Článek
Nejdéle sloužící nizozemský premiér Mark Rutte o svém návratu k původní učitelské profesi informoval občany už v červenci, když padla jeho vláda. Ta se udržela u moci pouhé dva roky. O jeho nástupci, který zaplní prázdnou kancelář v Haagu, rozhodnou nizozemští voliči za pouhé dva dny. A právě kvůli tomu bije nizozemská levice na poplach.
Jedním z nečekaných favoritů předčasných voleb je krajně pravicová národovecká Strana pro Svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Ten ve svém manifestu volá po „zastavení“ udělování azylu přistěhovalcům a zákazu „islámských škol, Koránu a mešit“. Strana v posledních průzkumech značně nabírá na síle, což ji zajistily zejména agresivní výpady jejího lídra v televizních debatách. Díky tomu se může stát jazýčkem na vahách.
Wilders si svoji pozici moc dobře uvědomuje a ve snaze stát se přijatelnějším koaličním partnerem poněkud umírnil rétoriku. V rozhovoru pro publicistický pořad Nieuwsuur dokonce přislíbil ústupky v oblasti protiislámské politiky.
Dcera přistěhovalců ve straně proti migraci
PVV si může být jistá, že ji tato taktika vychází, protože nová šéfka Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová se nechala slyšet, že by uvažovala o koaličním jednání s PVV. Dcera turecko-kurdských přistěhovalců, která nyní vede liberálně konzervativní stranu po předchozím premiérovi, by tak možná byla ochotna spolupracovat s prorusky smýšlejícím a protievropským hnutím.
Cesta krajní pravice k moci
Sławomir Mentzen – jméno, na které si zvykají Poláci. Nová „politická hvězda“ je populární u mladých voličů. Mentzenova strana chce být po volbách jazýčkem na vahách a pomáhá jí, že se najednou nehlásí ke svým radikálním návrhům.
Přestože by se mohlo jednat o potenciální první ženskou nizozemskou premiérku, slova jako gender ani rovnost pohlaví v její kampani nehrají žádnou roli. Podle politoložky z Univerzity v Amsterdamu Sarah de Langeové se těmto tématům ze zásady vyhýbá, protože její strana má minimum žen a ona se snaží dorovnat svým spolustraníkům. I proto ještě jako ministryně spravedlnosti platila za přísného a silného partnera do debaty, píše BBC.
V sobotu se proti krajně pravicovým názorům PVV veřejně ohradila. „Odmítám vyřadit jediného voliče, ale PVV chce vystoupit z Evropské unie, chtějí Nexit a ignorují klimatické problémy, které by tuto zemi jinak úplně zničily,“ řekla ve vysílání WNL. „Rozdíly mezi námi jsou obrovské. Wilders má za sebou konstruktivní týden, jeho tón se zmírnil a všechna jeho stanoviska se srovnávají. Nevím ale, jak moc je to uvěřitelné.“
Velmi vysoké riziko
Společnou řeč ale přesto nacházejí. Stěžejní téma PVV migrace je důležité téma i pro stranu, kterou vede dcera přistěhovalců. Boj s přistěhovalectvím vyvolal pád vlády v červenci tohoto roku. Tehdy ještě premiér Rutte celé měsíce pracoval na balíčku opatření ke snížení přílivu nových imigrantů do země. Boj v koaliční vládě o omezení slučování rodin a vytvoření dvoustupňového azylového systému ho ale vedl k tomu, aby hodil ručník do ringu, připomíná server Euronews.
Nizozemsko nezvládá nápor
Smrt tříměsíčního dítěte v ubytovně pro uprchlíky ve vesnici Ter Apel na severovýchodě Nizozemska koncem srpna dokreslila celostátní problém. V azylových střediscích chybí místo, obce už nápor nezvládají.
Dvě ze čtyř stran vládnoucí koalice - Demokraté 66 (D66) a Křesťanská unie (CU) - byly proti návrhu zákona, zatímco další dvě, VVD a Křesťanskodemokratická výzva (CDA), jej podpořily. Zákon měl snížit počet rodinných příslušníků žádajících o azyl. Příbuzní nad limit by museli čekat další dva roky, než by mohli za zbytkem své rodiny. Několik dní na to se koalice zhroutila, píše agentura Reuters.
