Nobelovu cenu za chemii dostali objevitelé kvantových teček

Královská švédská akademie věd ocenila Nobelovou cenou za chemii objevitele polovodičových nanokrystalů nazývaných kvantové tečky. Tyto „drobné částice s jedinečnými vlastnostmi“ podle akademiků v dnešním světě například šíří světlo z televizních obrazovek a displejů nebo navádí chirurgy při odstraňování nádorových tkání.

Pro praktické využití těchto nanokrystalů je klíčová zejména jejich fluorescence. Tou disponují díky jejich drobnosti, která jim propůjčuje zvláštní kvantové vlastnosti. Nanokrystaly mají průměr jen v řádech jednotek nanometrů (miliontin milimetrů). Podle titěrných rozdílů v jejich velikosti se liší barva, kterou začnou zářit, když se jim dodá energie. Menší z nich mají podle BBC modrou a větší žlutou a červenou barvu.

„Kvantové tečky mají mnoho fascinujících vlastností. Důležité je, že mají různé barvy v závislosti na své velikosti,“ řekl k letošní ceně předseda Nobelova výboru pro chemii Johan Aqvist.

Vědci už dlouho před samotným objevem podle akademie věděli, že teoreticky by v nanočásticích mělo docházet ke kvantovým efektům závislým na velikosti, ale většina z nich nevěřila, že to někdy půjde využít k praktickým účelům.

Na začátku objevu byl podle akademie Jekimov, který v 80. letech ukázal, že nanočástice chloridu měďnatého podle velikosti skrze kvantové efekty ovlivňovaly barvu skla. Po několika letech na něj navázal Louis Brus, který tyto kvantové efekty poprvé ukázal v částicích v kapalině. Moungi Bawendi pak v 90. letech „revolucionizoval chemickou produkci kvantových teček“ a zvýšil jejich kvalitu natolik, že byly připraveny k praktickému využití.

Laureáti byli letos kuriózně známí už hodiny před oficiálním oznámením. Podle švédských médií totiž Nobelův výbor odeslal do redakcí tiskovou zprávu se jmény oceněných dřív. Aqvist později potvrdil agentuře Reuters, že se tak stalo omylem.

S cenou se i letos pojí finanční odměna ve výši 11 milionů švédských korun (23 milionů českých korun).