Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nobelovu cenu za chemii získal z poloviny Američan David Baker a z druhé poloviny Demis Hassabis a John M. Jumper působící ve Velké Británii. Oznámila to Královská švédská akademie věd. Ocenila je za výzkum proteinů, které označila za „důmyslný chemický nástroj života“.
„David Baker uspěl s téměř nemožným skutkem vybudovat zcela nové druhy proteinů. Demis Hassabis a John Jumper vyvinuli model umělé inteligence k vyřešení 50 let starého problému: předpovídání komplexních struktur proteinů. Tyto objevy mají obrovský potenciál,“ zdůvodnila jejich ocenění akademie.
Jak v tiskové zprávě uvedla Švédská královská akademie, „proteiny se obecně skládají z 20 různých aminokyselin, které lze popsat jako stavební kameny života“. Davidu Bakerovi se v roce 2003 podařilo pomocí těchto bloků navrhnout nový protein, který se nepodobal žádnému jinému.
Bakerův objev podle švédských akademiků umožnil později vytvářet další proteiny, které se využívají ve farmaceutickém průmyslu, při vývoji vakcín, nanomateriálů a i drobných senzorů.
Nobelovy ceny 2024
Letošní laureáti Nobelových cen jsou oznamováni od 7. do 14. října 2024. Na oznámení se můžete dívat živě na oficiálních stránkách Nobelových cen.
- Nobelova cena za fyziologii a lékařství: 7. října – Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA, která má obrovský význam pro vývoj a funkce mnohobuněčných organismů.
- Nobelova cena za fyziku: 8. října – John Hopfield a Geoffrey Hinton za zásadní objevy, které umožnily rozvoj strojového učení pomocí umělých neuronových sítí.
- Nobelova cena za chemii: 9. října - David Baker, Demis Hassabis a John M. Jumper za výzkum v oblasti proteinů, využitelný při výrobě nanomateriálů či ve farmaceutickém průmyslu, například při vývoji vakcín či při zkoumání rezistence vůči antibiotikům.
- Nobelova cena za literaturu: 10. října - Han Kang „za její intenzivní poetickou prózu, která se vypořádává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.
- Nobelova cena míru: 11. října - japonské uskupení Nihon Hidankyo, které reprezentuje přeživší amerických jaderných útoků na Hirošimu a Nagasaki a šířením příběhů se zasazuje o zrušení jaderných zbraní.
- Nobelova cena za ekonomii: 14. října - Daron Acemoglu, Simon Johnson a James A. Robinson za výzkum vlivu institucí na prosperitu.
Hassabise a Jumpera ocenili za relativně nedávný objev. Teprve v roce 2020 vytvořili model umělé inteligence s názvem AlphaFold2, s jehož pomocí se jim podařilo předpovědět strukturu prakticky všech 200 milionů proteinů, které výzkumníci identifikovali. O něco podobného se odborníci pokoušeli desítky let.
„Od svého průlomu AlphaFold2 používaly více než dva miliony lidí ze 190 zemí. Mezi nesčetnými vědeckými aplikacemi mohou nyní vědci lépe porozumět rezistenci vůči antibiotikům a vytvářet obrazy enzymů, které dokážou rozkládat plasty,“ uvádí Nobelův výbor.
Laureáti si rozdělí také peněžní odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (24,5 milionů českých korun), která se vyplácí z dědictví Alfreda Nobela. Cenu by si měli převzít 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti, na slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu.
Alfred Nobel a Nobelova cena
Nobelova cena s tváří Alfreda Nobela.
- Alfred Nobel (1833–1896) byl mimořádně talentovaný švédský chemik, vynálezce, podnikatel. Mluvil šesti jazyky, první patent získal ve 24 letech.
- V roce 1867 si patentoval objev dynamitu. Jeho cílem bylo vyvinout výbušninu, při jejíž výrobě bude možno bezpečněji zacházet s nitroglycerinem.
- Za svůj život získal 355 patentů.
- Svůj majetek odkázal nadaci, která se měla postarat o každoroční udělování cen za „největší přínosy lidstvu“ v oblastech fyziky, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatury a za mír. V současnosti by Nobelův majetek představoval částku přibližně 150 milionů eur.
- K rozhodnutí sepsat tuto poslední vůli Nobela zřejmě přiměl omyl médií, která napsala jeho nekrolog a nazvala ho „Zemřel obchodník se smrtí“. Ve skutečnosti tehdy zemřel Nobelův bratr.
- Nobelovy ceny jsou předávány každoročně 10. prosince v den výročí Nobelovy smrti.
- Největší spory pravidelně provázejí udělení Nobelovy ceny za literaturu a za mír. Ale například podle akademika Jiřího Drahoše hraje politikaření velkou roli i při udělování cen v exaktních vědeckých oborech.
- Podle Drahoše Jaroslavu Heyrovskému cenu nepřál třeba jeden švédský chemik, jeho přímý konkurent ve výzkumu v oblasti elektrochemie. „Právě on jeho práce kritizoval a způsobil, že nebyl oceněný daleko dřív,“ popisuje Drahoš. „Uvědomil jsem si, že Nobelova cena je sice významná, ale taky je to velké politikum.“