Frans Timmermans, bývalý první místopředseda Evropské komise, který stojí v čele nové koalice labouristů a Zelené levice, prohlásil, že „je jasné, že paní Yeşilgözová-Zegeriusová otevřela Wildersovi dveře do vlády. To by znamenalo, že se na řízení země podílí někdo, kdo odmítá milion Nizozemců“.
O možném vzniku krajně pravicové vlády mluví i nově zvolený šéf D66 Rob Jetten. Sám dokonce považuje toto riziko za velmi vysoké.
„VVD, která dobře věděla, co dělá, nechala (v červenci) padnout vládu, i když mohla vést migraci na lepší cestu. Yeşilgözová-Zegeriusová teď navíc otevřela dveře Wildersovi, takže ona vytvořila tuto situaci,“ řekl ve vysílání NOS.
Podle politologa Sjoerda van Hecka z výzkumné agentury Ipsos se může stát, že pokud se i v následujících průzkumech, které budou těsně předcházet volbám, ukáže, že PVV ještě více roste, „je pravděpodobné, že dojde ke shromáždění levicových voličů, kteří se snaží zablokovat vládu vedenou PVV“. Ke strategické volbě koneckonců i samotní lídři levice vyzývají.
Bohatá země, kde lidé chudnou
Yeşilgözová-Zegeriusová není ale jediným horkým kandidátem na premiérské křeslo. Pieter Omtzigt ze strany Nová společenská smlouva (NSC), kterou založil teprve v srpnu tohoto roku, by také mohl dosáhnout na místo předsedy vlády. Vede totiž zatím druhou nejsilnější stranu. Sám ale uvedl, že by radši dál vedl stranu z opozice.
Problémem pro něj může být i fakt, že byl během svého angažmá ve vládě v roce 2019 zapleten do skandálu, při kterém byly desetitisíce rodin obviněny z daňových podvodů. Kauza položila Rutteho třetí vládu v roce 2021 a Omtzigt tehdy opustil CDA, píše server Economist.
Co se dělo za covidu v Nizozemsku?
Jedním z jeho hlavních témat je socio-ekonomická situace v Nizozemsku. I když je podle HDP Nizozemsko pátou nejbohatší zemí Evropské unie, občany děsí rostoucí chudoba, kterou způsobují zvyšující se náklady na život, nedostupné bydlení a zdražující se zdravotní péče.
„Dlouho jsme měli dost lidí žijících v chudobě, ale vždy to byla relativně malá skupina. Teď se ale do chudoby propadá i nižší střední třída,“ uvedl pro agenturu AP Maurice Crul, profesor sociologie na Vrije Universiteit Amsterdam. „Vždy to bylo téma, které zvedla progresivní levice. Teď ale vidíme, že se o tuto agendu začínají zajímat i pravicoví populisté a středové strany.“
Právě mezi středové strany spadá NSC, která přes předchozí skandál, který postihl právě lidi na okraji společnosti, slibuje, že „zařídí dostupnost základních potřeb“. V tom se protínají i s Timmermansem, který navrhuje podobná řešení. Krom změny daňového systému obě strany chtějí zvýšit minimální mzdu. NSC by si představovalo 16 eur na hodinu oproti současným 12.
Podle odhadů se 1,2 milionu obyvatel nachází pod hranicí chudoby. Naproti tomu o sedm milionů menší Česko má zhruba jeden milion. Zrádné na obou statistikách je, že další miliony lidí se mohou pohybovat těsně nad touto hranicí.
Tichý partner
Omtzigt kategoricky odmítl jakoukoliv spolupráci v PVV. Klíčovým hráčem nadcházejících voleb ale bude i Hnutí zemědělců a občanů (BBB), které slaví úspěchy na regionální úrovni. BBB navrhlo, že by Wildersova strana mohla být tichým podporovatelem menšinové vlády.
Co je Hnutí zemědělců a občanů?
Analytik Maurice de Hond řekl pro list The Guardian, že 60 % voličů zatím stále není rozhodnuto a uvažuje mezi dvěma stranami. Nárůst, který zažila nacionalistická PVV, ale může do debaty ještě značně promluvit.
„Můžete být číslo jedna a stejně neskládat vládu,“ řekl. „Spousta voličů chce ukázat, že nejsou spokojeni s tím, jak (Rutteho) vláda fungovala. Čtyři strany minulé vlády dohromady ztratí kolem 40 % hlasů, které připadnou protestním stranám. Wildersovi se nyní dostává prostor, který předtím neměl.“
Nizozemští voliči rozhodnou 22. listopadu. Očekává se dlouhé povolební jednání.
