Nizozemsko dá několik miliard na boj s kriminalitou. Bojí se „narkostátu“

Vraždy, korupce a rozšiřování mafie trápí podle tamních úřadů Nizozemsko. Varují před podkopáváním veřejného pořádku a v reakci na zvyšující se kriminalitu vyčlenily na potírání organizovaného zločinu asi 500 milionů eur (asi 12,5 miliardy korun) ročně.

Nizozemsko se v posledních letech obává nárůstu rysů tzv. narkostátu. Tedy země, kde prorůstají nelegální obchody s drogami do veřejných institucí. Britský list The Guardian popisuje, jak novináři a právníci v Nizozemsku musí pracovat pod ochranou, vraždění na ulicích je častější a soudní slyšení musí střežit armáda. Zemi navíc trápí velká míra korupce, která má kořeny v nelegálně získaných miliardách z obchodu s drogami.

„Nikdy nebudeme mít tolik peněz jako zločinci stojící proti nám, ale nikdy předtím jsme do boje s kriminalitou neinvestovali tolik peněz. Od prevence po oslabování nelegálních výdělečných aktivit, trestání lidí a ochranu těch v první linii,“ řekl ministr spravedlnosti Dilan Yeşilgöz Zegerius v parlamentu.

„Nemáme představu, že kriminalitu vymýtíme. Ale chci, aby pro zločince bylo Nizozemsko tak neatraktivní, že tu nebudou chtít být,“ řekl.

Nizozemská vláda se chce zaměřit na zprostředkovatele drogových obchodů v zemi a rozšířit programy korunních svědků – respektive pachatelů, kteří spolupracují s policií. Minulé pondělí oznámila také zapojení do mezinárodní spolupráce zaměřené proti zločincům, kteří přepravují do přístavních měst kokain z Jižní Ameriky. Ten má pak údajně končit v přístavech Rotterdamu nebo v nedalekém přístavním městě Antverpy v Belgii.

Politici oznámili také záměr ponořit se do struktur praní peněz, tedy zakrývání původu financí získaných z trestné činnosti.

Podle Guardianu se pere v Nizozemsku 15 až 30 miliard eur ročně (asi 375 až 750 miliard korun). Vláda tak uvalila sankce na banky, později by se měly dotknout i účetních a advokátních kanceláří.

Vyšetřování Multidisciplinary Intervention Team (nizozemské jednotky věnující se závažné trestné činnosti) nedávno odhalilo místa, kde v zemi zločinci peníze perou. Nelegální aktivity s financemi mají probíhat v soukromých uměleckých galeriích, pochybných dopravních firmách, nebo dokonce v korupčních sítích na letišti Schiphol na severu Nizozemska.

Starostové Amsterdamu a Rotterdamu varují před „kulturou zločinu a násilí, která postupně získává italské rysy“ v podobě rekordního množství zadržených drog v přístavním městě a extrémního násilí.

Právě přístavní Rotterdam bojuje za větší kontrolu přijíždějících lodí a plánuje do ní investovat více než 10 milionů eur (asi 250 milionů korun). Školí také necelé tři tisíce zaměstnanců k boji proti korupci. Podle ředitele rotterdamského přístavního sdružení Deltalinqs Basa Janssena mohou být právě policisté a celníci zapleteni v pašování kokainu do země.

Loni Nizozemskem otřásla vražda investigativního novináře Petera de Vriese. Znepokojení vyjádřili evropští lídři, nizozemský král Vilém-Alexandr a starostka Amsterdamu Femke Halsemaová. De Vries se proslavil zprávou o únosu pivovarnického magnáta Freddyho Heinekena v 80. letech. Před svou smrtí byl ovšem zapojený do soudu s předními členy nizozemsko-marocké mafie, známého jako Marengo proces. V Nizozemsku minulý měsíc začal s obviněnými soud.

Podle jeho kolegy, nizozemského novináře Paula Vugtse, který strávil půl roku pod policejní ochranou po obdržení výhružek, je nejvyšší čas, aby vláda proti kriminalitě bojovala.

„Aby začaly úřady jednat, vyžadovalo to zabití blogera, nevinného bratra korunního svědka proti údajnému šéfovi drogového gangu Ridouanu Taghimu. Pak právníka tohoto svědka a loni v létě také Petera de Vriese. Nemáme mafii jako v Itálii, ale tento druh násilí je mafiánský. Je to teror,“ řekl pro Guardian. Není si ale jistý, zda finanční boj úřadů proti kriminalitě vydrží, když v současnosti Nizozemsko čelí ekonomické a bytové krizi.

Spolu s organizacemi představila nizozemská vláda také program na ochranu mladých lidí, kteří jsou nejzranitelnější skupinou při verbování do organizovaného zločinu.

„Znevýhodnění mladí lidé z rodin s mnoha problémy jsou neuvěřitelně zranitelní vůči verbování zločinců. Takže potřebujete důvěryhodné posly – lidi, kteří už to všechno viděli, kteří mluví jejich jazykem a kteří je dokážou motivovat, a dokonce dostat zpět na správnou stranu,“ řekla pro The Guardian starostka města Utrecht Sharon Dijksmaová. Není si ale jistá, že peníze poskytnuté státem budou pro ochranu všech mladých dostačující.

Mezi nejznámější skupiny organizovaného zločinu v Nizozemsku patří tzv. „marocké mafie“, etnické menšiny jsou v nich totiž nadměrně zastoupeny. Výzkumníci z vládní instituce Statistika Nizozemsko ale tvrdí, že větší vliv na vstup do gangu má věk, vzdělání a socioekonomie než rasa.