Nizozemské gangy řádí v Německu a patrně stojí i za sérií výbuchů

Německá média ve středu informovala o dalším výbuchu v Kolíně nad Rýnem. Kavárna, která se nacházela v přízemí jednoho z bytových domů, zcela vyhořela. Jde už o sedmou explozi v západoněmeckém městě za poslední půlrok.

Minulý týden například vybuchlo zápalné zařízení v obchodě s módou na oblíbené nákupní ulici. Vedoucí kolínského kriminálního oddělení Michael Esser tenkrát mluvil o „vyřizování účtů“, připomíná server Deutsche Welle. Pár dní před tím zase kolínská policie vyšetřovala explozi v rušné čtvrti Hohenzollernring.

Nejnovější výbuch, ke kterému došlo v kavárně, se ale od série explozí liší. Na rozdíl od těch ostatních ho totiž němečtí vyšetřovatelé nespojují s činností gangů, které tamní policii v posledních měsících poměrně zaměstnávají. Kriminalisté některé bombové útoky spojili se snahou organizovaného zločinu o krádeže hotovosti z bankomatů.

Série výbuchů se podle německých médií začala zemí šířit poté, co na začátku srpna došlo v západním Německu k únosu a mučení muže a ženy, kteří měli být součástí německé skupiny organizovaného zločinu. Důvodem hrubého zacházení měla být „pomsta“ za zpackaný obchod s drogami.

Poté, co dvojici unesených německá policie osvobodila, zatkla celkem šest lidí. Předpokládá se, že za sérií výbuchů a dalšími trestnými činy stojí zločinecké organizace, které média v Nizozemsku a Německu označují jako „Mocro mafii“.

Termín odkazuje hned k několika skupinám organizovaného zločinu, které původně vznikaly v rámci nizozemské marocké komunity v 90. letech. „Takzvaná Mocro mafie začala v devadesátých letech dovážet do Nizozemska konopí a později rozšířila své podnikání o dovoz kokainu,“ popsal pro Deutsche Welle Dirk Peglow, šéf německé asociace kriminalistů. „Máme tedy co do činění se skupinou, jejíž struktury se vytvářely po celá desetiletí,“ dodal.

Ačkoli únos v Kolíně nad Rýnem ukázal, že mezi skupinami mohou propuknout spory, zdá se, že práce organizací je obvykle propojená. Německé skupiny například dovážejí kokain a heroin od svých nizozemských protějšků. „Vztahy a spolupráce mezi různými zločineckými skupinami mezi Německem a Nizozemskem přetrvávají dodnes,“ řekl Mahmoud Jaraba, výzkumník kriminality z výzkumného centra FAU Islám a právo v Evropě.

Podle některých kriminologů je „Mocro mafie“ výrazně násilnější než německé zločinecké skupiny. Nizozemský kriminolog Cyrille Fijnaut odhadl, že příslušníci této mafie zavraždí ročně 10 až 20 lidí. „V této skupině je připravenost páchat násilí vyšší,“ sdělil s tím, že skupiny sídlící v Německu se zatím k vyhazování bankomatů do povětří neodhodlaly.

Fijnaut zároveň zdůraznil, že samotné označení „Mocro mafie“ vnímá jako problematické. Vysvětluje to tím, že členové mafie nejsou pouze Maročané, ale i rodilí Nizozemci, často se podle něj jedná i o nadnárodní organizace, jejichž součástí jsou i občané dalších evropských států. „Kriminální svět v Nizozemsku je multikulturní,“ sdělil Fijnaut pro server T-online.

Zároveň zmínil, že nejde ani o mafii v pravém slova smyslu, protože zločinecké skupiny nejsou řízeny jednotně – jde tím pádem spíše o síť různých zločineckých organizací, kdy každá z nich má vlastní strukturu. „Není to tak, že by drogová kriminalita v Nizozemsku byla v rukou několika velkých bossů,“ popsal s tím, že odhalit vzájemné vazby a vnitřní hierarchii je proto složitější.

To potvrzuje i Europol, který proto v podobných případech nehovoří o mafii, ale o početných zločineckých sítích. „Tyto sítě se zabývají především obchodem s kokainem a v menší míře obchodem s konopím a praním špinavých peněz,“ uvádí se ve zprávě předložené v dubnu 2024. „Působí ve více než 40 zemích a v EU jsou aktivní především v Belgii, Německu, Nizozemsku a Španělsku.“

Krutost zmíněné „mafie“ je v Nizozemsku pověstná. Do širšího povědomí se zločinecké gangy dostaly poté, co byl v roce 2021 v Amsterodamu zastřelen prominentní nizozemský novinář Peter R. de Vries, který o organizovaném zločinu v zemi hojně informoval.

Vriesova vražda souvisela, stejně jako další dvě, s šest let trvajícím takzvaným „procesem Marengo“, během kterého došlo k obvinění několika osob, včetně vůdce nizozemského gangu Ridouana Taghiho, ze spáchání několika vražd nebo pokusů o ně.

V únoru letošního roku bylo pak všech 17 obžalovaných odsouzeno k vysokým trestům odnětí svobody, Taghi a další tři lidé si vysloužili doživotní trest. Vedle de Vriese byl zavražděn také bratr korunního svědka Nabila B. a právník žalobce. V červnu bylo za vraždu de Vriese nizozemským soudem odsouzeno šest dalších mužů.

I když mají vyšetřovatelé na svém kontě několik zadržení nebezpečných kriminálníků, zločineckým nizozemským sítím se i přes to daří. A tak se šíří i do jiných zemí v Evropě. „V Severním Porýní-Vestfálsku jsme viděli, že tato skupina je v Německu již aktivní a že při své trestné činnosti projevuje brutalitu, která zahrnuje zranění nebo dokonce zabití nevinných kolemjdoucích,“ popsal šéf německé asociace kriminalistů Peglow.

Následně varoval, že německá vláda musí více podporovat policii v jejím úsilí zabránit šíření nizozemského organizovaného zločinu do Německa. „V Německu nemůžeme čekat, až budou vytvořeny podobné struktury jako v Nizozemsku,“ řekl. „Musíme zde velmi úzce spolupracovat s nizozemskou policií a zabránit tomu, aby se incidenty, jako byl ten, který se nedávno stal v Severním Porýní-Vestfálsku, staly běžnými i u nás.“

Ale bez větších zdrojů má policie podle kriminologa Jaraby proti takovým strukturám jen malou šanci. „Máme velmi málo možností, jak proti tomuto fenoménu bojovat, protože ve většině případů přicházejí z Nizozemska a mají své únikové cesty a lidi, kteří s nimi spolupracují,“ řekl.