Článek
Stranou pozornosti v posledních týdnech probíhá politický boj, který významně promlouvá k budoucímu vývoji nastavování zelené politiky EU. Ačkoliv zatím není jasné, jak dopadne, už teď je v jistém ohledu historický.
Jde o vyjednávání kolem zákona o odlesňování (EUDR), které nečekaně nabralo na obrátkách po zlomovém hlasování Evropského parlamentu (EP) 14. listopadu. Už v říjnu Evropská komise (EK) navrhla, aby se platnost tohoto zákona o rok odložila.
Díky předpisu měla EU přestat s dovozem řady produktů a zpřetrhat své spojení s ničením lesů a pralesů jinde ve světě. Unie ho loni schválila, už koncem letošního prosince měl začít platit pro velké podniky. Odklad EK zdůvodnila potřebou dát firmám i úřadům víc času na přípravu.
Odklad podle serveru Euronews ocenily členské státy i Evropský parlament (EP). Ten ale při onom schvalování přidal i hlasování o změnách, které by mohly zákon oslabit. Na některé země by se tak zákon fakticky vůbec nemusel vztahovat.
Díky europoslancům z nejpočetnější Evropské lidové strany (EPP), kteří se přidali ke stranám dále na pravici, se pro pozměňovací návrhy našla v EP těsná většina.
Co je podstatou zákona?
Hlavním cílem zákona je, aby evropské firmy musely prokázat, že výrobky prodávané na společném trhu Evropské unie nepřispívají k odlesňování. Týkat se to má produktů, jako je hovězí maso, sója, káva, čokoláda, palmový olej a dřevo.
Firmy by musely dobře znát celý svůj dodavatelský řetězec, tedy i firmy, jež pro ně sklízejí plodiny, ze kterých vyrábějí své produkty. Pokud výrobce používá plodiny vypěstované na plantážích, kde byl původně les, mají mu hrozit pokuty. Stejně tak budou muset dovozci doložit, že maso nepochází ze zvířat, která se pásla na odlesněné půdě.
Podnikatelské svazy dlouho upozorňují, že legislativa je nedotažená a chybí zásadní metodické pokyny, kontrolní mechanismy i klíčový IT systém. Podle ekologických organizací je zase definice odlesňování příliš volná, takže nebudou chráněny všechny lesy. Vadí jim i to, že zákon opomíjí ochranu práv původních obyvatel.
To znamená, že o podobě zákona musí znovu vyjednávat parlament s členskými státy. Ty už sice daly najevo, že jsou pro odklad, ale změny zákona nepodpoří.
Ať už ale další vyjednávání dopadne, jak chce, už samotné nalezení většiny proti již dohodnutému zákonu o odlesňování je velkou událostí.
Už před letošními evropskými volbami a těsně po nich se totiž diskutovalo o tom, že nové složení parlamentu díky úspěchům konzervativních, pravicových či krajně pravicových stran může zkomplikovat přijímání nebo implementaci zelených zákonů EU.
Političtí experti po volbách namítali, že i přes nepopiratelný úspěch stran s odmítavým postojem k zelené politice a současný propad Zelených drží většinu frakce EPP, socialisté (S&D) a liberální Renew, tedy tradičně silní zastánci Zelené dohody pro Evropu.
Necelého půl roku po volbách se ukazuje, že v některých případech jsou i lidovečtí europoslanci ochotni hlasovat proti zeleným legislativním návrhům.
Nová „nezelená“ většina?
„Říkalo se, že v Evropském parlamentu je většina, která deklarovala, že vytvoří jakýsi sanitární kordon kolem populistických stran, jako jsou Patrioti pro Evropu a další. Teď se ukázalo, že to byla jen deklarace,“ řekl Seznam Zprávám na otázku, jak současnou situaci vnímat ve vztahu k budoucnosti, Jan Freidinger, odborník na deforestaci z ekologické organizace Greenpeace.
Expertka na evropskou zelenou legislativu z dánského think-tanku Green Transition Denmark Kateřina Davidová uvedla, že hlasování o zákoně o odlesňování nepovažuje za projev změny postoje EPP k Zelené dohodě. Druhým dechem ale dodala, že hlasování pro zelenou politiku jistě nepředstavuje dobrou zprávu.
Příčina hlasování podle ní mohla souviset víc s politickou hrou kolem schvalování nových eurokomisařů (podle dalších komentátorů například i s blížícími se německými spolkovými volbami) než se samotnou podstatou zákona, což ale neznamená, že nejde o „nebezpečnou hru“ pro životní prostředí.
Hlasování podle Davidové věští, že prosazování nových a ambiciózních klimatických politik „bude v příštích pěti letech těžší, než bylo v předešlém pětiletém období“.
Výrazné převrácení Zelené dohody nicméně Davidová neočekává, protože velká část legislativních opatření už byla odsouhlasena v minulosti a počítají s nimi a připravují se na ně i veškerá příslušná odvětví.
Dopady na trh
Firmy varují před zdražením zboží. „Dodavatelé nám říkají: Ano, budeme původ deklarovat auditorským výrokem, ale dáte nám za tunu sóji až o 1000 korun víc. Ve výsledku to přinese zdražení živočišné výroby,“ řekl před časem pro SZ Byznys Zdeněk Kubiska ze společnosti ZZN Pelhřimov.
Nová Evropská komise se navíc podle obsazení i dosavadních výroků Green Dealu pevně drží. „Sledujeme posun. Zatímco v předchozích letech byl Evropský parlament tahounem ambiciózních změn a Evropská komise byla spíš konzervativnější, teď se to zdá být naopak,“ řekla expertka Seznam Zprávám.
Svůj pohled na věc pro SZ poskytl i švédský odborník na environmentální politiku EU z panevropského think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) Mats Engström, který v nedávném vývoji vidí rovněž silný signál do budoucna.
„Většinou rozlišuji mezi evropskou vysloveně klimatickou politikou a ostatními částmi Green Dealu, jako je biodiverzita, nakládání s chemikáliemi a tak dále. Zákon o odlesňování přitom podle mě spadá spíš do druhé kategorie. A právě této kategorii environmentální politiky teď hrozí významné oslabování,“ řekl Engström s tím, že u dekarbonizačních a dalších legislativ souvisejících s klimatem přímo oslabování neočekává.
Co bude se zákonem?
Vyjednávání o zákoně o odlesňování podle Freidingera, který dění kolem této legislativy v posledních týdnech bedlivě sleduje, zatím nedošlo k žádnému závěru, přičemž další kolo je v plánu 3. prosince.
Jednání probíhá v tzv. trialogu (jednání, na kterém se scházejí zástupci Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise) a nabízí se tři možnosti dalšího vývoje.
Před finálním hlasováním v polovině prosince může dojít ke kompromisu, ke schválení stávající podoby i s pozměňovacími návrhy, nebo by ještě EK teoreticky mohla stáhnout svůj návrh a v takovém případě by zákon měl v úplně původní podobě platit už od 30. prosince.
Situace je podle Freidingera taková, že zatímco na ročním odkladu se shodnou všechny strany, předmětem hlavního sporu je zejména návrh na změkčení zákona tak, aby zavedl novou kategorii zemí „bez rizik“, jichž by se kontroly v rámci zákona prakticky vůbec netýkaly.
Do této kategorie by spadaly země, kde se rozloha lesů nesnížila od roku 1990, což ale podle Greenpeace a dalších kritických organizací může splňovat například i stát, který vykácel prales a nahradil ho ekologicky méně hodnotnými druhy lesa.
