Článek
Sedmašedesátiletý švédský biolog Svante Pääbo získal Nobelovu cenu za objevy v oblasti lidské evoluce – sekvenoval genomy neandertálců a přispěl k objevu do té doby zcela neznámého druhu denisovanů.
Pääbo svým studiem lidské evoluce také objasnil, že mezi zmiňovanými dnes již dávno vymřelými homininy a druhem Homo sapiens docházelo v období asi před 70 tisíci lety k výměně genů. To má podle Karolinského institutu vliv na fyziologii současných lidí – ovlivňuje to například, jak náš imunitní systém reaguje na infekce. Díky Pääbovi může medicína také lépe pochopit vztahy vztahy mezi onemocněními a evolucí.
Pääbo byl nápadem na využití moderních technologií pro studium DNA neandertálců fascinován už od začátku kariéry, čelil ale obrovským výzvám. DNA během tisíců let mění chemické vlastnosti, degraduje a podléhá kontaminaci. Pääbo se i přesto rozhodl, že vymyslí způsob, jak z takto poškozené DNA získat potřebné informace.
Trvalo mu to desítky let. Na začátku 90. let osekvenoval oblast mitochondriální DNA neandertálce, tedy jen malou část toho, o co usiloval. V roce 2010 to ale dokázal a publikoval první sekvenci genomu neandertálce.
„Svante Pääbo dokázal něco zdánlivě nemožného,“ přiblížil velikost objevu v prohlášení Nobelův výbor.
Podle evolučního genomika Eduarda Kejnovského, který se s oceněným vědcem setkal v roce 2007, Pääbo nepochyboval, že svého cíle dosáhne. „Je to velice moudrý člověk a určitě věřil, že to dokáže. Otázkou bylo, kolik to bude ještě stát času a peněz,“ řekl Seznam Zprávám pracovník Biofyzikálního ústavu AV ČR a přednášející na Masarykově univerzitě.
Sekvenování takzvané ancient DNA, neboli prastaré DNA, se podle Kejnovského dnes stává standardem. V době, kdy se to poprvé povedlo Pääbovi, šlo ale o senzaci. „Kontaminace a fragmentace staré DNA představovala velký problém. Když se to Pääbovi povedlo, začali k němu jezdit lidé z celého světa, aby je to naučil. Je to opravdu velké umění,“ řekl.
Se starou DNA pracují i čeští vědci
Sekvenaci staré DNA zvládají i české laboratoře:
Sekvenaci DNA Pääbův tým mimo jiné provedl i u vzorku nalezeného v Denisově jeskyni v Rusku, načež se zjistilo, že DNA je jedinečná a musí patřit dosud neznámému druhu – svět díky tomu poznal denisovany.
Podle Karolinského institutu švédský vědec svými objevy v podstatě založil zcela novou vědeckou disciplínu – paleogenomiku. „Nalezením genetických rozdílů, které odlišují všechny žijící lidi od vyhynulých homininů, jeho objevy nabízejí základ pro zodpovězení otázky, co z nás dělá lidi,“ uvádí oficiální web.
Pääbovy objevy by samozřejmě nebyly možné bez technologického pokroku, který jde u sekvenování DNA raketovým tempem. „Pääbo to dokázal perfektně zužitkovat. Je to opravdový průkopník,“ řekl k tomu Kejnovský.
Pääbo mimochodem získal Nobelovu cenu za lékařství už jako druhý v rodině. V roce 1982 jí byl oceněn i jeho otec a biochemik Sune Bergström za výzkum prostaglandinů.
Loni cenu získali Američané David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů, kterými lidé vnímají teplotu, bolest a tlak. Nobelova cena za lékařství a fyziologii se předává od roku 1901 a vyhlášeno jich bylo 113.
Ceny se tradičně předávají až dva měsíce po vyhlášení 10. prosince na počest zakladatele Alfreda Nobela, který tentýž den v roce 1896 zemřel. Kromě medaile, diplomu a certifikátu je součástí každé ceny i finanční odměna – letos 10 milionů švédských korun (22,5 milionu českých korun).
V úterý bude nobelovský týden pokračovat vyhlášením ceny za fyziku, následovat budou chemie, literatura a mír. Jako poslední se každý rok vyhlašuje cena za ekonomii, kterou Královská švédská akademie věd oznámí v pondělí 10. října.
