No pasarán! Duch španělské občanské války žije i na Ukrajině

„¡No pasarán!“ – „Neprojdou!“ Symbol španělského boje proti fašismu nečekaně ožívá na druhém konci Evropy v ulících měst obléhaných ruskými vojsky. Toto heslo navíc v souvislosti s ruskou agresí a represí nezaznívá poprvé.

Už v roce 2012 v Moskvě měla souzená aktivistka Naděžda Tolokonnikovová, členka punkové skupiny Pussy Riot, během procesu na sobě tričko právě s tímto heslem a zdviženou pěstí, tehdy navíc shodou okolností i v ukrajinských barvách.

Po deseti letech je ale motto španělských bojovníků a cizineckých legií, kteří se postavili na odpor fašistickému generálovi Franciscu Francovi, více než aktuální. A to paradoxně na straně těch, kteří se snaží bojovat proti ruské „denacifikaci“ Ukrajiny, jak Kreml opakovaně invazi do sousední země obhajuje.

Do Španělska se na obranu tehdejší demokratické vlády vydalo na 35 tisíc dobrovolníků z více než 80 států světa, uvádí deník The Guardian. O něco podobného se nyní snaží i Ukrajina.

„Toto je začátek války proti Evropě, proti evropským strukturám, proti demokracii, proti základním lidským právům, proti globálnímu právu, pravidlům a mírovému soužití,“ nechal se slyšet ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Může přijít kdokoli, kdo se chce připojit k obraně Ukrajiny, Evropy a světa,“ vyzval Zelenskyj dobrovolníky.

Začátkem března tak ukrajinské úřady oznámily, že zakládají mezinárodní brigádu. Podle deníku The Independent už zapojení do bojů proti ruské armádě přislíbilo nejméně šestnáct tisíc mezinárodních dobrovolníků, z toho nejméně tři tisíce jsou američtí občané, uvádí server Business Insider.

Podle serveru The Conversation jsou pro zapojení zahraničních dobrovolníků do konfliktu tři různé důvody. Prvním je nedostatek vlastních jednotek, druhým nedostatek specializovaných vojáků nebo výzbroje a třetím snaha vytvořit tlak na ostatní země, jejichž občané se do konfliktu zapojí, aby se situací více zabývaly.

Právě to má být případ Ukrajiny. „Protože NATO není v této fázi připraveno vstoupit do války, Zelenskyj doufá, že podnítí spřátelené státy k posílení jejich závazků. Je možné, že zapojení cizích občanů považuje za jeden ze způsobů, jak více připoutat mezinárodní společenství k Ukrajině,“ píše duo autorů článku Nir Arielli a Kristo Karvinen.

Na pomoc Ukrajině tak mezitím míří tisíce lidí z Evropy, ale i Severní nebo Jižní Ameriky. „Myslím, že polovinu času strávím léčením lidí a druhou polovinu střílením,“ cituje Guardian kanadského zdravotníka Anthonyho Walkera. Devětadvacetiletý rodák z Toronta, který doma nechal ženu a tři děti, doufá, že „ochrání svou vlastní rodinu před rozšířením Putinova násilí“.

Deník The Wall Street Journal pak informuje o dobrovolnících převážně z USA, ale i například z Venezuely. Do mezinárodních brigád na straně Ukrajiny se pak podle listu zapojil také bývalý gruzínský ministr obrany Irakli Okruašvili. „My jsme si tímto prošli už v roce 2008, kdy jsme vedli válku s Ruskem,“ řekl bývalý ministr americkému deníku. „Ukrajina nebojuje jen za svou svobodu, nezávislost a suverenitu. Ta válka není jen o Ukrajině,“ dodal Okruašvili.

Objevují se ale i případy, kdy někteří dobrovolníci krátce po svém příjezdu mezinárodní brigádu opustí. „Vážně, není to, co jsem očekával. Kde je moje M4? Kde je můj Javelin?“ cituje deník rozčarování 27letého amerického válečného veterána Bekima Zeqiriho, který přijel bránit Kyjev. Po dvou dnech zamířil Zeqiri směr Lvov a vrátil se do Spojených států.

Právě dezerce z mezinárodních brigád během španělské občanské války přitom patřila mezi nejvážnější přečiny, uvádí Guardian. Zatímco vstup do brigád byl dobrovolný, opustit je už tak jednoduché nebylo. Mezi dobrovolníky navíc byla vysoká úmrtnost. Přibližně pětina se jich už zpět do vlasti nikdy nevrátila, podobný počet si pak z války odnesl vážná poranění.

Při zajetí pak s interbrigadisty vojáci Francovy armády zacházeli možná ještě tvrději než se Španěly a často byli zastřeleni. Rozdílné chování od nepřítele podle Guardianu hrozí i dobrovolníkům ve válce na Ukrajině. Podle deníku je může zneužít ruská propaganda jako důkaz, že „zlý Západ“ bojuje proti Rusku. Ruský režim dobrovolníky považuje za žoldáky, na které se nevztahují Ženevské konvence.

Mnoha dobrovolníkům navíc hrozí, že jim jejich domovská země nedovolí se do bojů zapojit. Například ve Velké Británii podpora ze strany ministryně zahraničí Liz Trussové Britům, kteří chtějí na Ukrajině bojovat, sklidila kritiku ze strany premiéra Borise Johnsona i představitelů armády.

Aby mohl český občan bojovat na straně Ukrajiny proti ruské armádě, potřebuje nezbytně prezidentskou výjimku, která mu dovolí zapojit se do cizí armády. Zájemci o takovou výjimku můžou počítat se souhlasem prezidenta Miloše Zemana, který se na tom dohodl s premiérem Petrem Fialou (ODS). Na Pražský hrad se v kvůli tomu do soboty přihlásilo přes šest stovek Čechů.

Podobnosti se situací ve Španělsku během občanské války si jsou podle deníku El País vědomi i samotní Ukrajinci. „No pasarán!“ zdravil například španělské reportéry v Kyjevě 48letý plukovník ve výslužbě Sergej, jehož dcera aktuálně žije ve španělské Valencii.

Heslo se do povědomí dostalo díky komunistické poslankyni Isidoře Dolores Ibárruriové, která svými vášnivými projevy, odtud přezdívka Pasionaria („Vášnivka“), dodávala morálku obráncům Madridu v červenci roku 1936. Obránci Kyjeva teď budou doufat v ještě větší odhodlání a především jiný výsledek bitvy o metropoli. Generál Franco totiž Madrid po krvavých bojích dobyl a později vyhrál i celou válku.