy týkající se vyhynulých předků a příbuzných moderního člověka.
Ceny se tradičně předávají až dva měsíce po jejich vyhlášení, a to 10. prosince na počest zakladatele Alfreda Nobela, který tentýž den v roce 1896 zemřel. Kromě medaile, diplomu a certifikátu je součástí každé ceny i finanční odměna – letos 11 milionů švédských korun (23,2 milionu českých korun).
V úterý bude nobelovský týden pokračovat vyhlášením ceny za fyziku, následovat budou chemie, literatura a mír. Jako poslední se každý rok vyhlašuje cena za ekonomii, kterou Královská švédská akademie věd oznámí v pondělí 9. října.
