Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nobelovu cenu za fyziku získali John J. Hopfield a Geoffrey E. Hinton. Oznámila to v úterý Královská švédská akademie věd. Podle ní položili základy současného „mocného strojového učení“ s umělými neuronovými sítěmi a přispěli tak k rozvoji umělé inteligence.
Američan Hopfield působí na Princentonské unvierzitě, je mu 91 let. 76letý britsko-kanadský vědec Hinton pracuje na University of Toronto. Na svých průlomových objevech podle akademie pracovali už od 80. let minulého století.
Hopfield podle Nobelova výboru vytvořil „strukturu, která dokáže uskladnit a přestavět informaci“. Hinton pak přišel s metodou, která dokáže nezávisle objevovat v datech vlastnosti, která se stala důležitou pro v současnosti používané velké umělé neuronové sítě.
„Ačkoli počítače neumí myslet, stroje v současnosti dokážou napodobovat funkce, jako jsou paměť a učení. Letošní laureáti v oboru fyziky to pomohli umožnit. S použitím základních konceptů a metod z fyziky vyvinuli technologie, které využívají struktury v sítích ke zpracování informací,“ doplňuje švédská akademie ve svém prohlášení.
Jak funguje neuronová síť
Strojové učení funguje na principu analýzy velkého množství dat a umožňuje tak nový přístup k řešení problému. Počítačové programy jsou sadou instrukcí a podle těchto instrukcí zpracovávají předložená data. Strojové učení sice také běží pomocí následování instrukcí, tvorba těchto instrukcí ale probíhá úplně jinak. Než aby programátor počítači napsal veškeré pokyny pro všechny eventuality jednotlivě, tak naprogramuje způsob, kterým se počítač sám učí na „trénovacích“ datech. Trénování probíhá pomocí sítí samostatných programů, tzv. umělých neuronů, proto se systému říká neuronová síť.
Obecně fungují umělé neuronové sítě dlouhým opakováním procesu učení a neustálým laděním ohromného množství parametrů. Ty neurony, které napovídaly správnou možnost, budou posíleny a příště budou hrát v rozhodování větší roli. Čím rozsáhlejší a kvalitnější jsou vstupní data, tím lepší může být výsledek.
Hopfield a Hinton se podělí o ocenění ve výši 11 milionů švédských korun (24,5 milionu českých korun), připomíná ČTK.
Loni ocenění získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Podle Královské švédské akademie věd by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.
Nobelova cena za fyziku je každoročně druhou oznamovanou z pěti původních cen obsažených v závěti Alfreda Nobela. V pondělí švédská akademie oznámila, že cenu za medicínu získali dva američtí vědci za objev microRNA.
Nobelova cena za medicínu 2024
Nobelova cena udělená Victoru Ambrosovi a Garymu Ruvkunovi je příkladem toho, že háďátko obecné z kmene hlístice, které se skládá z přibližně 1000 buněk, pomáhá odkrývat základní tajemství o tom, jak funguje lidské tělo.
Ve středu se svět dozví laureáty ceny za chemii, ve čtvrtek následuje literatura, v pátek mír. Příští pondělí bude oznámena i tzv. Nobelova cena za ekonomii, která ale vznikla později v rozporu s vůlí Alfreda Nobela.
Alfred Nobel a Nobelova cena
- Alfred Nobel (1833–1896) byl mimořádně talentovaný švédský chemik, vynálezce, podnikatel. Mluvil šesti jazyky, první patent získal ve 24 letech.
- V roce 1867 si patentoval objev dynamitu. Jeho cílem bylo vyvinout výbušninu, při jejíž výrobě bude možno bezpečněji zacházet s nitroglycerinem.
- Za svůj život získal 355 patentů.
- Svůj majetek odkázal nadaci, která se měla postarat o každoroční udělování cen za „největší přínosy lidstvu“ v oblastech fyziky, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatury a za mír. V současnosti by Nobelův majetek představoval částku přibližně 150 milionů eur.
- K rozhodnutí sepsat tuto poslední vůli Nobela zřejmě přiměl omyl médií, která napsala jeho nekrolog a nazvala ho „Zemřel obchodník se smrtí“. Ve skutečnosti tehdy zemřel Nobelův bratr.
- Nobelovy ceny jsou předávány každoročně 10. prosince v den výročí Nobelovy smrti.
- Největší spory pravidelně provázejí udělení Nobelovy ceny za literaturu a za mír. Ale například podle akademika Jiřího Drahoše hraje politikaření velkou roli i při udělování cen v exaktních vědeckých oborech.
- Podle Drahoše Jaroslavu Heyrovskému cenu nepřál třeba jeden švédský chemik, jeho přímý konkurent ve výzkumu v oblasti elektrochemie. „Právě on jeho práce kritizoval a způsobil, že nebyl oceněný daleko dřív,“ popisuje Drahoš. „Uvědomil jsem si, že Nobelova cena je sice významná, ale taky je to velké politikum.“