Článek
Dramatické prstence zářící kolem modrobílé kuličky - tak by se dal popsat ve čtvrtek zveřejněný snímek pořízený vesmírným teleskopem Jamese Webba, který zachycuje Uran. Jedná se o jedno z mála vyobrazení této planety, které vykresluje i ty nejslabší z prstenců, a zároveň jde o jejich dosud nejzřetelnější snímek, uvedl americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Dalekou planetu obklopuje 13 prstenců, z nichž jich je na nově zveřejněném snímku viditelných 11. Některé jsou tak jasné, že vypadají, jako by se spojily do jednoho velkého prstence.
„Uran nikdy nevypadal lépe. Vážně,“ napsala NASA na twitteru a připomněla předchozí snímky planety, které pořídil Hubbleův dalekohled, sonda Voyager 2 a Keckovy dalekohledy na Havajských ostrovech. Ty nejslabší prachové prstence se však podařilo zaznamenat jen posledním dvěma zařízením.
Uranus. (Go ahead, get it out of your system. We tried.)
— NASA (@NASA) April 6, 2023
Only Voyager 2 in the 1980s & Keck (with adaptive optics) have imaged the planet's rings before, and they've never been this clear. @NASAWebb highlights atmospheric features & 11 of its 13 rings: https://t.co/oWpw1ekldE pic.twitter.com/m5upNQKEEX
Uran, sedmá planeta od Slunce, je od Země vzdálený 2,6 miliardy až 3,2 miliardy kilometrů, v závislosti na poloze obou planet. Tento ledový obr je čtyřikrát širší než Země a kromě prstenců ho obklopuje i 27 malých měsíců. Od ostatních planet sluneční soustavy se Uran liší jedinečnou rotací; otáčí se na bok a kolem naší hvězdy obíhá jako kutálející se míč. Proto se na snímcích zdá, že je Uran obklopený svými prstenci jako střed terče.
Přístroje sondy Voyager 2, která kolem Uranu prolétla v roce 1986, planetu ukázaly jako v podstatě bezvýraznou modrozelenou kouli. Na snímku Webbova dalekohledu je ale vidět i jasná oblast u pólu obráceného ke Slunci - polární čepička. Na okraji tohoto bílého kruhu lze vidět jasný oblak, druhý jasný bod leží nalevo, na pomyslném okraji planety. Podle NASA oblaky pravděpodobně souvisí s bouřkovou činností.
Webbův teleskop loni v září také zaznamenal jeden z nejjasnějších snímků prstenců okolo jiného plynného obra, Neptunu. Poslední záběry prstenců předtím přinesla rovněž sonda Voyager 2, která v roce 1989 okolo poslední planety sluneční soustavy proletěla.
Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od loňského ledna. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (223 miliard Kč) je projektem NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a kanadské vesmírné agentury CSA.
